Hlavní obsah

Jaké jsou vyhlídky stavebního spoření v Česku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stavební spoření si v minulosti během jednoho roku (2003) uzavřelo více než dva milióny lidí. Dnes se zdá, že má odzvoněno, alespoň v současné podobě. Stát utahuje opasky a rozhodl se šetřit na podporách tohoto produktu. Ovlivní to hypoteční trh?

Článek

Vládou schválené změny podpory stavebního spoření znamenají jeho přiškrcení. Platí to jak pro výrazné, padesátiprocentní zdanění státního příspěvku, naplánované už na příspěvky za letošní rok, tak pro budoucí patnáctiprocentní ukrojení z úrokového zvýhodnění. Na obou může daň odvedená státu představovat několik tisíc korun od jediného člověka.

Podpora vs. daň z úroků: Co je vlastně horší?

Státní podpora bude už za letošní rok poloviční. Lidé se smlouvami uzavřenými do konce roku 2003 tedy dostanou 2250 korun za rok místo dosavadních 4500 Kč, ti s novějšími patnáct set namísto tří tisíc.

Od roku 2011 dál pak bude maximální výše státní podpory činit jednotných 2000 korun pro všechny smlouvy a současně dojde ke zmíněnému zrušení osvobození od daně z úroků.

„Snížení státní podpory se v porovnání s patnáctiprocentním zdaněním úroků jeví citelnější pro většinu přátelských, spořících klientů,“ říká Zdenka Blechová ze Stavební spořitelny České spořitelny. „Lidé totiž mívají na účtu stavebního spoření k datu výplaty peněz v průměru kolem 150 tisíc korun, takže dopad státní podpory je pro ně významnější,“ uvažuje.

„Následné zavedení státní podpory v maximální výši 2000 Kč u všech smluv bez ohledu na dobu, kdy byly uzavřeny, považuji za právně sporné,“ přidává se Kateřina Bílá z Wüstenrotu. „I když je za současné ekonomické situace pochopitelná snaha vlády ušetřit na mandatorních výdajích, podle mě se jedná o nestandardní a nesystémové opatření,“ doplňuje Bílá.

Konec spoření?

Třetí a možná nejzávažnější problém, se kterým se stavební spoření bude muset potýkat, připomíná Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny: „Když to vezmu pragmaticky, problematickou skutečností pro stavební spoření není ani zamýšlené snížení státní podpory na polovinu a pak následně na částku dva tisíce korun ročně ani zdanění úroků z vkladů, ale případné vázání státní podpory na čerpání úvěrů,“ zlobí se. „Podmínka použití naspořených peněz pouze na bytové účely jde totiž proti základnímu principu stavebního spoření. Experti se shodují, že právě takováto úprava by znamenala do několika let úplný zánik stavebního spoření v Česku,“ varuje Trávníček.

Důležité podle něj bude, jak moc novelizované podmínky umožní další rozvoj systému stavebního spoření. „Ten je přínosný pro občany i pro stát,“ upozorňuje.

„Oprávněnost posledních kroků je přinejmenším nejednoznačná z hlediska legislativního a z toho morálního rozhodně podrývá důvěru občana ve stát a vyznívá jednoznačně v neprospěch státu. Opatření nezasáhne jen spořící klienty, ale dopadne ještě více na ty, kteří financují své bydlení prostřednictvím překlenovacích úvěrů,“ dumá Zdenka Blechová.

Nedlouho po zveřejněných zamýšlených změnách se objevily analýzy, podle nichž se bude na stavebním spoření v prvním roce dokonce prodělávat. A to kvůli poplatkům spořitelen, které jsou počítány z budoucích úspor – takzvané cílové částky – ale platí se ihned. Což může přinést situaci, že finanční prostředky v prvním roce spoření ubudou, místo aby rostly.

Výhod pořád dost

„Samozřejmě že nové podmínky nejsou tak atraktivní jako ty dosavadní. Dopad to může mít na stávající klientský kmen a pochopitelně i na akvizici nových lidí. Ale nedomníváme se, že by stavební spoření bylo ohroženo masivními odchody. Podle našich propočtů bude roční efektivní úroková míra stavebního spoření v nových podmínkách vyšší než pět procent,“ počítá Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny. „A takový výnos u srovnatelných spořicích účtů či termínovaných vkladů nenajdete,“ přikyvuje Kateřina Bílá z Wüstenrotu, který zvýšil u nově uzavíraných smluv úročení vkladů na 2,5 % p. a., takže průměrný roční výnos může dosáhnout až 5,7 % ročně.

„Dá se předpokládat, že tradičně vysoký zájem o stavební spoření částečně poklesne, ale bude jistě i nadále patřit k těm nejoblíbenějším,“ myslí si Hana Vaněčková.

„Pořád totiž půjde o produkt se státní podporou, který je navíc srozumitelný a z hlediska spoření zcela bezpečný,“ vysvětluje Zdenka Blechová.

„Navíc jsou úroky stavebního spoření na rozdíl od spořicích účtů, podílových fondů a dalších finančních produktů smluvně garantovány,“ říká Bílá.

Vydělají hypotéky?

Není divu, že se spořitelny snaží na trhu zachránit novými nabídkami. Typickou ukázkou je zmíněné zvyšování úročení vkladů u nově uzavíraných smluv – ať přímo, nebo coby bonus, jak to prezentuje Modrá pyramida. Ta lidem, kteří si založí smlouvu do 31. ledna 2011, přidá první rok k běžnému dvouprocentnímu úroku z vkladu ještě dodatečný ve výši dalších 2 %.

Další otázkou je, jak na nové podmínky zareagují banky nabízející hypotéky. „Změny podmínek stavebního spoření totiž logicky mění příležitosti na trhu,“ upozorňuje Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny.

„Na druhou stranu: stavební spoření a hypoteční úvěry nejsou konkurenční produkty, spíše se doplňují a jsou komplementární. Zatímco úvěry ze stavebního spoření míří k drobnějším rekonstrukcím, hypoteční úvěry jsou určeny pro pořízení vlastního bydlení. Oba produkty tedy cílí na jinou klientelu a rozhodně se vzájemně nekanibalizují,“ porovnává Irena Zatloukalová z Hypoteční banky a dokládá to porovnáním průměrné výše půjček. Zatímco ta se u úvěrů ze stavebního spoření pohybuje okolo 500 000 Kč, hypoteční úvěr výrazně přesahuje miliónovou hranici.

Také poskytovatelé hypoték mají také o čem přemýšlet. Jejich úbytek je totiž rapidní. Zatímco v roce 2007 uzavřeli Češi přes pětaosmdesát tisíc hypoték se smluvní jistinou 184 miliard korun, loni už to bylo jen pětačtyřicet tisíc úvěrů s necelými 90 miliardami. Letos budou čísla podobná.

„Prostor pro růst objemu poskytnutých hypoték tak u nás stále existuje,“ je jasné Vendule Volákové z České spořitelny. Poukazuje tak na to, že zadlužení českých domácností ve vztahu k HDP je v porovnání s ostatními evropskými státy na nízké úrovni. „Otázku představuje jen postoj spotřebitelů, který je ve srovnání s okolními státy k půjčkám a úvěrům přece jenom poněkud zdrženlivější a převažují zde úspory,“ přemítá Rostislav Trávníček.

Nové trendy

Česku ale rozhodně pomohlo zabudování mnoha trendů à la Evropa. Počínaje dlouholetou fixací až po refinancování hypoték. „S rozvojem hypotečního trhu u nás se rozhodně používá mnohem více typů hypoték, než tomu bylo v minulosti,“ vidí jasně Vendula Voláková z České spořitelny. „Používáme hlavně fixace na delší časové období. V zemích, kde má hypoteční trh delší tradici, počítanou na více desetiletí, se používá mnoho různých alternativních typů hypoték, které však plní doplňkovou funkci k nejvíce používaným typům. Ty se v různých zemích liší například podle nastavení daňového systému,“ popisuje. V Česku je proto nejvíce žádanou hypotéka s anuitním způsobem splácení. „Ale doplňují ji právě alternativní produkty,“ ukazuje na první trend Voláková.

„Tím druhým je rozhodně prodlužování délky splatnosti úvěru,“ přidává Pavla Hávová z ČSOB. Naopak o dlouhé fixace úrokových sazeb není zájem ze strany Čechů kdovíjaký, většina lidí dlouhodobě preferuje pětiletou fixaci, ač už dneska banky běžně nabízejí dvojnásobnou.

Třetím trendem je pohodlnější zařizování úvěru – takzvaná hypotéka po webu. Nabízí ji třeba Hypoteční banka. „Kompletním sjednáním smlouvy z pohodlí domova člověk nejen ušetří čas s pochůzkami do banky, kam musí jen jednou: přijít podepsat úvěrovou smlouvu před čerpáním hypotečního úvěru, ale například i poplatek za zpracování úvěru a podobně,“ vysvětluje Irena Zatloukalová.

Asi největší boom ale zaznamenalo refinancování hypoték při ukončení fixace úrokových sazeb. „I tady jde o rychlost a pohodlí. Klienti nedokládají příjmy a banka akceptuje i původní ocenění nemovitosti,“ říká Kateřina Bílá z Wüstenrotu. „Refinancování úvěrů na bydlení z jiných bank se hodně zjednodušilo. Klient už dneska nehradí poplatek za zpracování, může získat nižší splátku a přitom je sjednání takové hypotéky jednodušší než standardní vyřízení,“ pokračuje Denisa Salátková z Poštovní spořitelny.

„U nás není poskytnutí refinhypotéky vázáno na vedení běžného účtu ani na nákup jiných produktů. Klienti oceňují i budoucí garanci úrokové sazby - přímo v úvěrové smlouvě se banka zavazuje, že pro další období nabídne sazbu, která nebude vyšší než odpovídající garantovaná pro nové klienty,“ dodává Bílá.

„K dalším trendy novinkám patří třeba hypotéky na ekologické účely a možnost předčasné splátky,“ pokračuje ve výčtu Salátková. „Třeba zavedení předčasného splacení části hypotéky považuji u nás za možná nejvýznamnější změnu. U nových úvěrů jsme dosavadní volitelné navýšení splátky vyměnili za možnost uhradit mimořádnou splátkou až pětinu z původní výše hypotečního úvěru zdarma,“ vysvětluje podrobnosti Hana Vaněčková z Modré pyramidy, která zároveň patří k těm bankám, které poskytují hypotéky až do výše 100 % hodnoty nemovitosti a umožňují je čerpat na běžný účet klienta - ten tak nemusí dokládat faktury.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám