V praxi by to však znamenalo, že ze zhruba dvou desítek památkově chráněných objektů by jich zůstalo jen několik, odhadem maximálně pět.

Přesto se tento plán až na výjimky setkal s pochopením jak u tamních obyvatel, tak u odborníků. „Konečně se objevil reálný plán. Projekt je velmi kvalitní, vychází z aktuálního stavu budov a akcentuje ty, které jsou památkově a historicky mimořádně cenné,“ pochvaloval si v úterý při prezentaci projektu karlovarský historik a znalec Kyselky Stanislav Burachovič, který o lázních napsal knihu.

Podle generálního ředitele KMV Alessandra Pasquala je nutné, aby zachráněné a opravené budovy sloužily nějakému konkrétnímu účelu. „Jinak by zašly a zchátraly,“ poznamenal ředitel.

Projekt proto poměrně podrobně u některých objektů popisuje, co by z nich mohlo jednou být. „Mattoniho vila by mohla sloužit jako hotel vyšší třídy. Měl by tři čtyři apartmány, celkovou kapacitu kolem 30 lůžek, saunu, noční bar a podobně,“ nastínil využití architekt projekčního ateliéru Medika Zdeněk Havlina.

Náklady budou extrémně vysoké

Dům Stallburg má zase nabídnout až 10 bytů, dnes je ve velmi špatném stavu a obývají ho dvě rodiny. „A Löschnerův pavilón by se změnil na Mattoniho muzeum či restauraci, variant je několik,“ poznamenal Havlina.

Chybět by neměla ani malá lázeňská kolonáda, kongresová místnost, výstavní síň a park s kaskádami, potokem, jeskyní a stezkami.

Podle Petra Dostála z C. T. S. Duo, který má projekt v Kyselce na starost, celý záměr stojí a padá s rozhodnutím památkářů, jejichž verdikt má na osud lázní významný vliv.
„Pokud budeme úspěšní, neznamená to, že automaticky zbouráme všechny vytipované budovy. Třeba ještě na některé najdeme využití,“ poznamenal Dostál.

Pasquale uvedl, že celkové náklady na revitalizaci budou extrémně vysoké. „Mluví se o 400 miliónech korun. Počítáme s finanční podporou ministerstva kultury,“ poznamenal ředitel.