V nelehké situaci je starosta Oldřich Lomecký (TOP 09), který zachovalý dům z roku 1880, který má ustoupit novostavbě, původně před demolicí bránil. Žádal, aby věc nejprve probrala radniční komise územního rozvoje. Tu stále ještě vede místopředsedkyně Sněmovny Kateřina Klasnová, i když její VV už koalici v Praze 1 opustily.

Klasnová požádala Lomeckého, aby revokoval usnesení předchozích radních v čele s Filipem Dvořákem (ODS), kteří na demolici kývli loňského 9. listopadu, měsíc po volbách, které je vyslaly do opozice. „Demolice kvalitního historického domu a jeho nahrazení devítipatrovou novostavbou, nerespektující urbanistický charakter Václavského náměstí, není zrovna šťastným přístupem,“ řekla Klasnová.

Národní památkový ústav demolici vyloučil 

Lomecký se chce nejprve detailně seznámit s důvodovou zprávou ministrovy rozkladové komise. „Ze zákona je stanovisko pana ministra konečné a já rozhodně zákon respektovat budu, byť mé osobní stanovisko k této kauze bylo jiné. Ctím důvody, které pana ministra k jeho rozhodnutí vedly,“ sdělil Právu Lomecký.

Investorem je společnost Václavské náměstí 19, jejímž jediným akcionářem je Czech Property Holdings z Lucemburského velkovévodství s neznámými majiteli. Památkáři s výjimkou magistrátního odboru památkové péče i Klasnová tvrdí, že by investor měl respektovat Pražskou památkovou rezervaci. Stejně tak ministrova rozkladová komise, již tvoří právníci. „Pokud bude pan ministr podle komise takto rozhodovat častěji, za pár měsíců či let budeme moci skutečně hovořit o rozkladu – ale bohužel o rozkladu historického pražského centra,“ dodala Klasnová.

Šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek, kteří demolici původně povolili, ministerstvo zrušilo a ministr opět povolil, Právu řekl, že rozhodnutí předcházely dva roky studií a rozkladů včetně stavebního vývoje Václavského náměstí v posledních šesti stoletích.
Náměstí podle Kněžínka není mrtvou zónou, ale stále se na něm staví, jako třeba nový palác Diamant. Jeho ztvárnění však, jak už Právo informovalo, označili odborníci za průměrné.

„Převážil názor, že na náměstí může být dobrá moderní architektura,“ řekl Kněžínek. Zástavba na Václavském náměstí podle něho byla mnohem nižší, dokud se na konci 19. století nezačalo stavět Národní muzeum. „Pak se i ostatní budovy začaly navyšovat o další patra,“ řekl Kněžínek.

„Národní památkový ústav ve svém stanovisku demolici domu jednoznačně vyloučil a rozhodnutí o demolici tak nemá oporu v názoru instituce, která je garantem odborné památkové péče v Praze,“ upozornili jednatelé Klubu Za starou Prahu.