„Je to skutečně unikátní stavba s takzvanou superkonstrukcí. Má tuhé jádro, na střeše nosník, na němž jsou zavěšena patra. Stejnou technologií se stavějí mrakodrapy. U nás jiná taková budova není,“ řekl Právu.

Pětadvacetipatrový Komes měří 96 metrů a dominantou města se stal v roce 1984. Původně sloužil jako zázemí Severočeských hnědouhelných dolů (SHD). Do konce století byl nejvyšším domem v Česku, vyšší byly jen kostelní věže. Dnes patří výškové prvenství dvěma mrakodrapům na pražské Pankráci.

SD získaly budovu po roce 1989. „Sídlo máme v Chomutově a stále omezujeme administrativu, takže kanceláře v Mostě nepotřebujeme,“ vysvětlil Budinský.

Dvoupatrová základna Komesu je velká jako menší hokejová hala. Z ní se tyčí věž o půdorysu 34krát 17 metrů. Realitní kancelář nabízí celkem 6853 metrů čtverečních kanceláří a 3248 metrů obchodní plochy. Cena k jednání je 120 miliónů korun. Za stejné peníze se loni prodávala budova ústecké chemičky Spolchemie. Svého kupce nakonec nenašla.

Chomutovská dominanta je prázdná

Také Chomutov má svou dominantu, hotel Armabeton. Na rozdíl od Komesu je však prázdný. Vlastník, firma Codeco, vloni šestnáctipodlažní stavbu zakonzervoval. Původně ji chtěl změnit v byznys centrum s moderními kancelářemi a hotelem. Pak záměr změnil ve prospěch ubytovacích kapacit, kanceláře za 240 korun za metr čtvereční měsíčně měly být jen v nejvyšších podlažích.

Výšková budova vyrostla v centru v sedmdesátých letech. Sloužila jako kanceláře a ubytovna, později jako hotel s restaurací. V roce 2000 komplex mateřská firma Armabeton Praha prodala za šestnáct miliónů korun pražské společnosti s ručením omezeným Lumica. Majitelem se stala firma, která vznikla necelé tři týdny před transakcí.

Kupní smlouvu podepsal jednatel, jmenovaný den před prodejem. Společnost koupila zchátralý hotel navzdory tomu, že byla nemovitost zastavena u Komerční banky. Podle kupní smlouvy na objektu vázl dluh 167 miliónů korun.

Odpověď na otázku, proč firma hotel koupila, nedostala veřejnost ještě dalších několik let. Objekt zůstal prázdný, několikrát změnil majitele, posledním vlastníkem byl podle internetového výpisu z obchodního rejstříku Ainsley Development Corporation z Britských Panenských ostrovů.