Ateliér Asymptote stojí za bombastickým návrhem mrakodrapu (560 metrů) v jihokorejském Pusanu; na uměle vytvořeném ostrově Yas v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech byl podle něj dokončen pozoruhodný Yas Marina Hotel tvořený dvěma budovami propojenými mostem tyčícím se nad závodní dráhou Formule 1. Blíží se rovněž realizace mrakodrapu v Budapešti. A právě do tohoto tvůrčího mezinárodního kvasu vplul jeden český architekt, Richard Héger (32).

Už na vysoké škole začal pracovat pro pražské studio A. D. N. S. Česká půda mu ale přestávala stačit. „Po škole jsem chtěl pracovat někde v zahraničí. V New Yorku jsem byl několikrát jako turista, tak jsem se rozhodl, že chci právě v Americe získat nové zkušenosti,“ vysvětluje absolvent Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci.

Začal proto ve Státech pátrat po známějších kancelářích. Rozeslal životopisy asi do dvaceti z nich. Nečekal však, že jej osloví právě majitelé proslulého studia Asymptote. „Mají experimentální přístup, dělají organickou architekturu. Dnes se dostali až k takové sochařině. A já jsem chtěl vidět, jak vypadá celý vývojový proces,“ říká.

Richard Héger

Richard Héger

FOTO: Mila Malíček, Právo

Do Asymptote se dostal na stáž. Své místo našel v týmu, který se podílel zejména na vypracovávání soutěžních projektů. „Být členem této skupiny obnášelo, že děláte takřka 24 hodin denně a jste v neustálém stresu,“ přiznává s tím, že na některých soutěžích se makalo 14 dní, na jiných třeba i tři měsíce. Ne vždy se zdařilo soutěže vyhrát, výsledek byl nejistý.

Na starosti měl Richard revitalizaci obrovského nákladového nádraží Yongsan v Soulu, jak sám říká, pro něj asi nejnáročnější úkol: „Požadavek byl, že by tam měl vzniknout takový landmark, který by přitahoval lidi, s residenčními a multifunkčními domy v okolí.“ Dva měsíce dělali jenom analýzu toho, jak lidé v Soulu žijí, protože tam tradiční náměstí nebo bulváry neexistují. Lidé se spíš procházejí v nákupních centrech.

„Zabýval jsem se infrastrukturou. Tím, že to bylo území u řeky, kde se zvyšuje hladina až o deset metrů v období záplav, bylo nezbytné počítat se záplavovými bariérami,“ doplňuje.

Sendvičové město

Vymysleli proto město, kde se žije v několika vrstvách: „Takový sendvič až pod zem, do kterého by byly zapíchnuté výškové budovy. Korejci jsou totiž zvyklí dělat shoppingmally i pod zemí.“ V soutěži se utkali se silnými soupeři – Normanem Fosterem nebo Danielem Libeskindem. Sice nevyhráli, ale Richard Héger získal zkušenosti k nezaplacení.

Za asi nejzajímavější projekt z hlediska designování považuje The Azzano Development v Bergamu: spojení několika budov, administrativní, hotelu, nákupního centra a planetária. „Budovy jsme nerozdělili na jednotlivé kostky, ale slily se do prohnutého celku.“

V Asymptote strávil celý rok 2008 až do února 2009. Déle už zůstat nechtěl: „Už jsem z toho byl vysátej, protože politika ateliéru je lidi neustále obměňovat. Nabírají nové a nové, kteří mají třeba malé zkušenosti, ale jsou dost kreativní a výkonní na krátkou dobu. Navíc New York je moloch, který z vás energii spíš vysává.“

Někdy tvrdé zkušenosti zúročuje nyní v České republice. V současné době dokončuje realizaci interiéru kliniky v Brně a chystá se na částečnou rekonstrukci pražského klubu Roxy.