Jak hodnotíte vývoj našeho realitního trhu v souvislosti s americkou hypoteční krizí i s poklesem výkonnosti ekonomiky ČR?

V České republice ceny bytů a domů stále rostou. Vyplývá to jak z informací našich makléřů, tak i z odborných průzkumů. Tak například v srpnu 2007 jste si mohli v Praze pořídit starší byt 3+1 o rozloze 68 čtverečních metrů průměrně za 2,7 miliónu korun. V únoru 2008 už se jeho cena pohybovala kolem 3,3 miliónu Kč. Tyto údaje se vztahují k tržním cenám standardního bytu s opotřebením ve výši 40 procent.

Většinou se hovoří především o pražském trhu nemovitostí. Můžete uvést i některé příklady z regionů?

Jistě. Většina krajských měst zaznamenávala od roku 2005 průměrný meziroční nárůst cen bytů o více než 25 procent, přičemž na Královéhradecku to bylo o zhruba 35 % a na Ostravsku dokonce o více než 50 %.

Na druhou stranu se ale objevují signály, že je český nemovitostní trh již přehřátý. Dokonce Česká národní banka vyslala v minulém roce varování v tomto smyslu, byť ho později zmírnila.

Poptávka po nemovitostech stále ještě převyšuje nabídku. Je však znatelné, že poměr mezi nabídkou a poptávkou se postupně vyrovnává. Tempo růstu cen nemovitostí se zpomalilo na rozumnou míru. Nemyslím si však, že by byl český nemovitostní trh přehřátý.

Na druhé straně je třeba vidět, že v minulém roce došlo v některých lokalitách k výraznému a neadekvátnímu zvýšení cen bytů v panelových domech. V letošním roce ceny těchto bytů pomalu klesají a pravděpodobně ještě dále poklesnou. To je signálem, že se trh začíná opět stabilizovat.

Výše popsané případy souvisí s určitou euforií, která zejména v minulém roce provázela celý trh s rezidenčními nemovitostmi. Nehovořil bych proto přímo o „cenové bublině“, ale spíše o korekci, a to pouze v některých lokalitách a v určitých segmentech. Splasknutí bubliny, které většinou provází pokles cen nemovitostí v desítkách procent a neochota investovat do nemovitostí jak ze strany investorů, tak ze strany bank, jsme v Čechách dosud nezažili. A osobně si myslím, že to ani v dohledné době nehrozí.

Kam se bude trh dál ubírat?

U developerských projektů vnímáme v posledních letech pozitivní vývoj ve smyslu kvality výstavby, architektonického zpracování i vyšších standardů. Je to dáno především větší konkurencí a obrovským výběrem mezi jednotlivými projekty, který zájemci o bydlení mají. Na druhou stranu je logické, že český realitní trh neuživí dlouhodobě tak masivní výstavbu a budou přibývat projekty nekonkurenceschopné ať už z důvodu nesprávného výběru lokality, vysoké ceny, špatně nastaveného financování nebo nedostačující kvality.

Jak hodnotíte fungování trhu s nemovitostmi jako takového? V poslední době se stále častěji objevuje pranýřování tzv. „garážových realitek“?

Velmi rychlý rozvoj realitního trhu, zvlášť v uplynulých několika málo letech, napomohl tomu, že se „realitám“ začali věnovat i lidé bez jakéhokoli přehledu a profesních znalostí. To byl jeden z důvodů, proč jsme iniciovali založení České komory realitních kanceláří.

Realitní kanceláře však už svou asociaci mají.

Založení komory jsme pečlivě zvažovali a v řadě případů jsme se nechali inspirovat v zahraničí. Jedním z jejích prvořadých cílů je kultivace našeho realitního trhu. Chceme zavést certifikaci makléřů i realitních společností, čímž by vlastně vznikla dvojitá pojistka proti špatné kvalitě. Každý makléř bude muset prokázat jistou úroveň profesního vzdělání, zkušenosti z oboru realit a znát právní souvislosti. Každé dva roky bude mít povinnost projít recertifikací.

Certifikace realitních společností by měla mimo jiné zahrnovat garanci, že peníze klientů společností, které jsou členy asociace, budou v bezpečí a nebude s nimi nakládáno bez vědomí klienta. Chystáme také vytvoření garančního fondu. Společnosti sdružené v komoře vloží do tohoto fondu určitou finanční částku, která by kryla oprávněné nároky klientů.

Jak se budou řešit případy, kdy klientovi fakticky vznikne nějaká škoda?

Všechna pochybení bude prověřovat komorou vytvořená komise, v níž budou zastoupeni i právníci. Současně uvažujeme o jakémsi realitním ombudsmanovi. Pokud se některému členovi prokáže selhání, bude následovat sankce. Nejprve přijde napomenutí a výzva k nápravě či náhradě škody. Bude-li se případ opakovat, může dostat pokutu.

Třetím krokem, pokud první dvě opatření nebude společnost respektovat anebo se podobný případ bude opakovat, je pak vyloučení společnosti z komory. Klient v takovém případě dostane náhradu ze dvou směrů. Jednak od samotné realitní kanceláře, neboť jednou z podmínek členství je pojištění společnosti, a jednak z garančního fondu komory.

Řekl jste v úvodu, že loňský rok byl z pohledu prodeje nemovitostí výjimečný. Jak vidíte ten letošní?

I v letošním a příštím roce očekáváme růst zájmu klientů o nákup nemovitostí. Jistě, nebude tak razantní jako ten loňský. Přes rozdílné názory na vývoj realitního trhu v ČR bych spíše řekl, že jsme se vrátili k „normálu“ kopírujícímu současné trendy v Evropě.

Je ale také pravdou, že se zájem o koupi nemovitostí začal přesouvat z centrálních lokalit – Prahy a Brna – i do dalších regionů, jimiž jsou již zmíněné Ostravsko či Královéhradecký kraj a kraje Jihočeský a Západočeský. Také si myslím, že ani částečné snížení výkonnosti domácí ekonomiky a pokles tržeb nedopadá na realitní trh tak jako u zboží denní potřeby. K nákupu nemovitostí přistupují lidé daleko uvážlivěji a nejde o krátkodobá rozhodnutí.