"Při vytápění, ohřevu užitkové vody a provozu elektrospotřebičů lze ušetřit až 175 petajoulů ročně, tedy 60 procent veškeré energie spotřebované v obytných a administrativních budovách," řekl autor studie Miroslav Šafařík ze společnosti Porsenna. To odpovídá 3,5 násobku roční výroby v jaderné elektrárně Dukovany nebo dvěma třetinám energie zemního plynu, který se do ČR dováží z Ruska.

V zaizolovaných panelových a rodinných domech mohou domácnosti ušetřit i desetitisíce korun, vyplývá z materiálu. Starší výstavba například běžně spotřebuje 200 kilowatthodin energie na metr čtvereční ročně. U nové výstavby je to 120 kWh/m2, u nových nízkoenergetických domů 50 kWh/m2 a u pasivních domů méně než 15 kWh/m2.

Do úsporných opatření se nyní odhadem investuje zhruba 4,5 miliardy korun ročně. K dosažení ekonomického potenciálu úspor by podle Šafaříka bylo třeba zhruba 20 miliard Kč.

Úspora energie v domácnosti není levná záležitost

"Každý z nás může mít pohodlný a teplý domov a přitom ušetřit tisíce korun ročně," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Pro domácnosti ale dnes podle něj není snadné ani levné možnosti snižování energetické náročnosti budov využít.

"Otevírá se tu příležitost pro stát," uvedl Kotecký. "Grantové programy by například mohly pomoci pokrýt úroky z úvěrů na zateplení, další fáze ekologické daňové reformy zase mohou motivovat k investicím do snižování energetické náročnosti," dodal. Stát by podle něj měl také lidem radit, jaké možnosti úspor mají.

Na zateplení budov peníze z Evropy

Na zateplení budov lze dnes například dostat evropské peníze z operačního programu Životní prostředí. "Z tohoto programu ale nemohou zatím dostat peníze domácnosti, protože Evropská unie zakazuje přímé dotace na bydlení," uvedl náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.

Nynější stavební boom podle autorů studie přináší řadu problémů, výstavba například probíhá na hranici dodržování technických norem a dalších předpisů. Nezbývají pak prostředky na vypracování vhodné strategie obnovy budov. "Řada lidí například dosud žije v domech, kde jsou 70 let stará okna. Plánovaná obnova oken je ale 25 let," řekl Šafařík.

Studie zkoumala nejen možnosti úspor v domácnostech, ale i ve školách, nemocnicích, obchodech, úřadech, logistických centrech a dalších budovách. Odhadem spotřebují budovy zhruba 40 procent veškeré energie vyrobené v Evropě.

Evropská komise už dříve odhadla, že celkový potenciál úspor energií je u rodinných domů 27 procent, u administrativních budov 30 procent, v dopravě 26 procent a ve výrobním průmyslu 25 procent. Cílem EU je dosáhnout do roku 2020 prostřednictvím aktivit spojených s energetickou efektivností snížení spotřeby energií o pětinu.