Nejde přitom až na jednu výjimku o zásadní změny, ale o určitá zjednodušení, která si při praktické aplikaci zákona vynutil život. Novela by se měla týkat především schvalování doprovodných staveb, které měly paradoxně mnohdy přísnější režim než hlavní stavba. Často stavebník kromě hlavní stavby, která vyžaduje vydání stavebního povolení, chce realizovat i další stavby (např. garáž), u kterých postačí ohlášení stavebnímu úřadu, popř. ani ohlášení nevyžadují.

Posuzovat každou stavbu zvlášť je složité

V současnosti stavební úřad posuzuje každou stavbu zvlášť, což je zbytečně složité. Zákon totiž výslovně neupravuje společné posuzování a povolování souboru staveb komplexně, a to v jednotném režimu stavby hlavní. Navrhovaná úprava tento nedostatek zákona napravuje.

Předloha dále mění režim stavby plotů. Podle současné úpravy pokud stavebník zamýšlí postavit plot vyšší než 1,8 m nebo plot hraničící s veřejným prostranstvím a veřejnou pozemní komunikací, musí požádat o stavební povolení. To s sebou současně přináší i povinnost zpracování stavební dokumentace autorizovanou osobou a neumožňuje to provádět stavbu svépomocí. Nepřiměřená tvrdost této úpravy dopadá na velké množství stavebníků a přitom je neopodstatněná. Podle navržené úpravy bude u takovýchto plotů nadále vyžadován pouze územní souhlas.

Jde o možnost stavět v obcích bez územního plánu

Obce by také podle nové úpravy nahrazovaly zpracované územní plány nikoli v pětileté, ale v devítileté lhůtě. Změna tak prodlouží termín, k němuž je nutno všechny územní plány schválené před účinností nového stavebního zákona upravit podle tohoto zákona do roku 2015. Příprava a pořízení nových územních plánů obcí je finančně a časově náročnou záležitostí, která se významně dotkne rozpočtu zejména malých obcí. V souvislosti se zvýšenou poptávkou lze totiž očekávat i zvýšení ceny projekčních prací.

Bezpochyby hlavním jablkem sváru, jak už ukázala dosavadní diskuse, bude změna § 18 stavebního zákona, který znemožňuje obcím bez územního plánu povolit stavbu v nezastavěném území. Přitom takových obcí je v České republice na dva a půl tisíce. Sporný názor na tuto otázku mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem pro místní rozvoj zablokoval další projednávání novely ve Sněmovně po prvním čtení v závěru loňského roku a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by došlo ke sblížení stanovisek obou ministerstev.