Jde o to, že je-li součástí dědictví nemovitost, pak soudy posílají své pravomocné usnesení vydané v řízení o dědictví příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení zápisu vlastnického práva ve prospěch dědice. Usnesení soudu je zasíláno v úplné podobě, obsahuje tedy veškeré informace o tom, co který dědic zdědil a v jaké výši, včetně případných zděděných dluhů. Jsou zde takto podrobně uvedeni všichni dědicové.

Do tohoto dokumentu má přitom podle zákona o katastru nemovitostí právo nahlédnout každý zájemce, který o to požádá.

Ochrana soukromí je porušena

Zákon totiž vychází z principu, že listina, která je podkladem pro zápis vlastnického práva, je veřejnou listinou přístupnou bezplatně komukoli. Zvědavec si dokonce může za padesátikorunový poplatek za stránku nechat pořídit i kopii celého usnesení soudu o dědictví.

"Ochrana soukromí je tím porušena. Zvláště tomu, kdo dědí rozsáhlý majetek, není příjemné, že k údajům se může kdokoli dostat," řekl Právu prezident Notářské komory ČR Martin Foukal.

Úřad pro ochranu osobních údajů považuje situaci za velmi závažnou. "Úřad znepokojuje, že na katastru je k dispozici takový rozsah závažných informací dotýkající se soukromí a rodinného života. Je proto nutné urychleně hledat řešení," řekla Právu tisková mluvčí Hana Štěpánková.

Řešením je jednoduchá úprava vyhlášky

Chyba není v katastru nemovitostí. "Listiny, na základě kterých zapisujeme vlastnická práva, si vybírat nemůžeme, ani nepředurčujeme, jak vypadají. Respektovat musíme i princip veřejnosti sbírky listin," řekl Právu předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČUZK) Karel Večeře. Podle jeho slov by ale problém zcela vyřešilo, kdyby soudy neposílaly celé usnesení o dědictví, ale jen tu část, která se týká zděděné nemovitosti. O dalším majetku dědiců by se pak nikdo nemohl nic dovědět.

To, že soudy musí katastrům nemovitostí zasílat úplné usnesení o dědictví, vyplývá z vyhlášky ministerstva spravedlnosti číslo 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro soudy. Stačilo by tedy v zásadě pouze změnit tuto vyhlášku. Ministerstvo spravedlnosti, v jehož kompetenci je náprava, o problému podle našich informací ví, ale zatím nenavrhlo konkrétní řešení.

"Změna právního předpisu by situaci vyřešila," připustila Právu předsedkyně Okresního soudu pro Prahu-východ Martina Kasíková. Potvrdila, že by šlo o relativně jednoduché řešení.

Informace by šlo poslat přes internet

O něco by tím ale přibyla práce pro notáře, kteří jsou soudními komisaři v řízení o dědictví a připravují návrh usnesení soudu. Ti by patrně také museli zasílat katastru údaje o tom, kdo zdědil určitou nemovitost. "Spadlo by to zřejmě na nás," potvrdil Foukal.

Šéf ČUZK Večeře pro usnadnění jejich administrativy navrhuje, že notáři by mohli údaje o zděděné nemovitosti katastrům oznamovat přes internet s pomocí elektronického podpisu. "Jsme schopni to připravit tak, aby to okamžitě mohlo fungovat po změně legislativy," zdůraznil.

Na katastru nemovitostí lze údaje soukromého charakteru v současné době zjistit i ze smluv o převodu nemovitostí, které jsou rovněž veřejnými listinami. "I v nich se může zjistit spousta věcí, do kterých nikomu cizímu nic není, jako rodná čísla účastníků smluv, čísla bankovních účtů atd. Tady je ale řešení mnohem složitější a navíc to u těchto smluv vzhledem k rozsahu v nich obsažených informací tak nebolí," soudí viceprezident Notářské komory ČR Miloslav Jindřich.