Rizika spojená se špatně zavěšenými obklady na domech

Na bytovém domě, kde je paní Ingrid předsedkyní společenství vlastníků, byly na části fasády a na dělicích stěnách na terasách použity zavěšené desky z vláknocementu. Majitelům se toto moderní řešení líbilo.

Po roce si ale začali všímat, že některé desky začínají v místech u přikotvení nýtem či šroubem praskat. A v jednu chvíli dokonce deska u vchodu praskla a odpadla. Ještě štěstí, že byla jen metr nad zemí a nejednalo se o desku na fasádě v desátém patře.

Kde se stala chyba? Je materiál vláknocement na obklady vhodný? V materiálu není problém. Problém je v tom, že montážníci nedodrželi technologické pokyny výrobce desek a zapomněli na rozměrovou nestálost desek.

Desky z vláknocementu, stejně jako jiné materiály, mají rozměrovou roztažnost. Při střídání teplot dochází k jejich malým, ale znatelným změnám rozměrů, tzv. dilataci. Ukotvení skrz desku šroubem nebo nýtem musí tyto změny umožnit (například větším otvorem skrz desku).

Pokud kotevní šrouby a nýty procházejí deskou natěsno, dilatace desky není možná a křehká deska může prasknout. A když praskne v místě kotvení, může pak celá odpadnout. A právě otvory natěsno, bez potřebné možnosti dilatace, realizovala montážní firma na domě u paní Ingrid.

Společenství domu u paní Ingrid muselo na chodníky kolem domu dát upozornění, že hrozí pád desek a dodavatel fasády musel urychleně na vlastní náklady přemontovat fasádu se špatně přikotvenými deskami. A to jistě nebylo levné.

Podcenění dilatačních pohybů materiálů je častou nemocí staveb. Ať již se jedná o kotvení vláknocementových desek či klempířských prvků, ale týká se to například i pohybů betonových desek.

Každý materiál má svoji délkovou roztažnost. Projektant i prováděcí firma musí umožnit jeho pohyb.

Ing. Petr Zrnik, specialista Znaleckého ústavu; petr.zrnik@dek-cz.com