Tropická a déle trvající horka jsou nepříjemná pro člověka i pro koně. Kůň se jako druh vyvíjel spíše ve studenějších podmínkách, a tak pro něj nejsou úplně přirozené teploty přes 30 stupňů. Majitel mu musí vytvořit podmínky, aby horko dobře snášel.

Kůň, na rozdíl třeba od psa, se ochlazuje podobně jako člověk. Zchlazuje se pocením a odpařováním potu z povrchu těla. Problém koně v teplém počasí je ten, že má podstatně horší poměr svalové hmoty k celkové ploše povrchu svého těla - jednoduše řečeno, vzhledem k množství svalů se ochlazuje podstatně menší plochou než třeba člověk.

Stejně jako člověk, i kůň se v horku potí. Na rozdíl od něj má k tomu ale mnohem menší plochu v poměru k množství svalů, které jsou při práci zdrojem vznikajícího tepla.

Stejně jako člověk, i kůň se v horku potí. Na rozdíl od něj má k tomu ale mnohem menší plochu v poměru k množství svalů, které jsou při práci zdrojem vznikajícího tepla.

FOTO: Martina Jestřábová

Kdo nemá možnost mít koně v největších parnech v chladné stáji, musí vybrat vhodný výběh, někdy ho pak ještě správně upravit.

„Základem je, aby výběh pro koně měl vždy nějakou část ve stínu,“ říká chovatelka koní Jana Kouzová a dodává: „Samozřejmě nejlepším místem pro odpočinek koně, mimo dosah slunečních paprsků, jsou vzrostlé stromy.“ Ty nemůže úplně nahradit sebelepší přístřešek nebo jiný umělý zdroj stínu. Stromy totiž nejen poskytují stín, ale tím, jak se jim z listů odpařuje voda, ochlazují i své okolí. A to až o pět stupňů.

Pokud na pastvině žádné vzrostlé stromy nejsou, je třeba vybudovat nějaký přístřešek, kde se koně před slunečním žárem schovají.

Voda, voda a zase voda

Asi není třeba zdůrazňovat, že kůň by měl mít stálý celoročně přístup k čerstvé vodě.

„Kromě teploty a vlhkosti ovlivní příjem vody koňského atleta i jiné faktory, především doba trvání a intenzita práce a také přizpůsobení se koně prostředí,“ vysvětluje veterinářka Dominika Švehlová.

„V závislosti na podmínkách, v nichž pracuje, může kůň o tělesné hmotnosti 500 kilogramů přijmout za den i více než 90 litrů vody,“ upozorňuje.

Všechno má mít svou míru. Proto i plavení by nemělo trvat déle, než deset minut.

Všechno má mít svou míru. Proto i plavení by nemělo trvat déle než deset minut.

FOTO: Eva Junová

Ale není to jen voda k pití, která usnadňuje koni přežití vysokých letních teplot. Koně se rádi ochlazují i válením se v trávě nebo blátě. Proto uvítají ve výběhu místo, kde je vlhko. Ideální je například mokřina. Jinak jim postačuje i vlhčí hlína, spokojí se i s čerstvou trávou.

Na pastvině by kromě stínu nemělo chybět vlhké místo, kde by se koně mohli vyválet. I to jim pomáhá se ochladit.

Na pastvině by kromě stínu nemělo chybět vlhké místo, kde by se koně mohli vyválet. I to jim pomáhá se ochladit.

FOTO: Eva Štibrányiová

Ideální pro ochlazení koně je možnost vykoupat ho. Jak však každý koňák hned řekne, kůň se nekoupe, ale plaví. Chladná voda koně osvěží a také mu účinně očistí srst a kůži. Navíc plavání je pro koně skvělou fyzickou činností, která nezatěžuje klouby. A pro majitele jedinečným zážitkem, kdy pozoruje svět z koňského hřbetu a se svým čtyřnohým miláčkem si užívá vodních radovánek.

Ale i tady pozor, do vody by kůň neměl jít uhřátý a jeho pobyt ve vodě by neměl překročit 10 minut.

Mouchy jsou věčný problém

Pach koňského potu i koňský trus lákají všelijaký hmyz, mouchy a ovádi se v letních měsících mohou stát pro koně skutečným utrpením. Jsou pro ně nejen velkou nepříjemností, mohou i přenášet různé choroby a parazity.

Je také dost koní, kteří jsou na hmyzí štípance alergičtí. Velkým nebezpečím je střeček, který klade svá vajíčka do koňské srsti - kůň je olizováním dostane do trávicího traktu, kde mohou způsobit závažné trávicí potíže.

„Problém nemá ani tak s trupem a nohama, tam si je kůň schopen sám od hmyzu pomoci ocasem, hřívou nebo válením na zemi,“ říká Jana Kouzová, „největším problémem je hlava a především uši, nozdry a okolí očí, místa, kde jsou citlivé sliznice.“

Proti hmyzu existuje mnoho různých mechanických a chemických prostředků. Repelenty jsou sice účinné, ale protože se kůň potí, pot nanesenou látku postupně ředí a odplavuje. Účinnost repelentů může být i velmi krátkodobá. Mechanické prostředky jsou v tomto směru účinnější, ale kůň si na jejich nošení musí zvyknout.

Odradit mouchy od náletů na oči a nozdry pomůže čelenka připevněná k ohlávce. Kůň se ji ale musí naučit nosit.

Odradit mouchy od náletů na oči a nozdry pomůže čelenka připevněná k ohlávce. Kůň se ji ale musí naučit nosit.

FOTO: Martina Jestřábová

„Pokud chcete chránit oči koní před hmyzem, stačí mnohdy čelenka s třásněmi, která se dává na ohlávku a nahrazuje nedostatečně dlouhé a husté žíně kštice. Udělá v tomto velmi dobrou službu za málo peněz,“ radí doktorka Švehlová.

„Někteří majitelé upřednostní síťované masky přes oči. Taková síť by měla být dostatečně pevná, aby od očí odstávala, jinak bude více vadit a škodit, než pomáhat,“ doporučuje.

Pro koně alergiky je možné použít i sítové deky, dají se sehnat i celotělové oblečky. Speciálním typem jsou chladivé deky, které po namočení ve vodě ve svých několika vrstvách vodu nechávají pomalu odpařovat a chrání tak před hmyzem a koně i současně chladí.

Letní krmení

Složení potravy koně v létě a v zimě se výrazně liší, s tím musí každý majitel počítat. V letních měsících má zvíře trochu jiné požadavky a výdej energie. Do celkového příjmu potravy se musí započítat i celodenní přístup k čerstvé trávě na pastvině.

Odhadem kůň spase za den okolo 15 kg píce, je tak třeba upravit i dávky ostatních složek krmiva. Jak a v jaké míře potravu omezit nebo doplnit, závisí především na stáří koně a také na tom, k čemu ho majitel využívá.

Určitě ale nesmí majitel v létě zapomenout na dostatečný přísun minerálních látek. Na pastvině by kůň měl mít možnost stálého přístupu k tzv. lizu. To je většinou blok lisované soli, který se zavěsí nebo dá na jiné vhodné místo na pastvinu a kůň ho pravidelně olizuje. Tím získává zpět minerály, které ztrácí především pocením.

Práce ráno, vyjížďky ve stínu

„Potíže u koní však přicházejí tehdy, pokud v horkém počasí mají pracovat. Mají obrovské množství svaloviny, a když se svaly začnou stahovat, tak jako každý jiný motor vyrábí velké množství tepla, kůň během práce i v chladném počasí zvýší svoji tělesnou teplotu o jeden až dva stupně. V horkém počasí to může být o to větší problém,“ vysvětluje Dominika Švehlová.

Kůň se v horku rád vyválí i v čerstvé trávě.

Kůň se v horku rád vyválí i v čerstvé trávě.

FOTO: Martina Jestřábová

Ani v nejparnějších dnech ale nemusí kůň zůstávat jen ve stáji nebo na pastvině. Samozřejmě by měl mít zachován svůj běžný režim. Jen při letních vyjížďkách, tréninku nebo pracovním nasazení koně musí majitel brát ohled na specifické podmínky práce v horkém počasí. Pokud je kůň osedlán, měl by pod sedlem mít vhodnou deku, která zabrání zapaření zpocené kůže.

Když to jde, mělo by se s koněm pracovat hlavně v ranních a pozdních odpoledních hodinách, kdy už slunce nemá takovou sílu. Kůň by se neměl přetěžovat, protože tak snadněji dojde k přehřátí jeho organismu.

Letní vyjížďky je lepší naplánovat po trasách, kde je stín. Ideální jsou jízdy lesem, teplota je tam vždy výrazně nižší než v otevřeném terénu.

I během vyjížďky by kůň měl mít možnost se napít, aby nedošlo k jeho dehydrataci. A vždy mějte na paměti, že kůň by se měl na horké prostředí aklimatizovat. Když je celý den v chladné stáji, měl by si před tréninkem nebo vyjížďkou na vyšší teploty venku pomalu zvyknout.