Hlavní obsah

Český strakatý pes - zvířecí společník s pohnutým osudem

Novinky, Roman Mašín

Český strakatý pes, nebo jak mu chovatelé říkají strakáč, je plemeno s poměrně krátkou, ale pohnutou historií. Vzniklo totiž proto, aby nasazovalo své zdraví a život pro zdraví a život člověka.

Foto: Lea Pletichová Wildnerová

Navzdory smutnému původu svého plemene jsou strakáči veselí a živí společníci, kteří se dobře hodí do rodin s dětmi. Vyžadují ale hodně pozornosti a společných aktivit se svými dvounohými druhy.

Článek

Plemeno bylo vyšlechtěno v padesátých letech 20. století známým českým kynologem Františkem Horákem pod názvem Horákův laboratorní pes. Původní název plemene jasně hovoří, za jakým účelem původně plemeno vzniklo.

Z dnešního hlediska ne úplně přijatelné, ale v tehdejší době zcela normální, bylo testovat léčiva a různé látky mimo jiné na psech. A protože se používali psi různých plemen a kříženci, rozhodl se Horák vyšlechtit plemeno, které by tak při testech dávalo co nejvíce srovnatelné výsledky.

Až do počátku 80. let 20. století probíhal chov výhradně pro účely pokusů v Československé akademii věd. Poté bylo plemeno zaregistrováno pod názvem Český strakatý pes a posledních pár psů se dostalo do rukou běžných chovatelů. A od té doby se strakáči chovají výhradně jako parťáci člověka.

Kdo ano a kdo ne

Strakáči jsou psi středního vzrůstu a jsou plní energie a elánu. Je to univerzální plemeno, vhodné pro aktivní lidi. Dají se s ním provozovat prakticky všechny kynologické sporty, i když se od něj nedají očekávat nějaké špičkové výkony, výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo.

Jsou to psi společenští, kteří jsou oddaní své smečce-rodině a potřebují její přítomnost. Proto se nehodí k časově velmi vytíženým lidem, kdy pes tráví většinu dne sám na zahradě nebo v kotci.

Foto: Andrea Veverková

Strakáči jsou temperamentní psi. Potřebují se proto každý den pořádně vyběhat, ideálně s dalšími psy.

„Strakáč je šťastný, když může něco podnikat se svými lidmi a je celkem jedno, co to je. Pokud na něj není dostatek času, důslednost ve výchově a správná socializace, může být problémový,“ říká MVDr. Lea Pletichová Wildnerová ze Spolku českého strakatého psa.

Problémem se může stát i to, že noví majitelé strakáče nejsou zcela připraveni na jeho temperament, což může být komplikací třeba v případě, když jsou v rodině malé děti.

Kde koupit a neprohloupit

Stejně jako u všech ostatních psích plemen, i u strakáčů je pořizování psa bez průkazu původu hodně velkým rizikem.

„Strakáče si pořizujte jedině z nějaké registrované chovatelské stanice s průkazem původu,“ zdůrazňuje chovatelka a členka Klubu chovatelů málopočetných plemen psů Katka Milbachová.

„U takzvaných bezpapírových psů je obrovské riziko, že rodiče jsou si příliš příbuzní, nebo nesou nějakou genetickou zátěž, zejména epilepsii,“ varuje.

Foto: Petra Doleželová

Štěňátka strakáčů jsou velice roztomilá, brzy ale budou potřebovat spoustu pozornosti, a to celé rodiny.

Chov strakáčů je přísně řízený, aby se co nejvíc potlačily dědičné choroby, dané úzkou příbuzenskou plemenitbou v minulosti. Chovatelé využívají pro chov pouze zvířata, která prošla přísnými testy zdravotními, ale i povahovými.

Registrované chovatelské stanice si každý snadno najde na webových stránkách Spolku českých strakáčů. Protože je to stále plemeno málopočetné, chovatelé a majitelé se většinou mezi sebou znají, a tak mohou lépe poradit, kde štěně pořídit a kde s ním cvičit.

Výcvik je důležitý

Výchova strakáčů, stejně jako u každého jiného plemene, začíná už odmalička, dá se říci od narození. První lekce socializace dostane štěně u své matky a chovatele. Další už je na novém majiteli.

„Vychovávat strakáče je třeba hned, jak si ho přinesete domů. Je nutné jej správně socializovat, vysvětlit mu, co je a není žádoucí. Strakáč je velmi chytrý, chápe rychle, stejně tak i rychle může vymýšlet různé lotroviny. Důležitá je důslednost a laskavost,“ vysvětluje Lea Pletichová Wildnerová.

Foto: Lea Pletichová Wildnerová

Strakáče je třeba začít vychovávat prakticky od narození. Zpočátku se učí od své psí matky, pak jej učí chovatel a nakonec je řada na majiteli.

Vzhledem k tomu, že nebyl šlechtěn jako pes pracovní, nesnáší strakáč stále se opakující dril. Motivace a pochvala, to jsou hlavní a nejúčinnější podněty při výcviku, i když samozřejmě někdy musí přijít i trest. Zkušený trenér majiteli pomůže při prvních krocích a povede ho i dále.

K časné výchově a základnímu výcviku slouží psí školky, které jsou pro strakáče velice vhodné. Výchova a výcvik nejsou nijak extrémně náročné, musí se s nimi ale začít včas.

I strakáč potřebuje péči

Přestože jde o plemeno poměrně nenáročné, i tito psi potřebují pravidelnou péči. Srst mají samočisticí, běžné nečistoty se jich tedy nedrží. Ale když mění srst a línají, je třeba je vyčesat. U strakáčů s delší srstí je třeba přece jen samočisticí schopnosti srsti trochu pomoci kartáčem, protože se v ní nečistoty snadněji udrží, případně zamotají.

Vzhledem k tomu, že strakáči mají převislé uši, jejich občasná kontrola a případné vyčištění není na škodu. Pokud jde o zdraví, jsou na tom strakáči poměrně dobře. „Vzhledem ke svému dřívějšímu osudu laboratorního psa je u něho možný výskyt epilepsie. Ale díky řízenému chovu se ji daří držet na uzdě a myslím, že se nevyskytuje nikterak častěji než u jiných plemen. Plemeno bylo šlechtěno i tak, aby mělo méně zubů v porovnání s ostatními rasami. To psům ale nevadí a nikterak je to neomezuje v životě,” upozorňuje Lea Pletichová Wildnerová.

U celé populace tohoto psa se samozřejmě přísně hlídá dysplazie kyčelních kloubů a luxace čéšky. I přesto, že strakáči jsou psi lehcí a fyzicky jim nevadí ani vyšší stupeň dysplazie, jsou jedinci se střední a těžkou dysplazií z chovu důsledně vyřazováni.

Psi, děti a samota

Český strakatý pes je prima parťák do rodiny. Ale i on potřebuje více než jen krmení a mazlení.

„Strakáči jsou aktivní, společenské a temperamentní plemeno, takže se musí denně vyběhat nejlépe s dalšími psy. Je třeba jim zaměstnat hlavu například výcvikem, sportem, hrami doma nebo na zahradě, nebo jen procházkami parkem se spoustou pachů,“ vysvětluje Katka Milbachová.

Foto: Katka Milbachová

Strakáči jsou inteligentní šikovní psi, kteří se hodí prakticky pro jakýkoli kynologický sport. Nejsou sice předurčeni pro špičkové výkony v žádném z nich, ale výjimky se samozřejmě mezi nimi najdou.

Vzhledem k temperamentu je třeba pořízení psa dobře zvážit hlavně v rodině s malými dětmi. Malé štěňátko je roztomilé, ale už v několika měsících věku dokonale zaměstná celou rodinu, a tak je nutné čas dělit mezi psa a dítě. Jinak je strakáč plemeno, které nemá s dětmi problémy. Vzhledem ke své velikosti je vhodný i pro větší děti, které s ním mohou cvičit a sportovat.

Český strakatý pes je nerad sám, pokud s ním majitel nebude 24 hodin denně, je třeba ho na občasnou samotu zvykat už odmalička. Problémem, zvlášť na vycházkách, může být lovecký pud. S ním je to sázka do loterie, zhruba čtvrtina populace strakáčů ho sice postrádá, ale ostatní ho mají více či méně silně vyvinutý. I na to je třeba před pořízením štěněte myslet.

Foto: Lea Pletichová Wildnerová

Lovecký pud velké procento strakatých psů ztratilo, ovšem u některých se stále projevuje, a to v plné síle.

Český strakatý pes je zvíře s vlastním názorem, ale správnou výchovou a vedením se z něj stane výborný parťák a kamarád do nepohody.

„Kdybych to měla shrnout, je strakáč přátelský ke všemu živému, snadno cvičitelný, spokojený v bytě na gauči, vhodný pro začátečníky a k dětem, temperamentní, vhodný na většinu psích aktivit, ale i dobrý hlídač. Prostě ideální rodinný pes do dnešní doby. Ovšem za předpokladu, že máte dostatek volného času a chuť se svému chlupáčovi věnovat,“ uzavírá Katka Milbachová.

Reklama

Související články

Co dělat s problémovou kočkou

Mít doma kočku je snem mnoha lidí. Ale představa, že je to jakási živá hračka na mazlení a hraní, je zcela mylná. Z toho pak plynou často velké problémy,...

Výběr článků

Načítám