Před rokem 1989 se u nás všichni psi cvičili ve Svazarmu podle jednotných pravidel, byli tak prakticky připraveni pro službu v praxi. Samozřejmě sítem náročných zkoušek neprošli všichni, na konci výběru byli pouze jedinci nejvhodnější pro tuto službu. V roce 1994 vešel v platnost nový zkušební řád, který podmínky značně změkčil a zjednodušil.

Tímto datem se u nás rozdělila kynologie na služební a sportovní. Sportovní kynologie zůstala přístupnou všem, ale služební se stala výsadou státních ozbrojených složek.

Kdo dnes chce cvičit praktický výcvik se svým psem a není členem ozbrojené složky, má jedinou možnost, kde se mu věnovat – v kynologickém svazu TART, který stále udržuje systém a pravidla, podle nichž se cvičilo před rokem 1994.

V TARTu jako u profesionálů

Služební kynologii dnes cvičí téměř výhradně armáda, policie, celní správa a vězeňská služba. Nicméně psy se služebním výcvikem využívají například i soukromé bezpečnostní služby. A právě v těchto případech se opět prokazuje propojení ryze služebního výcviku a TARTu.

Příležitostí k porovnání dovedností s profesionály mají amatéři při závodech v TARTu.

Příležitost k porovnání dovedností s profesionály mají amatéři při závodech v TARTu.

FOTO: Josef Růžička

Jen málokdo z civilních osob se může legálně účastnit výcviku psů u ozbrojených složek. Proto zájemci z řad civilních majitelů psů cvičí v TARTu a jejich výcvik je zcela srovnatelný s profesionály. Ti jsou ostatně velice často také členy TARTu, popř. u jednotlivých klubů plní funkci výcvikářů.

„S mou soukromou fenou Delli Majorův háj je naším společným největším úspěchem, že jsme se v roce 2016 stali mistry ČR stopařů TARTu,” říká nprap. Petr Paroubek, který slouží se svými fenkami Weli a Kyti u Krajského ředitelství Policie ČR Ústeckého kraje ve skupině speciálních kynologických činností.

„Proč právě v TARTu? Je to jednoduché, TART je svým zkušebním řádem velmi podobný služební kynologii. Proto se mu věnuje mnoho kolegů od policie, vězeňské služby, vojska i městské policie,” vysvětluje Paroubek.

Základní skupiny výcviků

Každá státní složka, která psy využívá, má svůj systém a organizaci výcviku. Každá také využívá psy k trochu jiným činnostem a provádí i rozdílné typy výcviku. Lze ho rozdělit do tří základních skupin.

1. Všestranní psi

To jsou služební psi, se kterými se veřejnost setkává nejčastěji. Prodělávají všestranný výcvik skládající se z poslušnosti, obran a pachových prací (stopování). Takoví psi jsou běžně nasazováni při hlídkové službě, kdy mají především zesílit odstrašující účinek (zásahy proti demonstracím, proti fotbalovým výtržníkům, obrana vojenské hlídky, vězeňské služby apod.). Jsou využíváni také jako psi pátrací, kdy vyhledávají nebezpečné pachatele apod.

Služební výcvik je vyhrazen pro psi , které využívají ozbrojené složky, ať již armáda, policie, nebo celníci.

Služební výcvik je vyhrazen pro psy, které využívají ozbrojené složky, ať již armáda, policie, nebo celníci.

FOTO: František Moltaš

2. Psi specialisté

Takřka stoprocentně se jedná o psy s tzv. výcvikem na pachové práce. Tedy vyhledávání osob nebo předmětů podle jejich specifického pachu. Speciálně vycvičení psi tak vyhledávají např. lidské ostatky, především oběti trestných činů.

Ale patří sem i psi, kteří jsou nasazováni přímo na místě trestných činů a vyhledávají trasu, kudy se pachatel pohyboval. Dalšími specialisty jsou psi na vyhledávání drog, ti se pohybují třeba na letištích. Existují i psi hledající výbušniny nebo zbraně či tzv. akcelerátory, tedy hořlaviny, které mohou za požáry, výbuchy.

Trénink hledání pachové stopy

Trénink hledání pachové stopy

FOTO: František Moltaš

3. Strážní psi

Tito psi jsou cvičeni pro samostatné hlídání objektů. Jsou využíváni ve všech ozbrojených složkách. A i když je občas snaha nahradit je moderními elektronickými zařízeními, nelze to udělat stoprocentně.

Pes, který hlídá, je totiž nejen schopen okamžitě proti nepovolané osobě zasáhnout, ale už jeho přítomnost je dostatečně odstrašujícím preventivním prvkem ostrahy objektu.

Němečtí ovčáci i knírači

V počátcích služební kynologie se používali němečtí ovčáci, popř. boxeři a podobná plemena. S rozšiřováním nároků a úkolů pro služební psy je dnes i množství používaných plemen mnohem širší. Především u specialistů na pachové práce jsou využívána malá plemena, jako třeba knírači.

„V současné době se pro služební výcvik využívají hlavně němečtí a belgičtí ovčáci. Výjimkou nejsou ani border kolie, retrívři a labradoři,” vysvětluje Petr Paroubek. „Jako raritu můžu uvést třeba patterdalského teriéra. Je to malý pejsek s velkým srdcem a obrovskou chutí do práce. Díky jeho malé postavě vleze i do míst, kam by se větší plemena nevešla,” dodává.

Základem jakéhokoli výcviku psa je naprostá důvěra mezi ním a jeho psovodem.

Základem jakéhokoli výcviku psa je naprostá důvěra mezi ním a jeho psovodem.

FOTO: František Moltaš

Služební pes by měl být především dobrý parťák svému psovodovi a oba by se měli na sebe navzájem na sto procent spolehnout.

„Služební pes by měl splňovat někdy i na první pohled náročné povahové vlastnosti. U psů specialistů, například pro vyhledávání výbušnin, je požadována lhostejnost vůči různým, i nepříjemným povrchům, na kterých se pohybuje,” upozorňuje rotný František Moltaš, velitel družstva specialistů čety psovodů Hradní stráže, který je se svým německým ovčákem Jackem nasazován k vyhledávání výbušnin.

„Lhostejnost vůči rušivým vlivům, jako jsou silné zvuky, přítomnost cizích lidí nebo zvířat, je samozřejmostí. U speciálních psů je důležitá chuť a motivace do práce. Nesmí být agresivní vůči okolním vlivům. U hlídkových služebních psů je požadována nebojácnost a lhostejnost vůči výstřelu. Hlavní vlastností je razance zákroku vůči pachateli, který ohrožuje jak psa, tak psovoda. Důležitou stránkou je zdravotní stav, který se též prověřuje,” upřesňuje Moltaš.

Psi jsou od malička učeni lhostejnosti k nejrůznějším hlukům, střelbě a pohybu lidí v jejich blízkosti tak, aby se dokázali dobře soustředit na svou práci.

Psi jsou od malička učeni lhostejnosti k nejrůznějším hlukům, střelbě a pohybu lidí v jejich blízkosti tak, aby se dokázali dobře soustředit na svou práci.

FOTO: Josef Růžička

Kdy začít a jak

Výcvik služebního psa, ale třeba i psa v TARTu, neznamená jednou týdně s ním zajít na cvičák. Vše začíná už výběrem vhodného psa. Armáda ČR už tolik psů ve službě jako v minulosti nemá, takže vše řeší nákupem od soukromých chovatelů.

Výběr je náročný a projde jím jen skutečně malá část nabízených zvířat. Policie ČR má i svou vlastní chovnou stanici psů pro služební potřeby v Domažlicích.

„Výcvik služebního psa začíná už od chvíle, kdy si přivezeme štěně od feny. Štěně musí nový majitel socializovat, štěně si zvyká na jméno, na cizí lidi, na různé zvuky, osvojuje si pohyb po různém povrchu. Dále se pokračuje ve výcviku formou hry. Rozvíjíme v psovi již vrozené vlastnosti jako čich, kořistnický pud a podobně,” vysvětluje Petr Paroubek.

Služební psi chodí do důchodu obvykle okolo osmého roku. I poté však ještě mohou hlídat nejrůznější objekty, nebo třeba jen rodinný dům. Vše záleží na jeho zdraví a energii.

Služební psi chodí do „důchodu” obvykle okolo osmého roku. I poté však ještě mohou hlídat nejrůznější objekty nebo třeba jen rodinný dům. Vše záleží na zdraví a energii.

FOTO: Josef Růžička

Výcvik hrou trvá dlouho, dokud pes neukáže své přednosti. Pak už se začíná s výcvikem naostro. Nejčastěji je to okolo stáří dvou let. Cvičí se denně a je třeba nejen zdokonalovat dovednosti psa, ale i jeho fyzickou odolnost a výdrž.

„Věnuji se speciálním pachovým pracím na vyhledávání výbušnin a výcvik probíhá průběžně a neustále. Cvičíme při jakékoliv příležitosti, jelikož je spousta různých situací, na které se psovod a pes připravují. Každá situace je jiná, dá se říct, že výcvik probíhá nepřetržitě,” vysvětluje František Moltaš.

I tady platí, že pes se nesmí přetěžovat. Proto po krátkém a intenzivním výcviku vždy následuje odpovídající odpočinek. A na rozdíl od představ některých laiků to není ležení u nohou psovoda. Pes si nejlépe odpočine sám v kotci, kde není rozptylován žádnými rušivými vlivy.

Psí důchod

I služební psi stárnou a vzhledem k jejich skutečně pracovnímu nasazení je není možné naplno zaměstnávat až do vysokého věku. „Psi slouží převážně tak do osmi let. Ale jsou i výjimky, které slouží déle, vše záleží na zdravotním stavu zvířete,” říká František Moltaš a dodává: „Po odsloužení si psy většina psovodů bere k sobě domů na dožití. Pes, kterého si psovod nemůže vzít do domácí péče, je dán do civilního sektoru k důstojnému dožití.”

Po skončení aktivní služby si psy berou často psovodi domů. POkud to není možné, jdou do soukromých rukou. Noví majitelé jsou ale vždy pečlivě vybíráni.

Po skončení aktivní služby si psy berou často psovodi domů. Pokud to není možné, jdou do soukromých rukou. Noví majitelé jsou ale vždy pečlivě vybíráni.

FOTO: Petr Paroubek

A tak i mnozí služební psi nakonec končí u civilních osob. Samozřejmě je nutné pečlivě majitele vybírat. Dobrý hlídkový pes v psím důchodu ještě může pracovat třeba při ostraze firemního areálu nebo prostě jen hlídat rodinný domek.

Služební kynologie sice není přístupná každému, ale porovnat své síly s kynology profesionály mají civilní kynologové možnost právě při závodech TARTu, kam pravidelně profesionálové od všech ozbrojených složek jezdí závodit. Tradiční akcí tohoto typu je závod O pohár Kristýny, který se každoročně pořádá v květnu v kempu Kristýna u Hrádku nad Nisou.