Svěráky a upevňovací systémy najdou své místo v každé dílně

Kdo má v dílně pouze jeden svěrák, možná se někdy setkal s tím, že na některé věci je zbytečně velký, na jiné pro změnu příliš malý.

Pokud se nevěnujete pouze jedné činnosti, třeba modelařině, které můžete výběr svěráku přizpůsobit, budete asi časem uvažovat o rozšíření svého dílenského vybavení o další svěrák či alespoň jeho příslušenství.

Asi každý zná univerzální litinový svěrák s ocelovými čelistmi, za nimiž je umístěna větší či menší frézovaná plocha fungující jako improvizovaná kovadlina.

V úvodu jsme naráželi na prakticky jediný dílenský svěrák, který se kdysi dal jakž takž sehnat. Vyrábí se s kosmetickými změnami dodnes, ale má už i alternativy, které se neodlišují pouze rozměry a barvou, ale také funkčností či zvýšením komfortu obsluhy.

Konstrukce dílenských svěráků se může lišit tvarem vedení, které bývá válcové, ale také čtyřhranné. Většinou se pohybuje přední čelist, která se vysouvá mimo pracovní stůl. Výhodou je, pokud zadní čelist lícuje s deskou stolu, že můžete svisle upínat předměty, které směrem dolů přesahují pracovní desku.

U některých modelů, většinou menších, se ale pohybuje naopak zadní čelist, takže upnuté předměty nemohou zasahovat pod pracovní stůl.

Většina svěráků se prodává v několika rozměrových variantách, které se liší délkou čelistí a mírou rozevření. Pokud chcete upínat velké obrobky, zvolte svěrák s velkými čelistmi, které se dokážou rozevřít co nejvíc.

Pokud by vám standardní modely nestačily, existují speciální nebo na zakázku vyráběné svěráky s prodloužením rozevření čelistí.

Univerzální dílenské svěráky jsou většinou připevněny k pracovnímu stolu pomocí šroubů, na základní desce se mohou v určitém rozsahu natáčet. Když je máte na rohu ponku, mohou být čelisti rovnoběžné s delší i kratší stranou stolu.

Existují také svěráky, které je možné k pracovní desce připevnit pomocí šroubové svěrky, takže je možné je snadno demontovat a upevnit jinam. To se týká spíš menších svěráků, takže pokud ke svému velkému sháníte menší alternativu, možná by tato varianta stála za zvážení.

Svěráky pro drobné práce mohou být k pracovní desce připevněny také pomocí podtlakové přísavky. Mezi svěrákem a základní deskou může být ještě kulový kloub, který dovolí naklopení svěráku vůči pracovnímu stolu o libovolný úhel.

Kovadlinka na svěráku není určena ke kování rozžhavené oceli, ale spíš k drobným pracím, jako je narovnávání kovových profilů apod. Dříve se na ní hojně rovnaly hřebíky, což už dnes není tak aktuální.

Pro kovářské práce je určena pořádná kovadlina. Ostatně speciální kovářský svěrák běžně žádnou kovadlinku nemá, ale je odolný vůči úderům, které mohou dopadat na upnutý materiál. Pokud tedy ve své dílně nějakou kovadlinu máte, nemusíte ji mít na svěráku. Když tam bude, není to na škodu, používat ji nemusíte, ale někdy se třeba hodit bude. Spíš se zajímejte o lehkost chodu vřetena, přesnost vzájemného dosednutí čelistí a dostupnost příslušenství.

Není nutné, aby měl kutil hned několik speciálních svěráků. Většinou stačí univerzální dílenský svěrák obohatit o příslušenství, které ho přizpůsobí různým požadavkům. Řeč je především o náhradních čelistech a vložkách na ně.

V základu dostanete ocelové čelisti, u nichž se seriózní výrobci chlubí tvrdostí udávanou v jednotkách HRC (zkouška tvrdosti podle Rockwella). Takové čelisti jsou vhodné pro velmi pevné upnutí, kdy se výstupky na čelistech do materiálu doslova zakousnou. Následkem však bývají stopy na povrchu obrobku, což nemusí být žádoucí.

Pak je lepší použít čelisti z jiného materiálu, který díky tření sice způsobí dostatečně pevné upnutí předmětu, nikoli však jeho poškození. To je možné dvěma způsoby. Jednodušší je použití různých vložek, které se vloží mezi stávající čelisti a upínaný předmět. Pokud ale víte, že původní čelisti prakticky nevyužijete, můžete je vyměnit za jiné.

Náhradní čelisti mohou být ze stejného materiálu, ale s jiným profilem, nebo z jiného materiálu. To však platí pouze o produktech, k nimž většinou tradiční výrobci poskytují široké spektrum příslušenství a servis.

Pokud ke svému svěráku vložky na čelisti neseženete, určitě si jako spousta kutilů poradíte a nějaké si vyrobíte. Můžete se inspirovat originálními výrobky, které používají různé šikovné prostředky, které vložky přidržují na původních čelistech, nebo jsou tvarovány speciálně pro upínání předmětů různých tvarů. Nejčastěji to bývají prizmatické drážky, které usnadňují upínaní trubek a válcových předmětů obecně.

Některé svěráky bývají takovými čelistmi vybaveny standardně, jindy můžete mít čelisti jako doplněk za příplatek.

Vedle dílenských svěráků se kutil může běžně setkat také s tzv. strojními svěráky. Ty jsou konstruovány pro připevnění na základní desky různých strojů, např. stojanových vrtaček, frézek atd.

Na rozdíl od dílenských svěráků mají jiný systém vedení čelistí s nekrytým vřetenem. Konstrukce může být zcela prostá, případně s rychloposuvem čelistí, ale také s naklápěcí či posuvnou základnou pro přesné ustavení obrobku vůči nástroji.

Kdo se více zajímá o práci se dřevem, časem dospěje k potřebě sevřít prkno nebo fošnu na výšku, aby mohl opracovat hranu, nebo naopak na plocho, aby šla opracovat celá strana. K tomu účelu slouží truhlářské pracovní stoly zvané hoblice, které v kvalitním provedení nejsou vůbec levné.

Podobně, i když ve velmi omezeném počtu případů, mohou posloužit mobilní dílenské stolky, které dokážou menší ploché předměty upnout mezi své vodorovné čelisti. Lepší je velký pracovní stůl vybavit truhlářskými svěráky, které fungují stejně jako na hoblici. Je ale třeba vzít v úvahu jejich cenu, zda se vám vyplatí je pořizovat samostatně, nebo je lepší koupit rovnou celou hoblici.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: