Žáby jsou sice obojživelníci, ale jejich životní nároky se u jednotlivých druhů velmi liší. Některé žáby tráví ve vodě většinu svého života, další žijí na souši a do vody kladou pouze vajíčka.

„Proto je třeba k domácímu chovu přistupovat zodpovědně, a dobře si rozmyslet, jaký druh a v jakém počtu chceme chovat. Žáby chováme vždy v teráriích. Nečekejte, že to budou skuteční domácí mazlíčci. Žáby o nějaké mazlení nebo hraní nestojí, takže se doma chovají výhradně pro potěchu oka,“ říká Robert Tichý, chovatel šípových žab s tím, že vždy je třeba myslet na to, že některé druhy žab se dožívají až 20 let a po celou tuto dlouhou dobu budou potřebovat péči.

Jakou vybrat

Při rozvažování, který druh je pro chov nejvhodnější, je dobré se zeptat buď známého chovatele, nebo v prodejně se zvířaty, kde začátečníkovi rádi poradí.

POZOR!
Zapomeňte na to, že si nachytáte žáby sami v přírodě. Tím byste se totiž dostali do konfliktu se zákonem, který to zakazuje. Pro chov žab potřebujete vhodně vybavené terárium. Jeho provedení, velikost a vybavení je závislé na druhu, který v něm bude přebývat. Pro úplné začátečníky je nejlepší třeba kuňka východní. Ovšem bezkonkurenčně nejčastěji chovanými žabkami jsou pralesničky, známé také jako šípové žabky. Chovají se ovšem i například exotické druhy rosniček nebo ropuch.

Velikost terária by měla odpovídat počtu žab, které v něm budou umístěny. Jedna žabka vyžaduje minimální prostor 15-25 litrů. Vlastní uspořádání prostoru závisí na tom, jaký druh v teráriu přebývá.

Například pro kuňku by měla voda tvořit více než polovinu plochy dna terária. Nejlepším řešením je prostě terárium do výše asi 10 cm naplnit vodou a poté vložením kamenů nebo keramiky vytvořit ostrůvky. Ale pozor, voda v teráriu by neměla obsahovat chlór. Na odstranění chlóru existují speciální filtry nebo chemické přípravky. Nejjednodušším postupem je vodu převařit a pak nechat 24 hodin odstát.

Počítejte s tím, že vodu budete muset pravidelně v teráriu měnit, přibližně v měsíčních intervalech, je tedy výhodné vybavit ho na dně výpustním ventilem.

Pralesní žabky mají často velice živé zbarvení, jako například tato pralešnička klamavá.

Pralesní žabky mají často velice živé zbarvení, jako například tato pralesnička klamavá.

FOTO: Michael Fokt

„Žáby mají rády také různé úkryty. Na ty se mi osvědčily například prázdné skořápky od kokosových ořechů. Terárium by mělo být také vybaveno regulací teploty. Některé žáby vyžadují pravidelné rosení. Dá se to dělat ručně nebo si pořídit automatický vyvíječ vodní mlhy,“ říká mladá chovatelka ropuch Petra Nechranická, podle které je třeba věnovat zvláštní péči i výběru rostlin do terária.

Například pro nejrozšířenější pralesničky jsou velice důležité bromélie. Slouží jim jako úkryt, v záhybech rostliny, kde se drží voda, také rády kladou vajíčka.

Biotop nebo hygienické terárium

Úplný začátečník ale spíše sáhne po již kompletně vybaveném teráriu, které lze sehnat ve specializovaných obchodech. Existují dva základní druhy chovu a tomu jsou přizpůsobena i terária. Prvním je takzvané terárium biotopové. Jak už z názvu vyplývá, je vybaveno tak, aby se co nejvěrněji blížilo přirozenému prostředí, ve kterém žabky žijí.

„Takové terárium je efektní na pohled, ale na druhou stranu je náročnější na údržbu, a také třeba krmení může být problematičtější, protože hmyz se žabkám může účinně schovávat. U biotopového terária je současně vyšší riziko vzniku plísní a jiných nežádoucích organismů,“ upozorňuje na záludnosti biotopu Robert Tichý.

Druhým typem je takzvané terárium hygienické. Jeho vybavení se skládá nejčastěji ze štěrku, hrubšího písku, keramzitu nebo kokosových vláken. Je v něm minimum rostlin a jako úkryty slouží snadno omyvatelné plastové předměty. Takové terárium není sice tak efektní na pohled, ale na druhou stranu se snadno uklízí, dezinfikuje. Jak říká Petra Nechranická: „Také umožňuje snadnější přehled například o nakladených vajíčkách nebo o celkovém počtu obyvatel terária.“

Samozřejmě lze oba základní druhy terárií kombinovat podle potřeby. Vždy je ale třeba mít na mysli, kolik času a námahy bude člověk ochoten chovu a ošetřování žabek věnovat a podle toho volit. Ani pro jeden typ neexistuje univerzální řešení a vždy je třeba vybavení a použité materiály vybírat s ohledem na potřeby konkrétního druhu žáby.

Žáby obecně potřebují ke svému životu vodu, ale její množství se druh od druhu liší.

Žáby obecně potřebují ke svému životu vodu, ale její množství se druh od druhu liší.

FOTO: Pet Center

Pro všechny žáby je důležité zachovávání přirozeného režimu, kdy se střídá den s nocí, včetně kolísání teplot. Každý druh vyžaduje trochu jinou ideální teplotu, ale dá se obecně říct, že teplota by neměla překročit 26 °C ve dne, v noci by pak měla klesnout na hodnotu okolo 20 °C.

Vytápění terária například infralampou je v případě žab nevhodné a ohrožuje je na životě. Infračervené záření totiž vysouší jejich kůži. Nejlepším řešením je elektrický topný kabel nebo topná podložka, umístěná na dně, nebo topná folie na zadní stěně.

Osvětlení je sice důležité především pro rostliny, ale většina žab na něj nemá žádné zvýšené nároky. Exotické žabky totiž většinou žijí v podrostu a tedy poměrně v přítmí.

Nepodcenit krmení

Podle zkušených chovatelů je to právě krmení, které začátečníci nejvíc podceňují. Žáby je totiž třeba krmit denně. Existují ale i výjimky. Třeba rosničky nebo rohatky vydrží bez potravy i 2 týdny. Většinou, když chovatel musí odjet na více dní, je nezbytné, aby si zajistil někoho, kdo mu žabky nakrmí. Druh potravy žabek opět závisí na jejich druhu.

Většina žab je hmyzožravá, připravte se proto na to, že kromě žab bude s vámi obývat domácnost také hmyz pro jejich krmení. Chytat hmyz venku v přírodě je trochu nepraktické, takže zbývají dvě možnosti. Pokud chováte jen pár žabiček, bude pro vás řešením nákup hmyzu ve specializovaných prodejnách. Tam vám ho prodají nejčastěji v plastových krabičkách, kde může přežívat i několik týdnů, na tak dlouhou dobu si můžete koupit zásobu krmiva.

„Chovatelé, kteří chov žab berou opravdu vážně a mají v teráriích více svěřenců, dávají přednost vlastnímu chovu hmyzu pro krmení,“ odhaluje další tajnosti chovu žab Robert Tichý a hned dodává, že žábám předkládáme hmyz výhradně živý, aby si ho mohly samy ulovit.

Nejčastějšími druhy, používanými jako krmivo, jsou cvrčci, octomilky, chvostoskoci, mouchy, sarančata, švábi, mšice ale také třeba žížaly. Větší druhy nepohrdnou ani myšími holátky nebo malými rybkami. Existují i vitamínové doplňky pro žabky nebo dokonce granule, kterými lze některé druhy krmit.

Některé chované druhy žab

Listovnice červenooká
Pestře zbarvená žabka z rodiny rosničkovitých. Doma je v deštných lesích střední Ameriky. Dorůstá velikosti kolem sedmi centimetrů. Její oblíbenou potravou jsou cvrčci, mouchy nebo housenky. Pro svůj spokojený život v zajetí potřebuje terárium se stálou vodní hladinou, rostlinami a pravidelným rosením. Ideální teplota je ve dne 24-28 °C a v noci 18-23 °C. Listovnice přes den většinou zaujmou někde na rostlině polohu, kdy mají nohy zatažené pot tělem. Aktivní začínají být až za šera.

Listovnice červenooká

Listovnice červenooká

FOTO: ZOO Plzeň

Pralesničky
Drobné žabky, žijící v pralesech Jižní Ameriky. Je jich mnoho druhů. Jsou známé také jako šípové žáby. Toto jméno získaly podle toho, že domorodci si jedem, který žabky vylučují kůží, napouštějí šípy, kterými potom loví zvěř. Pralesničky dosahují velikosti až okolo 5 cm a různých barevných variet. V zajetí se jejich jedu ovšem obávat nemusíte. Jed totiž vytvářejí konzumací vybraných druhů pralesních mravenců, které pochopitelně v zajetí k dispozici nemají. Ideálně by měly mít v teráriu tekoucí vodu. Dno je nejlepší pokryté rašelinou a samozřejmě rostlinami. Pralesničky rády šplhají po stěnách terária, takže je vhodné i ty osázet. Pralesničky se krmí nejčastěji cvrčky, octomilkami, chvostoskoky ale i třeba svinkami.

Pralesnička harlekýn

Pralesnička harlekýn

FOTO: ZOO Plzeň

Rosničky
Z exotických druhů se chová například rosnice siná nebo rosnička včelí. Rosnice pochází z Austrálie a rosnička z Jižní Ameriky. Rosničky jsou stromové žáby a tomu musí být uzpůsobeno i terárium. Některé druhy pro rozmnožování potřebují simulovat období dešťů a sucha, toho dosáhneme změnou intenzity rosení, popřípadě přemístěním páru žabek do jiného „vlhkého“ terária. Rosničky dosahují velikosti až 12 cm. Aktivní jsou především v noci. Živí se hmyzem, červy, larvami hmyzu, žížalami a nepohrdnou ani myšími holátky.

Rosnička siná

Rosnička siná

FOTO: ZOO Plzeň

Rohatka ozdobná
Jak už její jméno napovídá, jedná se o krásně vybarvenou žábu, která pochází z Jižní Ameriky. Žije na zemi, do které se často zahrabává a čeká tak na svou kořist. Kromě zbarvení je typickým znakem těchto žab opravdu obrovská tlama. Některé druhy rohatek dorůstají velikosti až 20 cm, rohatka ozdobná okolo 12 cm. Terárium by mělo být vybaveno na dně vhodným substrátem, do kterého se žáby mohou zahrabat. Nesmí ale chybět ani mělká miska s vodou, kam si rohatky rády chodí zaplavat. Potřebují vyšší teplotu, až 29 °C. Jsou aktivní především v noci. Rohatky jsou ve stravě nevybíravé a sežerou vše, co se v jejich dosahu hýbe. Jejich horní čelist je vybavena ostrými zuby a stisk je poměrně silný, takže kousnutí rohatky může být dost bolestivé, ale ne nebezpečné.

Rohatka ozdobná

Rohatka ozdobná

FOTO: ZOO Plzeň

Ropucha obrovská
Ropuchy patří mezi atraktivní chovance terárií, především kvůli své velikosti. Jedná se o největší žáby chované v hobby chovech. Ropucha obrovská dosahuje v dospělosti velikosti i přes 30 cm. Ropuchy obrovské jsou žáby Nového světa, vyskytují se po celém území Severní i Jižní Ameriky. Ropuchy obecně nevynikají pestrým zbarvením a jsou tak ve svém prostředí nenápadné. Jsou to zemní žáby, podobně jako rohatky. Vzhledem ke své velikosti potřebují i větší terárium než ostatní druhy. Ropuchy nejsou, pokud jde o jídlo, nijak rozmazlené, v přírodě loví například i dospělé myši, nepohrdnou ani mršinou. Vylučují svými žlázami za očima a na hřbetě silný toxin, který může být při požití nebezpečný i člověku. Není bez zajímavosti, že jejich jed obsahuje kromě jiného bufotenin, který je řazen mezi halucinogenní látky. Požití většího množství jedu ropuchy obrovské může člověku způsobit i smrt.

Ropucha obrovská

Ropucha obrovská

FOTO: ZOO Plzeň