Obvykle dáváme přednost stavbám, které nemají souvislé zastřešení a jsou v zahradě vítané. Mohou z kompozičního hlediska rozčlenit zahradu nebo naopak prostor vzájemně propojit, a tím sjednotit dům se zahradou.

Dokonalá intimita

Pergoly vytvářejí dostatečné soukromí proti pohledům zvenku, ale jejich hlavním úkolem je zajistit oporu popínavým rostlinám a poskytnout místo pro příjemný odpočinek. Lehké stavby by měly být konstruovány tak, aby plochu terasy úplně nezakrývaly.

Obdobné poslání jako pergoly má i zahradní loubí. Je pergole v mnohém podobné, byť jeho hlavní funkcí je poskytovat zastínění. Je to většinou obloukovitá konstrukce, která může vést ke vchodu do domu nebo spojovat obytnou část domu s terasou, zatímco pergola hraje roli zajímavého výtvarného prvku.

Různé typy staveb

Rozlišujeme několik druhů pergol, ať už dynamickou, která vede náš pohled i kroky z jednoho místa na druhé, nebo statickou, jež slouží k zastavení, odpočinku a zábavě. Podle způsobů užití pak lehké stavby rozdělujeme na vchodové, zdůrazňující vstup do domu.

Popínavé rostliny často zdobí konstrukce pergol i zahradních loubí. Foto Právo/Václav Jirsa, Pavel Zeman, Jaroslav Hejzlar

Podobným typem je brána. Komunikační význam v zahradě má i loubí, které může propojovat dům se zahradou, garáží či bazénem.

Tam, kde máme k dispozici dvě stěny, si vytvoříme rohovou pergolu a dělicí pergolu v místě, kde potřebujeme pohledově oddělit například zahradu užitkovou a okrasnou.

Pocit klidu a soukromí navozují pergoly k posezení. Mohou být uzavřené i s výhledem. Střešní pergolu postavíme na ploché části domu nebo na velkém balkóně, kde nahrazuje prostředí chybějící zahrady.

 Příjemné prostředí v zahradě tvoří i podpůrné prvky pro popínavé rostliny, jako jsou pilíře, brány nebo oblouky. Ve volném prostoru se obvykle stávají zahradními dominantami. Dělí prostor zahrady a barevností květů oživují pohled na jinak jednotvárnou zeleň.