Hlavní obsah

Plzeňská oáza malíře a grafika Pavla Mutinského

Právo, Zdeněk Smíšek

Čisté linie průčelí domu v ulici na plzeňském předměstí neprozrazují nic o tom, jak zajímavý a pestrý je interiér. Stejně jako život a tvorba majitele - malíře a grafika Pavla Mutinského.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Do Vietnamu se s jasným cílem pro zážitky pravidelně vracel v průběhu pěti let. V salonku nechybí ani odkazy na pobyt v Orientu.

Článek

Jedno z jeho tvůrčích období zahrnuje i malování evropských velkoměst, z kterých se posunul postupně do arabských zemí a později i do Asie.

„Na začátku devadesátých let, po zážitcích z katolické Malty, kde základy architektury položili převážně Arabové, jsem začal vyhledávat stále častěji inspiraci v Orientu. Po zhlédnutí jednoho staršího dokumentu o Marrákeši jsem byl okouzlen atmosférou na náměstí Djemaa el Fna.

Ačkoliv přes den bývá téměř liduprázdné, po setmění se zcela zaplní lidmi a panuje zde atmosféra jako z pohádek Tisíce a jedné noci. Přijal jsem pozvání k účasti na studijní cestu a do roka jsem na tom náměstí stál a vnímal tu opojnou explozi vůní, chutí a zvuků. Toto prostředí mě na celé desetiletí pohltilo, tato první studijní cesta mně zcela změnila budoucí pracovní život. (viz. např. obraz Poledne v Marrákeši - pozn. aut.)“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ticho a klid, zejména v zahrádce za domem ukončené ateliérem, z kterého jsou dva kroky do garáže, určují pohodu bydlení našeho hostitele.

Rekonstrukcí z běžného rodinného domu vznikala funkcionalistická vilka s orientálními prvky inspirovanými dalekými kraji.

Barvy a kardamom

Malíř a grafik Pavel Mutinský navštívená místa samozřejmě vnímal i jako cestovatel a do obrazů se mu přirozeně, jak říká, dostává existenciální podtext.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Malíř a grafik Pavel Mutinský

„Velké aglomerace ve mně vzbuzovaly dojem, že člověku vlastně škodí, a odráželo se to i v mých obrazech. Aspekt kontrastu blahobytu a bídy, když sejdete z turistických zón, se mi do obrazů samovolně vrací, protože ve městech, třeba v Káhiře, ale nejen v exotických zemích, je nepřehlédnutelný.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Místnosti v patře propojuje chodbička prosvícená denním světlem z obou stran. Malíř si ji dotvořil sám.

Jsem rád, že nemusím malovat obrazy kvůli jejich prodeji. Asi bych to už ani neuměl. Stávalo se mi před lety, že mi volali galeristé: Pane Mutinský, připravte nám dva Marrákeše…, a já získával nepříjemný pocit, že se z malíře ve svobodném povolání proměňuji v závislého výrobce obrazů. Nyní mi na živobytí vydělává užitá grafika a design. Pracuji na počítači z domova a do jisté míry jsem pánem svého času,“ konstatuje spokojeně náš hostitel, když nám nabízí pravou arabskou kávu s kardamomem.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Líbí se mi funkcionalistická architektura. Ale já ten původně minimalistický prostor dříve nebo později zaplním. Tak jako tady, čímž to ztrácí vlastně původní charakter, z kterého zůstane jen ta plochá střecha, usmívá se Pavel Mutinský.

Exotické solitéry se nijak neruší s poctivými reproduktory. Interiér v největší místnosti doplňují „staré dobré“ a špičkové reprobedny ze dřeva.

„Mix zvuků z moderních mašinek mi nic neříká, mám rád, když muziku nic nešidí. V patnácti jsem začal poslouchat art rock, např. Mariána Vargu, a vydrželo mi to dodnes.“

V přízemí je tvůrčí pracovna a současně malá galerie – příležitostné místo ke vzpomínaným setkáním.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ateliér na konci zahrady je vždy připraven na příchod malíře v doprovodu Múzy.

Ze schodiště se v mezipatře vstupuje do zimní zahrady, salonku s výhledem do zahrady – místo přímo si říkající o posezení v křesle.

V patře je jeden pokoj, salonek sloužící také jako místo pro přijímání hostů. Druhá místnost, největší v domě a s okny do klidné ulice, je kuchyň a ložnice v jednom. S jídelním stolem a reproduktory.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Schodiště mělo původně zábradlí ze svařovaných jeklů. Nové vyzděné zábradlí s ozdobami pomohlo interiér přesunout do severní Afriky.

Daleko i na dosah

Po studiích na Umprumce mohl zůstat v Praze, ale vrátil se ke kořenům a příbuzným, které má a měl v Plzni a Plasech.

V Plzni pokračoval také ve studiu výtvarné kultury na pedagogické fakultě. „Za přáteli do Plas jezdím často a v tamním Santiniho klášteře jsem několikrát vystavoval. Nádherný barokní prostor!

Foto: Jan Handrejch, Právo

Největší místnost je kuchyní i ložnicí zároveň. Požitky doplňuje i hudba.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Přiznávám, že jsem otrok svých vášní a z cest, které jsem protáhl i do Asie, jsem vozil řadu artefaktů. I onu inspiraci. Už kubističtí malíři čerpali z afrického kmenového umění – Picasso, Filla, Čapek. Sklenář zase z Číny…“

Ploché střechy jej zaujaly v severní Africe. Stavební práce tu v minulých letech prováděly firmy, ale originální doplňky a detaily si vytvářel převážně sám. V Tunisu si u kamaráda ve slévačské dílně koupil jednu hlavici a patku sloupu a tady mu sochaři udělali formy a odlili další kusy.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Pracovna s počítači v přízemí je zároveň i domácí galerií.

„Při práci často vypínám telefon, preferuji samotu a soustředění, ale dříve či později se s přáteli dělím o názor, potřebuji zpětnou vazbu. Prvním divákem a kritikem bývá nejčastěji moje partnerka.“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Posouvání světa

„Když jsem po rozvodu hledal nové bydlení, vybíral jsem mezi dvěma favority – vyhrál tento dům, protože měl plochou střechu. Líbí se mi tu, jsem tu šťastný, místo má pro mne i to kouzlo, že jsem nedaleko vyrůstal.“

Foto: Jan Handrejch, Právo

Do arabského světa se Pavel Mutinský už nějaký rok nevrátil a kontakt s tamními přáteli postupně vyprchává.

„Přesto se mě osobně dotýká, co se tam dnes děje. Do Bagdádu jsem měl letět v době, kdy jej Američané vybombardovali, cestu jsem si dohodl při návratu z Jordánska už půl roku předtím. Z gauče jsem pak nad ránem v přímém televizním přenosu sledoval, jak na mně známá místa dopadají rakety… Mrzí mě, kam se ten svět posunul.“

Může se vám hodit na Seznamu:

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám