Hlavní obsah
Průčelí domu je zeširoka rozkročeno. Foto: Václav Jirsa, Právo

Kam se Jaroslav Těšínský jezdí kochat technickými odkazy předků

Vyhlašovatel ankety Český slavík Mattoni Jaroslav Těšínský má ve svém volnu překvapivě blíže ke kaprům než k hvězdám popu. Přesněji k velkému rybníku Hejlov vyhledávanému sportovními rybáři. Ale rybář také není. K Pelhřimovu si jezdí od rytmu velkoměsta odpočinout na mlýn pod hrází, kde se proměňuje ve správce historické památky!

Průčelí domu je zeširoka rozkročeno. Foto: Václav Jirsa, Právo
Kam se Jaroslav Těšínský jezdí kochat technickými odkazy předků

„Nejprve jsme se synem, který má firmu na rybářské potřeby, koupili rybník od firmy, která už ho nechtěla,“ vypravuje u náhonu JUDr. Těšínský začátek příběhu o zvelebování kousku Vysočiny. „Po čase byl na prodej i tento mlýn. Jeho majitelé zdědili jiný domek, který jim vyhovoval lépe. Mimochodem, rybáři zde stanují i v mrazech, ale jinak je to tu k normálnímu životu opravdu přes zimu drsné. Poprvé v životě jsem tu na dvoře viděl na teploměru mínus 25 stupňů. Taková je Vysočina!“

Jaroslav Těšínský je rád za vodou i před vodou. Mlýn je hned pod hrází.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Majitel agentury Musica Bohemica se sem nejezdí ani tak kochat přírodními scenériemi (k tomu v hejlovském mlýně stačí pohled z jakéhokoli okna), jako spíše technickými odkazy předků.

Cestování krajem i časem

„Baví mě technické věci a tady je například už devadesát let funkční vodní turbína s generátorem. Někde nabídnou návštěvě třeba domácí buchty nebo místní speciality, my vás pohostíme vlastním elektrickým proudem. No, kde se vám to stane,“ směje se.

Rybník Hejlov a mlýn jsou ozdobou Vysočiny. Kralují zde kapři vážící i přes dvacet kilogramů. Odtud je i český rekord, mezi rybáři známý kapr Maty (32 kg).

Foto: Václav Jirsa, Právo

„Poměrně zachovalá je i mlýnice a byl bych rád, kdyby se mi časem podařilo sehnat další staré mlynářské stroje k jejímu zařízení. Už teď je tu vlastně malá expozice. Chodí se sem dívat rybáři (nejen naši, ale i ti, co jezdí na Hejlov z Anglie, Německa nebo Polska) i děti z jedné pelhřimovské školky,“ nezakrývá spokojenost s výsledky svého budovatelského úsilí náš průvodce.

Patří k nim vybudování pokojů pro hosty, ale i nový rybníček za humny. O nápady (např. rozšíření terasy za stodolou - s nádherným výhledem do údolíčka) na další stavební úpravy tu není nouze. „Jen tak sedět a koukat do krajiny, to bych nevydržel. To není relax, to je nuda. Beru to tady jako technickou památku a baví mě udržovat ji v chodu. A tekoucí voda, která je všude kolem, nejen pohání stroje, ale dává tomuto místu spolu s nádhernou přírodou obrovskou dynamiku a kouzlo.“

Krb korunoval přeměnu starého seníku na prostor k posezení.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Fotokopie technického výkresu stavení nezdobí jen stěnu, ale také potvrzuje, že pátrání v pelhřimovském archivu se současnému majiteli - nadšenci vyplatilo. Odkazy na historii tu jsou všudypřítomné, včetně vytesaného nápisu na kamenných zárubních dveří ve stodole.

„První zápis v katastru je z roku 1860, ale to je doba, kdy se katastrální mapy zakládaly. Takže ten mlýn tady může být klidně pět set let zpátky, protože nápis vytesaný v kamenné zárubni dveří je datován rokem 1559.“

Silné stěny a vysoké stropy charakterizují obytné místnosti ve mlýně.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Nad kopií výkresu s průřezem mlýna nám při čtení legendy doktor Těšínský připomíná, že v roce 1902 stačil na roli stavebního povolení, projektu i kolaudace jeden papír s podpisem okresního hejtmana (podpis nečitelný) a samozřejmě s kulatým razítkem. „Hrubantovi jsou první zapsaní majitelé, prý je to starý mlynářský rod.“

Zelená budoucnost

„Elektroinstalace tu byla vysloužilá, dělali jsme komplet i nové rozvody vody, včetně přípojky z vesnice, protože původní studánka už nestačila. Ale jinak bylo stavení docela udržované. Samozřejmě je tu i nová čistička odpadních vod.“

Část půdy stodoly je šikovně využita k zastřešenému posezení s výhledem na hladinu rybníka.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Proměnou prošla i stodola uzavírající hospodářský dvůr. Tam, kde byla jen hliněná podlaha, je dnes dlažba a útulnému rustikálnímu prostoru dominuje nový krb v čele dlouhého jídelního stolu. Dílo z kamenných kvádrů je nápadem akademického sochaře Zdenka Hůly z Kostelce nad Černými Lesy. A prostor, kromě funkčnosti - opravdu zvelebuje.

Dnes částečně zatravněný hospodářský dvůr má i vodní nádrž.

Foto: Václav Jirsa, Právo

„Dovedu si představit, že bychom v budoucnu na okolních loukách, které k objektu patří, měli třeba i ovce nebo koně. Ale to už by bylo třeba, aby tu správce a porybný bydlel trvale - slušný, spolehlivý a pracovitý člověk s rodinou a se vztahem k docela drsné přírodě. Nevíte o nějakém?“

Jalový přeliv, česle, turbína, elektromotor, transmise (hřídel rozvádějící hnací sílu vody na jednotlivé stroje) a další součásti vodního mlýna má náš průvodce v malíčku a o funkčnosti některých z nich, včetně upravování napětí z generátoru, nás přesvědčuje v rozlehlém stavení.

Ochránce ryb

Proměna mlýna a jeho okolí je od roku 2003 značná, přesto místo na svém původním a jedinečném rázu nic neztratilo. Své zkušenosti s lidmi a technologiemi si Jaroslav Těšínský rozšířil i o zkušenosti se zvířaty. Jsou tady vysazené vydry. Vodní cestu za pytlačením v malém rybníku jim znesnadňuje mohutná mříž v náhonu a plot kolem rozlehlé zahrady.

Hřídel s chybějící řemenicí mohla pohánět hned několik strojů včetně pily.

Foto: Václav Jirsa, Právo

„Nevím, proč se ochranáři vždycky zamilují do nějakého zvířátka, které pak chrání na úkor ostatních. Že vydra zlikviduje i stovky ryb ročně, to už je nepálí,“ pozastavuje se JUDr. Těšínský nad rovnováhou mezi starostmi s rybami a lidmi.

Stoletá mlýnice je i s násypkami téměř funkční.

Foto: Václav Jirsa, Právo

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků