Hlavní obsah
Vila Karla Čapka v ulici Bratří Čapků 1854/30, Praha 10 Foto: Petr Hloušek, Právo

Do Čapkovy vily na pražských Vinohradech jsme se vypravili minulý rok v létě, kdy Karlova polovina dvojdomu, který Čapek vlastnil s bratrem Josefem, byla mimořádně zpřístupněna veřejnosti. Na jaře by tu měla začít rekonstrukce, po jejímž skončení bude opravená část domů sloužit jako muzeum. Josefovu obývají jeho potomci.

Vila Karla Čapka v ulici Bratří Čapků 1854/30, Praha 10 Foto: Petr Hloušek, Právo
Čapkovu vilu čeká na jaře rekonstrukce

Projděte se s námi domem, kde žil a tvořil jeden z největších Čechů, spisovatel Karel Čapek. Sem za ním přicházely osobnosti, jakými zcela jistě byli náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk či spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka.

Tady probíhala setkání členů spolku, tzv. pátečníků, tady žil se svými čtyřnohými miláčky – foxteriérkou Dášeňkou, její maminkou Iris a kočkou Pudlenkou – které známe z jeho nezapomenutelných dětských knih.

Do dvojdomu na Královských Vinohradech se bratři Čapkovi přestěhovali v roce 1924. O pořízení společného domu začali uvažovat už počátkem 20. let minulého století, proto se stali členy stavebního družstva. To postavilo zdejší kolonii Stromky a v ní i dvojdům, kde poté společně bydleli.

Karel Čapek (vlevo) s bratrem Josefem

Foto: ČTK

„Čapkové se na novou adresu přestěhovali v době, kdy Vinohrady ještě rozhodně nepatřily k širšímu centru. Byly spíše vzdálenější periferií, kam nevedly téměř žádné cesty,“ vysvětluje Jan Vašek, vedoucí oddělení památkové péče a správy kulturních objektů městské části Praha 10.

Projekt pro ně tehdy zpracoval Ladislav Machoň, autor pardubického obchodního domu Passage nebo někdejšího Ředitelství pošt a telegrafů Pardubice. Autorem barevné cihlové mozaiky je Jan Tumpach, na vzniku interiéru se podílel Josef Liška.

Zatímco Josef Čapek polovinu domu obýval s manželkou Jarmilou a dcerkou Alenou, Karel ve své části déle než deset let bydlel sám. Jeho manželka, herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová, se sem přistěhovala až v roce 1935. V letech 1924 až 1929 tu až do své smrti s bratry žil jejich otec Antonín.

S manželkou Olgou Scheinpflugovou

Foto: ČTK

Nepatří do žádného stylu

„Dům je velmi tradiční, připomíná tzv. domestic revival (architektonický styl 19. století napodobující prvky britské lidové architektury – pozn. red.). Celkově je to příjemné bydlení, které se nesnaží vnutit majitelům určitý styl. Najdeme tu však i rondokubistické či konstruktivistické prvky, typické pro první republiku, které se objevovaly výhradně na stavbách v tehdejším Československu,“ dodává Vašek.

Zrcadlově obrácené poloviny domu zpočátku spojoval jen průchod přes pokoj služebné za kuchyní, který však bratři nechali záhy zazdít. Do přistěhování Olgy ve vile proběhly drobnější úpravy – zrušení lodžie v prvním patře a její přeměna na zimní zahradu nebo přestavba bazénku na zahradě.

Rozhodujícími změnami prošel dům po přistěhování Karlovy manželky. Od té doby byla domácnost Karla Čapka rozdělena na reprezentativní část v přízemí a v prvním patře, které nově začala obývat Olga, a Karlův byt v podkroví.

Pracovna Karla Čapka

Foto: Petr Hloušek, Právo

V přízemí najdeme kuchyň, která prošla rekonstrukcí v 90. letech, jídelnu a salon, kde se původně za nepříznivého počasí setkávali pátečníci.

V prvním patře zůstala dispozice poměrně stejná i po příchodu Olgy. Karel Čapek zde měl pracovnu, ta později rovněž připadla manželce. Ložnice zůstala nezměněna, zato se změnila šatna, kde si Olga nechala vyrobit obrovskou šatní skříň.

„Další místnost v patře, koupelna, je do značné míry zmodernizovaná, jelikož v domě se žilo až do roku 2012. Do koupelny sháníme historické zařízení, konkrétně záchod, bidet, litinovou vanu, umyvadlo a plynovou karmu, vše ze třicátých let. Do podkroví zase toaletu, umyvadlo a výlevku,“ říká Vašek.

Zajímavé je, že ačkoli byl dům v roce 1924 plynofikovaný, plyn se používal výhradně na ohřev vody v koupelnové karmě – k vaření sloužil kachlový sporák na tuhá paliva.

Nákladná přestavba

Nejzachovalejší částí domu je podkroví, které s příchodem Olgy prošlo radikální přestavbou na byt. Na svou dobu byla neuvěřitelně nákladná, navíc dokončena byla během tří až čtyř měsíců. Pro srovnání – roční plat úředníka tehdy byl v průměru dvacet tisíc. Podkroví za pouhé tři měsíce spolykalo takových ročních platů přibližně šest. Že byl Karel ochotný věnovat Olze celé první patro, svědčí nejen o jeho lásce k ní, důvodů bylo víc.

„Olga byla zvyklá na jistý komfort, vlastní prostor potřebovala i pro učení rolí. Navíc, když zrovna nehrála, často psala,“ poznamenává Hasan Zahirović ze Společnosti bratří Čapků.

Čapek si v podkroví zřídil pracovnu, ložnici a odpočívárnu s onou mozaikou od Jana Tumpacha – právě zde, s výjimkou teplých dnů, kdy sedávali v přilehlé zahradě, se během posledních tří let jeho života scházeli pátečníci.

Po Karlově smrti Olga v domě žila téměř třicet let sama. Po roce 1948 se jí za pomoci známých podařilo odvrátit znárodnění. Když v roce 1968 zemřela, o vilu se následně staral její bratr a po jeho smrti roku 1987 dům zdědili potomci, kteří se právě tehdy pustili do zásadních úprav.

Nebude to muzeum

V roce 2013 se tehdejší majitel – prasynovec Olgy Scheinpflugové – rozhodl prodat část vily patřící kdysi Karlu Čapkovi. Po vyjednávání ji odkoupila městská část Praha 10. Nechce ze zakoupené poloviny vily zřídit běžné muzeum, ráda by zachovala genius loci místa a dům Karla Čapka představila v jeho podobě z období, kdy zde žil s Olgou.

Během exkurze se pořadatelé snažili zachovat atmosféru třicátých let.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Nebudeme sem vnášet žádné velké množství cedulek, vitrín nebo speciálního nasvícení. Chceme, aby měl návštěvník pocit, že se Karel Čapek jen na chvilku vzdálil. Naším záměrem je připomenout druhou polovinu 30. let minulého století a návštěvníka nerušit doprovodným programem či novodobým řešením prostoru,“ řekl nám místostarosta Prahy 10 Tomáš Pek.

Dům podle něj byl všemi vlastníky téměř až pietně uchováván a zbylo v něm mnoho historického materiálu. „Celý dům byl zaplněn nábytkem, porcelánem, knihami, obrazy a dalšími artefakty po manželích. Máme z čeho vybírat a jsme schopni vilu navrátit do původního stavu. Vycházíme z obrázků, různých popisů vily, také provádíme sondáž a průzkumy, které toho hodně prozrazují.“

„Nyní jsme ve fázi projektové přípravy, projekt by měl být dokončen v první polovině roku 2019. Po zvolení dodavatele stavby začne oprava, která by dle mého odhadu neměla trvat déle než dva roky,“ řekl Pek.

Pokud všechno dobře půjde, první návštěvníci by si vilu mohli prohlédnout koncem roku 2021.

Může se vám hodit na Seznamu:

Vila Karla Čapka

Ulice Bratří Čapků 1854/30, Praha 10 (z náměstí Míru pojedete tramvají číslo 10 nebo 16 do stanice Olšanské hřbitovy).

Městská část Praha 10 polovinu dvojdomu koupila v roce 2013 za 43 891 000 korun.

Rekonstrukce začne na jaře 2019, skončit by měla v roce 2021.

Vila je zatím nepřístupná, MČ Praha 10 nabízí virtuální prohlídku na: praha10.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků