Rodinný příběh má své téměř romantické kořeny a kouzlo už v dětství sourozenců, kteří vyrůstali i pod vlivem jejich otce – architekta – a děda, také významného architekta, který zanechal svoji stopu v Hradci Králové. Druhý děda byl zedník. No není to hezké?

Zúročené zkušenosti

Bratři Igor a Aleš mají společnou firmu – architektonické a projektové studio David Architekti už téměř třicet let, založili ho ještě spolu s otcem Jiřím. Mají realizace po České republice i ve Velké Británii a zabývají se také průmyslovým designem a navrhováním nábytku a bytového zařízení.

Lidi jsou kolikrát zvyklí na tradiční barák, v kterém se cítí bezpečně a vy jim to seberete originálním projektem, glosuje Aleš (v košili).

„Lidi jsou kolikrát zvyklí na tradiční barák, v kterém se cítí bezpečně a vy jim to seberete originálním projektem,” glosuje Aleš (v košili).

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Což je patrné i v moderně zařízeném bytě, kde se snoubí designové kousky se starožitnými solitéry, a hlavně s nábytkem na míru.

„Je to tady tak trochu laboratoř a směs věcí, které jsme si vymysleli pro klienty, a tak trochu vyzkoušeli sami na sobě. Třeba skleněné dveře,“ konstatuje s úsměvem majitel bytu Aleš David.

„V práci si vyhovíme, v zásadě si nevadíme, i když jsme každý trochu jiný, doplňujeme se a necháváme se žít.“

Ano, věděl, do čeho jde a kam se stěhuje. Podílel se na návrhu celého domu (s podzemními garážemi) včetně dispozičního uspořádání bytů. Netřeba dodávat, že precizně postavených.

„Celým bytem prochází světlo – okna jsou do dvou stran a umístění tří místností je také klasické. Na jedné straně obývací pokoj s kuchyňským koutem a lodžií, uprostřed chodba a koupelna s WC a na druhé straně dvě místnosti – ložnice a pracovna.

Nemyslel jsem si od začátku stavby, že tady budu nakonec také bydlet. Ale tak nějak to vyšlo. Nebaví mě sekat zahradu. Nemám děti a zatím nemám ani potřebu vlastnit domek. Vím, co to kolikrát stojí úsilí domek udržovat. Dvanáct let jsem zde spokojený.“

Originálem na míru je rovněž kuchyňská linka s praktickým pultem sloužícím i jako optický předěl.

Originálem na míru je rovněž kuchyňská linka s praktickým pultem sloužícím i jako optický předěl.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Stále ve střehu

„Je to rodinné prokletí,“ dodává rovněž s úsměvem bratr Igor k rodinné „anamnéze“.

„Nevíme, jak se k tomu náš děda dostal, protože další předkové byli obyčejní domkáři z okolí Hradce. Někdo byl zahradník, jiný zase truhlář – a to už je vlastně blízko i naší práci… Matka pocházela z Lán a s otcem se seznámila v Praze. Takže my jsme vlastně pražské naplaveniny a nijak to neřešíme. V práci si vyhovíme, v zásadě si nevadíme, i když jsme každý trochu jiný, doplňujeme se a necháváme se žít,“ shodují se.

Linie oken se vstupem na lodžii opticky zvětšuje obytnou plochu.

Linie oken se vstupem na lodžii opticky zvětšuje obytnou plochu.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V celé kanceláři to mají s kolegy stejně a tak, že někdo něco začne, a další naváže…

„Klienti už o nás vědí a obracejí se na nás, protože vědí, co od nás očekávat. Takže zpravidla nikoho neodmítáme – i když by nám něco jiného ani nešlo dělat, protože to neumíme. Vlastní stín nepřekročíme a s klientem si samozřejmě musíme porozumět už proto, že náš vztah pokračuje, i když je stavba předána,“ upřesňuje architekt Aleš a Igor připomíná, že mnohdy se lidi dopouštějí chyby tím, že nectí řemeslnou práci a podceňují někdy i potřebu spolupráce s architektem, případně výběrem dodavatele.

Igor k tomu s patrným nadhledem dodává: „Přitom morálka musí být. A pořádek, jako na vojně, také… Ale nervy to jsou vlastně pořád, nejen pro toho, kdo si staví první dům. S komplikacemi počítáme vždycky. Nejen hokej je založený na chybách a situace se na bojišti navíc mění každým okamžikem. To věděl už Švejk.

Prostě se musíme kolem sebe pořád koukat. Na papíře barák nevznikne. Až když jste na místě a přijedou bagry, zedníci a začnou číst (nebo také nečíst) projekt…“

I chodba je zde příjemnou a plnohodnotnou místností sloužící zároveň jako knihovna.

I chodba je zde příjemnou a plnohodnotnou místností sloužící zároveň jako knihovna.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Všude doma a nejlépe

Igor David má samozřejmě své bydlení také vyřešené. I když vlastně dočasně, jak to také bývá i u architektů.

„Původně jsem si myslel, že v tomto domě budu také bydlet. Ale chtěl jsem si postavit dům. Tak jsem byt prodal, ale dům zatím nemám. Teď mám byt v Hodkovičkách. Jsem na cestě.“

Také prostorná ložnice nabízí i místo na relaxaci a nejen spánek.

Také prostorná ložnice nabízí místo na relaxaci a nejen spánek.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

FOTO: Jan Handrejch, Právo

A oba bratři – ke společné práci se scházející hlavně v kanceláři na Hradčanské – se s úsměvem shodují, že v řešení bydlení mají přednost termíny klientů.