Pravda, žil s maminkou i v Karlových Varech, ale osamostatnil se už na liberecké střední škole, kam se s mámou přestěhovali (otec se s nimi z Německa nevrátil).

Zpěvák Sebastian

Zpěvák Sebastian

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Mámu mám rád – s tátou nejsme vůbec v kontaktu – ale využil jsem možnosti jít bydlet na internát a i teď bydlím sám v pronajatém bytě. Předtím jsem bydlel tři roky s přítelkyní nedaleko městského bazénu. Tento byt by šel koupit, ale za hrozně moc, tak jsem raději v podnájmu. Jsem tu zatím rád, ale nějak zvlášť se nezařizuji ani po pěti měsících. Je to přestupní stanice a pracuji na tom, abych mohl být ve vlastním,“ konstatuje Sebastian Navrátil.

Z chodby v bytě vedou jedny dveře i do praktické komory.

Z chodby v bytě vedou jedny dveře i do praktické komory.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Mamka v Mnichově pracovala a z toho, že jsem se narodil zrovna tam, si nic nepamatuju. Pár let jsme žili ve Varech, a proč šla mamka právě do Liberce, vlastně ani nevím. Ale líbí se mi tady. V Praze bych bydlet nechtěl, i když tam jezdím na hodiny zpěvu.“

Druhý pokoj poskytuje místo tak akorát na manželskou postel.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Zahrada všude okolo

Jeho současný životní rytmus je hlavně o cestování za fanoušky (v době naší návštěvy nebylo ještě úplně jasné, jestli vztah s jeho přítelkyní vydrží zatěžkávací zkoušky tohoto období), a tedy i absolvování hodně hodin v kvalitním autě, které má zaparkované za závorou hned u domu.

Televizní obrazovka na podsvíceném stojanu slouží hlavně k hraní videoher s kamarády.

Televizní obrazovka na podsvíceném stojanu slouží hlavně k hraní videoher s kamarády.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Novostavba bytového domu je zajímavý funkcionalistický projekt, který by starousedlík vyrůstající mezi prvorepublikovými, mnohdy zdobnými vilami uprostřed zahrad nečekal. Jednoznačným bonusem dvoupokojového bytu v přízemí s přímým vstupem na malou terásku je „napojení“ na městský park. V dohledu od domu je i zoologická zahrada.

„Je tak blízko, že v horkých letních dnech by k ní šlo dojít i po čichu. Tak to tu mám takové ještě víc přírodnější,“ usmívá se Sebastian – liberecký patriot.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Jeho jednotlivé písničky (na tvorbě klipů se také autorsky podílí) měly, díky představení videoklipů na počítačové síti a po miliónech zhlédnutí na YouTube, úspěch ještě před vydáním na desce, která tak spíše potvrzuje, že je jako mladý autor na dobré cestě za fanynkami a posluchači.

I v době naší návštěvy měl už klávesy připravené v autě, takže vedle kuchyňské linky stál už jenom podstavec.

Druhý pokoj poskytuje místo tak akorát na manželskou postel.

Druhý pokoj poskytuje místo tak akorát na manželskou postel.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Nejnovější písničky jsem si složil při kytaře už tady. Baví mě koukat do zeleně a je tu klid. Tedy pokud na nás nepřijdou sousedi, když si tady s klukama z kapely ještě zahrajeme po návratu z koncertu...“

Žádné zbytečnosti na zdi

„Zařídil jsem si to tu takto sám a víc věcí ani nepotřebuji, nehledě na to, že mám raději volný prostor a mám to tu spíš takové zenové. Nejsem žádný vyznavač buddhismu, jen mě to zajímá a inspiruje. Takže většina dekorací, hlavně v ložnici, jsou hudební ceny a dárky od fanoušků. Teda fanynek,“ usmívá se Sebastian a během hovoru ještě stíhá hlídat, jestli jeho kocour neodešel s fotografem ven.

Koupelna s vanou je pohodlná a prostorná.

Koupelna s vanou je pohodlná a prostorná.

FOTO: Milan Malíček, Právo

I díky kocourovi je střídmě zařízený byteček příjemným místem k životu a přespávání.

Signály z hvězd

„Muzika se mi během let připomínala spíš jen tak v signálech. Když jsem byl malý, tak jsem zpíval ve sboru, na základce sóla na různých besídkách. Pak jsem zkoušel hrát i na flétnu, ale hlavně střídal sporty – od fotbalu po kickbox.“ Textilní průmyslová škola pro Sebastiana znamenala příjemné roky.

„Před tím jsem zkoušel i zdrávku, abych se zbavil matematiky. Během studia jsem ale hodně a úspěšně jezdil na snowboardu, ovšem počítali mi to jako chození za školu, protože jsem na to neměl žádný papír. V tomhle sportu to tak nechodí. Sice jsem pak udělal dodatečné zkoušky, ale i tak jsem se rozhodl přejít na jinou školu, na průmyslovku. Tu jsem dokončil, i když už jsem si ve druháku vážně říkal, že bych se chtěl věnovat zpívání.

Škola mi dala všeobecný rozhled, dobré informace i nějaký větší smysl pro odpovědnost. Jsem za tu školu rád, ale specializace jako taková mě minula. Rád se tam, když mě pozvou na den otevřených dveří, i vracím.

Přímý vstup ven na terasu a výhled na stromy v parku patří k ozdobám bytu v přízemí.

Přímý vstup ven na terasu a výhled na stromy v parku patří k ozdobám bytu v přízemí.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Teď se věnuji hraní naplno a zařizování bydlení není to nejdůležitější. Sem se vracívám vlastně jenom přespat a dát si vanu. To je pro mne tady nejdůležitější.
Uvidím, co přijde. A jestli se nezblázním z popularity? Plánuji to,“ směje se Sebastian.

Zatím ho hřeje i dobrý pocit z vyprodaného koncertu na „domácí půdě“. V Liberci je mu prostě dobře a máma bydlí nedaleko od něj.