Hlavní obsah

Jak bydlí reportér Adam Novotný v útulném pražském bytě

Právo, Zdeněk Smíšek

Mladý reportér Adam Novotný už má v šestadvaceti letech nějaké ty zkušenosti s obrazovkou, ale teprve v těchto měsících se stává nepřehlédnutelnou televizní tváří jako Kutil Adam. Svým způsobem tak přebírá pomyslnou štafetu po svém legendárním dědovi Přemku Podlahovi.

Foto: Petr Horník, Právo

Podle Adama má jeho přítelkyně cit pro barvy a na vyladění už zrekonstruovaného bytu má hlavní zásluhu. Bílá s odstíny hnědé prochází z obývacího pokoje do celého bytu.

Článek

Adam s přítelkyní bydlí v příjemném pražském bytě, kde bylo jeho kutilským maximem přišroubování konzolí.

Do podnájmu se přistěhovali po celkové rekonstrukci domu, a tak jen dolaďovali ke své spokojenosti interiér.

Foto: Petr Horník, Právo

Adam Novotný

„Jsem devadesátý ročník a třeba televizní soutěž Deset stupňů ke zlaté, kterou moderoval děda, jsem nezažil. Ale vztah k zahrádkám jsem si vytvořil vlastně už v dětství, protože jsme k němu jezdili každé prázdniny a svátky na chalupu u Volyně.

Už tam jsem poznal, že je při chalupaření pořád co dělat a člověk musí pomáhat. Pak už neměl děda čas jezdit až na Šumavu a postavil si barák kousek za Prahou. A když mi bylo třináct, tak postavili naši naproti dědovi. Tam už jsem opravdu pomáhal, i když jsme nestavěli svépomocí. Ale chytlo mě to.

Foto: Petr Horník, Právo

Úložný prostor je také v předsíni s dveřmi do koupelny a vstupem k jídelnímu stolu vedle částečně otevřené kuchyně.

Když jsme se do Kamenice nastěhovali, děda často se štábem natáčel v okolí a já někdy býval ze zvědavosti u toho,“ vzpomíná Adam na doby, kdy jablko začalo dopadat nedaleko od stromu.

Foto: Petr Horník, Právo

Osobitý činžák

Bydlení v ulici nedaleko Nuselského mostu by se někomu mohlo zdát neutěšené nebo i depresivní. Ne tak v domě, kde nás hostitel upozornil, že paní majitelka dbá na zákaz kouření v bytech, ale i vlastnoručně pomalovala stěny na chodbách a nejen tím domu vtiskla, za zavřenými dveřmi do rušné ulice, osobitou a příjemnou atmosféru.

Foto: Petr Horník, Právo

A když se ke zmodernizovaným bytům přidá ještě všem přístupná terasa, kde lze pěstovat bylinky i grilovat, jde opravdu o překvapivě klidné i poetické místo.

„Jen tu kvůli hluku z ulice nemůžeme mít v parném létě v noci otevřená okna. Ale jinak máme všude blízko a ta terasa je skvělá! I kvůli místu na kouření,“ dodává s mírně provinilým úsměvem Adam.

Foto: Petr Horník, Právo

Největším kusem nábytku je v bytě kuchyňská linka.

Nedávno dostudoval (po střední podnikatelské škole a krátké zkušenosti na vysoké ekonomické zemědělské) masově sociální komunikaci na Univerzitě Jana Ámose Komenského.

„Vím, že se o té škole mluví i negativně, ale když chcete, tak tam máte co studovat. Nic zadarmo jsem nedostal a na státnice jsem se musel šprtat.“

Šikovný divák

Po zkušenostech na Nově, s živými vstupy a výrobou reportáží do zpravodajství, Adamova televizní kariéra už přes dva roky pokračuje na Barrandově. Aktuálně v pořadu Kutil Adam. Tvůrci se snaží pořad odlišit od těch už zavedených na jiných stanicích.

Foto: Petr Horník, Právo

„Je to výzva. Samozřejmě být vnukem svého dědy je při takovém formátu dvousečné. Lidé mají snahu mě s dědou porovnávat, což je pochopitelné, na druhou stranu nemožné. Vždyť on to dělal celý život, a tak mě s ním jen stěží může někdo srovnávat. Snažíme se lidi inspirovat třeba výrobou řady zlepšováků, které se hodí nejen do domu, ale i na zahradu. A navíc díky nim ještě ušetří peníze,“ dodává Adam k pořadu zabydlujícímu se v neděli odpoledne na TV Barrandov.

Foto: Petr Horník, Právo

Jednoduše, ale elegantně je zařízena i ložnice, kam se vejdou ještě vestavěné skříně.

„Děda byl pro takové věci zapálený a věnoval se jim srdcem padesát let. Kdybych k nim neměl vztah, dělal bych něco jiného. Je pravda, že je to i stres a pořad se vyvíjí, ale ani nejde dědu kopírovat a hlavně bych to tak nechtěl. Přitom, myslím, pořád platí, že jsme zručný národ a baví nás si dělat svoje věci a taky nejsme rozhazovační. A ty zlepšováky, co ukazujeme, zvládne i průměrně šikovný divák.“

Skromná střídmost

Adam žil ještě před dvěma lety v domě u rodičů.

Foto: Petr Horník, Právo

Uklidňující barvy má i čtvercová koupelna.

„Po seznámení s Petrou jsme krátce bydleli u ní na Vinohradech, kde to bylo fajn. Nebylo jednoduché zvyknout si, po letech života v domě s velkou zahradou na kraji lesa, na byt. Rád relaxuji v lese. Naši mají tři psy. S těmi jsem si vždy po práci v televizi nejlépe – na pařezu – vyčistil hlavu.

Teď jsme tady v podnájmu 2+kk a naštěstí je přes ulici mezi domy proluka, takže koukáme do korun stromů. Kromě vzpomínaného hluku od tramvají je tu další nevýhoda – už mi dvakrát před domem vykradli auto.

Foto: Petr Horník, Právo

Díky výtvarným schopnostem paní majitelky domu mají i chodby osobité kouzlo, umocněné – zejména v létě – útulnou terasou pro všechny nájemníky.

Je pravda, že mě stále drží touha se na venkov jednou vrátit. Městské bydlení má ale výhodu v krátkém dojíždění do práce i v blízkosti nabídky různých druhů kultury. Teď se nám tady bydlí dobře a až na tu přírodu nám tu nic nechybí. Navíc jsme skromní, k životu toho moc nepotřebujeme a taky tu žádné zbytečné věci nemáme. Máme místo u stolu i k posezení před televizí a na žádné velké zdobnosti si nepotrpíme.“

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám