Nejenže jednopokojový minibyt s oknem do dvora má vysoký strop, ale je překvapivě tři podlaží pod úrovní přízemí domu s průčelím lemovaným sochami postav v nadživotní velikosti! To vše v ulici mezi Karlovým náměstím a Vltavou.

Štěpán Klouček

Štěpán Klouček

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Je to takový muzikantský, přestupní byt. A prý tu míval zkušebnu David Koller. Při jednom nočním návratu z vystoupení jsem se, někdy ve dvě v noci, u dveří potkal s Jaroslavem Hutkou! Byl to pro mne zážitek si s ním popovídat. Oba jsme měli v ruce futrály s kytarama a do té doby jsem vůbec netušil, že tu také bydlí.“

Okno do duše a do dvora

Ze Štěpánova prozatímního bydlení vede jen jedno, ale velké, okno rovnou do dvora utopeného mezi čtvercem činžovních domů. Slunce sem i tak nebojácně vstupuje!

Předsíň-chodbička slouží i jako kuchyň – tedy jsou zde skříňky a deska s dvouplotýnkovým vařičem.

Kulichy plete Štěpánovi máma.

Kulichy plete Štěpánovi máma.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Další zvláštností je, že tu není dřez a odpad, takže nádobí myju ve vaně,“ usmívá se Štěpán, který ostatně vaření moc nedá (těstoviny s tuňákem jsou jeho specialitou).

Z jediné místnosti se vstupuje do poměrně prostorné koupelny, kam se pohodlně vejde i pračka – jeden z mála předmětů, který si sem přistěhoval. Pro jednoho muzikanta na cestě za posluchači vlastně nadměrné metry!

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Mezipatro z lešenářských trubek slouží už třetímu nájemci v řadě. „Čtvrt roku jsme tu bydleli s kamarádem, ale to opravdu dál nešlo.“

Mezipatro z lešenářských trubek slouží už třetímu nájemci v řadě. „Čtvrt roku jsme tu bydleli s kamarádem, ale to opravdu dál nešlo.“

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Na minulé adrese Štěpán bydlel i se svojí bývalou přítelkyní Brigitou. Přesto dokážou i nadále tvořit pěvecké a tvůrčí duo a sdílet radost ze společné první desky nazvané Korálky. A to je dobře, protože jim to spolu zní náramně.

Křehké texty píše Brigita a melodickou hudbu Štěpán, který svůj čas věnuje i kapele Bizzare Band. V květnu jim vyjde šansonovofolkové CD. Štěpán si už okusil i prošlapávat cestu muzikálovou houštinou pražských scén.

„Muzikantský byt nejde přenechat jen tak někomu. Já jsem si sem přivezl malý gauč, koberec… Mám tu i zařízení na nahrávání – to je dneska pár věcí, takže mi tu nic nechybí.“

„Muzikantský byt nejde přenechat jen tak někomu. Já jsem si sem přivezl malý gauč, koberec… Mám tu i zařízení na nahrávání – to je dneska pár věcí, takže mi tu nic nechybí.“

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Nedávno na sebe upozornil jednou z hlavních postav v ambiciózním muzikálu Romeo a Julie. Romea si po premiéře ve Fóru Karlín zahrál sice jen párkrát a muzikálu byl konec, ale i tak si životní zkušenost ke své spokojenosti náramně užil.

Noty pro banku

Muzikou opravdu žije a nehodlá na tom nic měnit. I když to má svá úskalí. Třeba při poskytování hypotéky na plánované vlastní bydlení.

Samostatná koupelna byla dovybavena pračkou.

Samostatná koupelna byla dovybavena pračkou.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Když nemáte pravidelný příjem, a to mnozí umělci nemívají, tak je to problém. Jenže já ještě ke všemu – a moc mě to baví – už pomalu rok učím zpěv na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Nedávno jsem ji sám vystudoval pod vedením Tomáše Berouna (hudebně-dramatický obor, což je herectví, tanec, zpěv). Brzy vyřídím hypotéku a vlastní bydlení se snad blíží,“ usmívá se Štěpán.

Pochází z Hradce Králové, ale v Praze by už chtěl zůstat. Nejen kvůli pracovním kontaktům.

Přízemní dřevostavba na předměstí Hradce byla postavena rychle a už se osvědčuje čtyři roky.

Přízemní dřevostavba na předměstí Hradce byla postavena rychle a už se osvědčuje čtyři roky.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Pergola je nejoblíbenější „místností“ hlavy rodiny.

Pergola je nejoblíbenější „místností“ hlavy rodiny.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Líbí se mi tady. S vyběháváním půjčky mi pomáhá a radí mamka. Sám bych se v tom neorientoval. Jediné, k čemu jsem zatím dospěl, že dokud si nevezmu hypotéku na vlastní bydlení, tak nebudu nikde platit vysoké nájmy, a tady, na to jaká je to adresa, je to extrémně nízké.

Už jsem bydlel v Praze i na jiných adresách, ale po pár měsících tady určitě oceňuji, že téměř všude dojdu pěšky. Ale už se těším, až budu jednou ve vlastním, v malém bytě také někde u centra,“ vypočítává Štěpán, který se i tak rád vrací k rodičům.

I Štěpánův pokoj v domě u rodičů je „zařízen“ kytarami.

I Štěpánův pokoj v domě u rodičů je „zařízen“ kytarami.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Ti na kraji Hradce Králové, téměř ve vesnickém prostředí, postavili před čtyřmi lety přízemní dřevostavbu. Útulný bungalov se skvělou zahradou! Štěpán tu má pořád svůj pokojík a ani v něm nechybí stojan s kytarami.

Uvědomovat si kořeny je dobré i na cestě a mladý muzikant toho požehnaně procestoval už v dětství.

Přes celou šíři domu je největší místnost s kuchyní i obývacím pokojem.

Přes celou šíři domu je největší místnost s kuchyní i obývacím pokojem.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Na kraji Hradce jsem žil patnáct let v paneláku, úplně na kraji a koukali jsme na pole, to bylo dobré. Pak rodiče postavili domek, je tam fajn a rád se vracím. I když méně a méně. Hradec je skvělé město a zbožňuju to tam. Přesto už chci zůstat v Praze, nemluvě o tom, že mě lákají i jiné země.“

Boni Pueri a svět

„Ve školce mi řekli, že dobře zpívám, a pak mě také vybrali do pěveckého souboru, kde jsem byl dvanáct let,“ vzpomíná dvaadvacetiletý Štěpán.

Francouzské dveře s výhledem do zahrady prostor prosvěcují i opticky zvětšují a rozdělují na dvě poloviny.

Francouzské dveře s výhledem do zahrady prostor prosvěcují i opticky zvětšují a rozdělují na dvě poloviny.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„S Boni Pueri jsme projeli celý svět (od Japonska po Kanadu…). Mockrát jsme spolupracovali s Lucií Bílou. Jako malej kluk jsem si toho ani moc nevážil. Dochází mi to až teď. Ale už ve třinácti jsem si uvědomil, že nechci dělat nic jiného než muziku.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Na zážitek ze zpívání na náměstí ve Vatikánu před sto padesáti tisíci lidmi nezapomenu. Hrála se tam opera Kouzelná flétna a ze souboru nás vybrali tři a zpívali jsme na scéně se světovými sólisty. Životní zážitek! Ten adrenalin a nakonec potlesk!“