„Vzhledem k tomu, že obě moje dcery jsou dlouhodobě zblázněné do koní, měl jsem už dříve myšlenku spojit bydlení s provozováním restaurace - penzionu a chovu koní. Byla to tady totální ruina a budujeme tu už od roku 2000. (Ostatně ruiny byly i domy, které jsem koupil na pražském Klárově, a vybudovali jsme z nich hotel.)

Pan Martin s dcerou Adou

Pan Martin s dcerou Adou

FOTO: Milan Malíček, Právo

Ale zásadní pro moji životní změnu byly tři likvidační rány, které šly poměrně rychle za sebou. První byl rozvod, druhou útok na Dvojčata 11. září 2001 a třetí povodně v Praze. Přestali jezdit turisté z Ameriky, kteří byli do té doby naší hlavní klientelou už zavedeného hotelu a restaurace. Odešel jsem odtamtud sice se ctí, ale bez peněz,“ vzpomíná na začátku naší návštěvy v rozsáhlém číčovickém areálu Martin Hoffmeister.

Pohled ze zápraží bytové části na přední část usedlosti - restauraci a penzion, první ze zrenovovaných staveb. Tedy hned po stájích.

Pohled ze zápraží bytové části na přední část usedlosti - restauraci a penzion, první ze zrenovovaných staveb. Tedy hned po stájích.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Že se už v novém Dvoře Hoffmeister dobře daří čtyřicítce koní, líbí a chutná hostům v restauraci (kde vaří francouzský kuchař) a hezky žije domácím, je jasné na první pohled.

Na zahradě za bývalou sýpkou, dnes sloužící jako rodinný dům, se jednou bude hrát možná i divadlo.

Na zahradě za bývalou sýpkou, dnes sloužící jako rodinný dům, se jednou bude hrát možná i divadlo.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Obytné patro ze sýpky

Dvouramenným schodištěm, jako na malém zámku, se vstupuje do bytu v patře, podkrovních prostorách bývalé sýpky s krovy vysoko pod střechou.

Už sám dlouhý prostor je jedinečným zážitkem. Z jedné strany je ohraničen rozsáhlou kuchyní (s dalším vnitřním schodištěm), ložnicí a z druhé strany dětským pokojem.

Posezení u krbu ozvláštňují, místo konferenčního stolku, staré sáně.

Posezení u krbu ozvláštňují, místo konferenčního stolku, staré sáně.

FOTO: Milan Malíček, Právo

S doladěním interiéru už pomáhala našemu hostiteli jeho současná partnerka, architektka (a bývalá herečka Černého divadla) Monika Vágnerová: „Je to tu opravdu úžasné! Jen mne mrzí, že při stavebních úpravách se z obytné místnosti do zahrady neudělala větší okna. I proto jsem navrhla kolem stěn v jídelně římsy s podsvícením, které opticky neruší rustikální prostor, ale příjemně jej prosvěcují.

Kuchyň je velkorysý, zdobný a hlavně praktický prostor.

Kuchyň je velkorysý, zdobný a hlavně praktický prostor.

FOTO: Milan Malíček, Právo

I v takovémto prostředí je třeba při dolaďování interiéru vycházet z již daných věcí a detailů. V kuchyni to byl například velký, téměř profesionální sporák, který si sem Martin - jako výborný kuchař - přivezl z minulého bydlení. Podle něho jsem volila další vybavení i barevnost.“

Za pultem jsou schody vedoucí do přízemí, za průsvitným sklem ložnice.

Za pultem jsou schody vedoucí do přízemí, za průsvitným sklem ložnice.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Sama kuchyň by vydala na inspirativní článek, i když je z velké části zařízena nábytkem koupeným a na místě dotvořeným truhlářem podle představ paní Moniky.

Mříže na oknech, stejně jako stůl, jehož základem je starý mandl, jsou podle návrhu arch. Moniky Vágnerové. Malířský talent po dědečkovi možná zdědila nejmladší dcera pana Hoffmeistera Ella. Ale vaří tady hlavně Martin, a to třeba pro tucet i více přátel.

Vnitřních schodišť je tu hned několik.

Vnitřních schodišť je tu hned několik.

FOTO: Milan Malíček, Právo

FOTO: Milan Malíček, Právo

Obrazárna vedle stodoly

Asi nikoho nepřekvapí, že i sem si náš hostitel převezl unikátní sbírku obrazů po svém otci, které určují i atmosféru v sousední restauraci Dvůr Hoffmeister. Je to jen pár kroků od bytu.

V restauraci jsou hlavní ozdobou obrazy Adolfa Hoffmeistera.

V restauraci jsou hlavní ozdobou obrazy Adolfa Hoffmeistera.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Na druhou stranu přes dvůr začínají stáje, na ně navazuje krytá jízdárna a za ní venkovní parkur. Ten je oddělený od jízdárny terasou, kde je další místo pro příjemné posezení.

Martin Hoffmeister s dcerou Riou

Martin Hoffmeister s dcerou Riou

FOTO: Milan Malíček, Právo

„O provoz restaurace se stará moje dcera Ada. O chod stájí, trénink koní, dětí i jezdců, kteří tu mají své miláčky ustájené, zase druhá dcera Ria. Ale že bych si já tady mohl stěžovat na nedostatek práce, to tedy opravdu ne,“ usmívá se majitel usedlosti s neskrývaným vědomím, že si na sebe upletl bič, který by snad ani na koně nepoužil. Nemluvě o tom, že už se jim tu z břehů minulé léto vylil nedaleký potok a zničil nemálo hotové práce…

Propojené záliby

„Ze stodoly na povozy nedávno nechala Mia (Monika) udělat gril a venkovní posezení pro koňáky i hosty penzionu a restaurace. Stále tu něco dobudováváme, třeba wellness. V zahradě chceme postavit jeviště a pořádat divadelní představení...,“ vyjmenovává Martin Hoffmeister. Do chvíle, než své vyprávění musí přerušit, protože kamion přivezl balíky sena pro koně.

V patře je jeden velký obytný prostor s oddělenou kuchyní a ložnicí na jedné a dětským pokojem na druhé straně.

V patře je jeden velký obytný prostor s oddělenou kuchyní a ložnicí na jedné a dětským pokojem na druhé straně.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Náznaky kubistických prvků z rukou vesnického zedníka, to jsme samozřejmě také na venkovní fasádě zachovali a volba barvy to ještě zdůraznila. I to je už zásluha Mii. Od začátku jsme se snažili v celém areálu zachovat původní kouzlo. Všechno tady v okolí je postaveno většinou ze stejného kamene jako hrad Okoř. Některé zdi tu jsou dvě stě let staré.“

FOTO: Milan Malíček, Právo

FOTO: Milan Malíček, Právo

Přesto se podařilo z podkroví probourat do sousedního objektu, kde je dnes nová kuchyň a pod ní vinotéka, nad ní ložnice. Soukromí tu tak těsně sousedí s prostory pro veřejnost, že se vlastně někde i propojují.

„Před nikým se tady neuzavíráme, a když se chce návštěvník restaurace jít podívat na koně, klidně může.“