Pod nimi bydlí další členové širší rodiny. „Tam je v prvním patře velký jídelní stůl, u kterého se všichni, když je čas, scházíváme. A společný je také vstup z přízemí na zahradu. V patrech máme všichni svoje dveře, za které se zavřeme, když máme potřebu mít soukromí,“ usmívá se naše hostitelka, která se svým slavným otcem, architektem Vlado Miluničem profesní otázky občas konzultuje, ale nevyrůstala s ním.

Architektka Ester Miluničová

Architektka Ester Miluničová

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Pár hezkých věcí jsme spolu udělali, ale jinak si každý pracujeme na svém.“ Do rodinného propletence patří i sestra – vdova po architektovi Janu Kaplickém. Ester je tetou jejich dcerky Johanky.

Nové krovy a kompromisy

Vlastně nově postavené podkroví, se zachováním původní podoby střechy či typu oken (i ve fasádě), nyní nabízí mezonetové bydlení. V patře je pracovna a ze židle je vidět navazující ložnice. Práce doma má své výhody. Do štítu se překvapivě vešla i originálně vyřešená druhá koupelna se sprchou.

Na mnohých interiérových doplňcích – i na schodech – je hned vidět, že jsou vyrobeny na míru, pro potřeby tohoto bytu. „Takový nábytek je bohužel dražší. Ale i tady platí, že ne vše se musí dělat za každou cenu.“

Na mnohých interiérových doplňcích – i na schodech – je hned vidět, že jsou vyrobeny na míru, pro potřeby tohoto bytu. „Takový nábytek je bohužel dražší. Ale i tady platí, že ne vše se musí dělat za každou cenu.“

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Postupně jsme modernizovali dům odspodu. I když správně a logicky se má začínat od střechy, ale život si to tak vynutil.

Původní majitelé měli podkroví komplet vymalované na zeleno. Ale dřevomorka rozhodla, že přemalování by nic neřešilo, vše se muselo vybourat a postavit z nového a zdravého materiálu. Hrubá stavba se dělala měsíc. Šlo o to, aby byla střecha odkryta co nejkratší dobu. Dokončovací práce se pak už protahovaly, tři čtyři měsíce. Nebylo to tu zateplené, slabé a prožrané trámy musely pryč.“

Mezi kuchyní a obývací částí je u zdi originální jídelní stůl.

Mezi kuchyní a obývací částí je u zdi originální jídelní stůl.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Pracovat na svém, to ještě jde. „Ale dělat architekta pro širokou rodinu, to už může být problém, když se do toho projevují osobní vztahy,“ směje se architektka Miluničová a hned upřesňuje: „Úskalí jsou, ale vždy je to otázkou kompromisu a naslouchání těm druhým. Vždycky musí člověk v něčem ustoupit. Spolupracovat s klientem bez osobní vazby je mi příjemnější.“

Originální i pohodlné

„Ctíme tady původní podobu, včetně terrazzové podlahy a parket. Ale pak už kombinujeme s modernějším. Vlastně čím výše, tím více moderního a jako by se postupně styl tříbil.“ Ložnici se vstupem na nově vybudovanou terasu dominuje uprostřed místnosti kulatá dvojpostel. Designem se hlásí k odkazu Jana Kaplického („Ještě jsme na ní spolupracovali. Byla inspirována jeho slavným sofa.“).

Obytná plocha je po rekonstrukci půdy dotažena až k hřebenu střechy.

Obytná plocha je po rekonstrukci půdy dotažena až k hřebenu střechy.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Za zádveřím je hned jeden velký obytný prostor s částečně skrytou kuchyní. Dveře vedou do první koupelny a druhé do dětského pokojíku. Schody míří do špice střechy, kde je zmíněná pracovna, ložnice a druhá koupelna.

„Mohla jsem první podlaží nechat úplně otevřené až ke krovu. Ale přece jenom je lepší, když máme každá své soukromí. Byl tu vyšší strop, takže ten prostor nad ním byl pod střechou nevyužitelný. Při rekonstrukci jsme strop o něco snížili, tudíž vzniklo další využitelné podlaží.“

Trámy byly přiznány, i když to obnášelo složitější izolaci střechy.

Kuchyň je útulná a pohodlná i díky využití ploch v rozích.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Velmi příjemné je pro naši hostitelku okno v kuchyni – nad linkou. „Sama jsem ho tak nikdy neměla a je to opravdu fajn. Nekoukám při vaření do zdi a vidím život na ulici,“ pochvaluje si paní architektka a upozorňuje i na výhodu okna v koupelně.

Denní světlo by i tam měli lidi využívat, jak jen to trochu jde. „Koupelna je vůbec prostor, který si v bytě pozornost určitě zaslouží. Sice v ní člověk netráví přes den tolik času, ale měl by do ní rád vstupovat i ráno.“

Horní koupelna vedle ložnice je šikovně umístěná do špice střechy a sprchový kout vypadá jako v kajutě lodi.

Horní koupelna vedle ložnice je šikovně umístěná do špice střechy a sprchový kout vypadá jako v kajutě lodi.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Dvojčlenný tým

„Zatím jsme si při komunikaci s klienty vystačili se schůzkami doma nebo rovnou na stavbě, ale do budoucna tady přece jenom plánujeme zařídit v přízemí kancelář. Naše dvojice má svou značku – MK architekti, ale většinou si nás klienti nacházejí podle osobního doporučení od lidí, pro které jsme už dělali,“ konstatuje spolu s kolegou Bedřichem Kostorkem, který ke spolupráci ve dvou dodává: „Dva jsou dobrý počet, možná třetí by mohl být rozhodující při ano/ne. Ale vyhovuje nám si takto navzájem vypomáhat. Kolikrát člověk nechce pustit něco, co se mu opravdu nelíbí, ale vnucovat klientovi představu, která se mu nezdá, také nejde. Jde o to, aby se tam on cítil dobře, on tam bude bydlet.

Kompletní sestava studia MK architekti.

Kompletní sestava studia MK architekti.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Na druhé straně výsledek nemůže jít za hranici, pod kterou bychom už nechtěli být podepsaní. Většinou si už klienti nechají poradit a jsou osvícenější, než když před lety chtěl leckdo bydlet v nějaké nadýchané perníkové chaloupce. Dnes si už klienti uvědomují, že svým domem nebo i bytem prezentují sami sebe nebo i svoji firmu.“

Speciální vychytávka kuchyňského rohu: otáčecí prkénko.

Speciální vychytávka kuchyňského rohu: otáčecí prkénko.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Proměny a pohoda

„Jsem ten typ, který po čase nábytek přemisťuje a zkouší nové varianty. Proč to nezměnit, když by nové uspořádání mohlo být příjemnější? Když si člověk věci osahá, tak se pohled může změnit. Nepotřebuji, aby byla věc konstantně na jednom místě jenom proto, že jsem to tak navrhla. Už to nemusí vyhovovat, protože věci, lidi i okolnosti se mohou měnit.“

Trámy byly přiznány, i když to obnášelo složitější izolaci střechy.

Trámy byly přiznány, i když to obnášelo složitější izolaci střechy.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Atmosféru v podkroví dolaďují i rozličná osvětlovací tělesa, úsporné žárovky i pásky s LED světly.

„Rádi navrhujeme podsvícení, nepřímé osvětlení, které vytváří příjemnější atmosféru. Nemusí to být vždy jen o lustru a lampičce. Už se mě i sousedi ptali, co nám to tu svítí okny.“