Jméno Libora Kmenta je spojováno především se soukromou Klinikou plastické chirurgie Esthé, kterou založil přední český plastický chirurg Jan Měšťák. Působí zde jako zástupce vedoucího lékaře a dnes je už i jejím spolumajitelem. To ale není jeho jediná činnost. Současně totiž pracuje jako zástupce primáře Kliniky plastické chirurgie ve Fakultní nemocnici na Bulovce. K tomu přednáší na I. lékařské Fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jezdí po mezinárodních kongresech a je autorem nejedné odborné publikace.

Nejen v obývacím pokoji, ale i v chodbě kontrastuje s hnědou barvou oranžová.

Nejen v obývacím pokoji, ale i v chodbě kontrastuje s hnědou barvou oranžová.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Že by byla právě práce tím důvodem, proč se nakonec rodina rozhodla pro byt? Naši návštěvu jsme přece také odsouvali o několik hodin kvůli změněnému rozpisu operací v nemocnici na Bulovce. Na podruhé už ale všechno klaplo na výbornou.

Později odpoledne nás sympatický lékař Libor Kment přivítal společně se svojí tříletou dcerou Klaudií slovy: „Pojďte dál. Nevadí, že je tu malá? Dneska dělám ‚mámu-tátu‘.“ Na tváři měl úsměv, a že před tím stál celý den na operačním sále, nebylo vůbec znát.

Při naší návštěvě nás Libor Kment přivítal společně se svou dcerou Klaudií.

Při naší návštěvě nás Libor Kment přivítal společně se svou dcerou Klaudií.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Byt kvůli času na cestování

Důvod, proč padla volba na byt, je ale jiný. „Hodně cestujeme, tak proto byt. Mým největším koníčkem je totiž windsurfing a pak různé další vodní sporty,“ prozrazuje charismatický chirurg a se smíchem dodává:

„Destinace vybíráme především podle větru a vln. A podle rodiny pak lepší hotel, který je vhodný i pro malé děti. Naposled jsme byli na Kapverdských ostrovech. Nejvíc se mi ale líbí na Havajských ostrovech, konkrétně na ostrově Maui a na Mauriciu.“

Do odstínů hnědé je laděná také ložnice.

Do odstínů hnědé je laděná také ložnice.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Kromě toho Libor Kment rád lyžuje a jezdí na snowboardu, občas dělá také kiting na lyžích (jinými slovy tak trošku si zalétá na lyžích s kitem neboli tažným drakem, připomínajícím padák). A aby těch sportů nebylo málo, před třemi lety si pořídil motorku. To ale hlavně kvůli snazšímu cestování po Praze.

Jak to všechno začalo

Nový byt začali s partnerkou hledat, když se měla narodit dcera. Původně bydleli ve Strašnicích a líbilo se jim tam. Tudíž se rozhlíželi hlavně po okolí. Na internetu našli projekt, který se právě dokončoval v Malešicích. Zašli se podívat. Uzavřený areál několika menších bytových domů je zaujal, navíc byl cenově výhodný. Vybrali si stometrový byt 3+kk, který doplňuje terasa velká 25 m2. Tak trochu nahrazuje zahradu. „V létě terasu využíváme k relaxaci. Klaudii sem dáváme malý bazének. Máme tady i gril,“ komentuje lékař.

Byt byl těsně před dokončením. Jedinou drobnou nevýhodou bylo, že interiér už byl prakticky hotový. „Byla zde okna, podlahy, dveře se zárubněmi, všechno v barvě třešňového dřeva. To už se nedalo změnit. Zbytek interiéru jsme tomu museli do značné míry přizpůsobit,“ popisuje náš hostitel.

Dětské království malé holčičky musí být pěkně barevné.

Dětské království malé holčičky musí být pěkně barevné.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Zařízení si převážně vybírali sami, jen v obývací místnosti si nechali poradit od odborníků. Celý byt je laděn do tmavohnědých tónů, vždy v kombinaci s nějakou výraznější barvou. Pouze v ložnici doplňuje hnědou teplá okrová barva stěn. Více barevné je jen dětské království dcerky Klaudie.

Centrum dění v obýváku

Život se odehrává hlavně v obývací místnosti. Ta v sobě zahrnuje nejen kuchyni s jídelnou a obývák, ale také pracovnu. Celý prostor je laděný do tmavohnědé barvy. Dokonce i jedna stěna. Na první pohled zaujme série designových světel.

Dominantním prvkem je kuchyně vyrobená v dřevěném odstínu wenge, navržená firmou Nábytek Říha. Linka je ve tvaru písmene U, směrem do obýváku je potom ostrůvek, který slouží jako jídelní stůl. Designové barové židle z oranžového plastu skvěle kontrastují s hnědou barvou kuchyňské linky.

Designové světlo zaujme na první pohled. TV panel navrhoval architekt Lukáš Neumann.

Designové světlo zaujme na první pohled. TV panel navrhoval architekt Lukáš Neumann.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Na kuchyni volně navazuje obývací část. Hlavním architektonickým prvkem je TV panel, který navrhoval architekt Lukáš Neumann. Hnědou barvu i tady doplňuje oranžová, tentokrát v podobě rohové sedací soupravy. Jakýkoliv další nábytek byste tu hledali marně. Důraz je kladen na prostor.

Velkou palmou je od obývací části oddělen pracovní kout. „Ten jsem si navrhoval sám a vyrobil ho Ateliér Doorway,“ přiznává Libor Kment. Masivní pracovní stůl je opět v tmavohnědé barvě, v tomto případě kontrastuje s bílou designovou, ale samozřejmě ergonomickou pracovní židlí. Přece jenom lékař potřebuje pracovat i doma. Příprava je důležitá.

Pracovní kout si Libor Kment navrhoval sám. Na zakázku ho poté vyrobil Ateliér Doorway.

Pracovní kout si Libor Kment navrhoval sám. Na zakázku ho poté vyrobil Ateliér Doorway.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Cesta k lékařské profesi

Cesta k chirurgii mu byla tak trochu předurčena. Pochází ze zdravotnické rodiny a jeho maminka pracovala jako staniční sestra na chirurgii. „To prostředí mi učarovalo, takže už od dětství jsem chtěl být chirurgem a vydrželo mi to,“ říká se smíchem Libor Kment.

Díky tomu, že se o obor chirurgie, a především plastické, začal zajímat brzy, dostal se brzy i do praxe. „Od druhého ročníku na medicíně jsem chodil na Kliniku plastické chirurgie na Vinohradech, kde jsem nejprve koukal pod ruku panu docentovi Měšťákovi a dalším chirurgům. Pan docent viděl, že mám zájem a docházím pravidelně, a velmi se mi věnoval. Brzy jsem jemu i dalším asistoval při operacích, pomáhal ve službách při ošetřování úrazů, asistoval při mikrochirurgických operacích a pomáhal jim i v jejich soukromých praxích. Vždycky jsem věděl, že chci dělat chirurgii. Po promoci jsem pracoval na chirurgii v nemocnici v Kadani, kde jsem ještě musel atestovat ze všeobecné chirurgie. Pak jsem mohl nastoupit na kliniku plastické chirurgie,” popisuje Libor Kment cestu k vytouženému cíli.

Velká terasa nahrazuje zahradu. V létě tu rodina často relaxuje a také griluje.

Velká terasa nahrazuje zahradu. V létě tu rodina často relaxuje a také griluje.

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Nemocnice versus soukromá klinika

Jak jde dohromady práce v nemocnici na Bulovce a na soukromé klinice Esthé? Podle Libora Kmenta se to výborně doplňuje. „Na Bulovce se dostanu k celému spektru operací, od rekonstrukčních a záchovných operací prsů prováděných především pro rakovinu prsu, přes operace vrozených vad, chirurgii ruky až např. po úrazy,“ vypočítává lékař. „To je pro mě hodně zajímavé, bohužel se tím člověk příliš dobře neuživí.“

Pomyslné skóre vyrovnává práce na soukromé klinice plastické chirurgie Esthé. „Ta mě dobře živí a navíc mě opravdu hodně baví,“ vysvětluje. Vždyť jde ale o komerční věci, o estetické zákroky, kdy lidé chtějí vylepšit svůj vzhled. Opravdu taková práce může lékaře naplňovat? „Může, a jak! Ne nadarmo se plastice někdy říká psychochirurgie. Zdravotní a estetická stránka se zde mnohdy stírá. Estetický zákrok často pomůže odstranit psychické potíže a zvednout člověku sebevědomí, což se odrazí i na jeho celkovém zdraví. Někdy operace přímo řeší nějaký zdravotní problém, jako např. operace očních víček nebo zmenšovací operace prsů. Takže jsem rád, že lidem mohu pomáhat i takhle,“ uzavírá Libor Kment.