Má tu nejen rodiče, sestru, ale i vzpomínky. A kromě svého pokoje i kouzelnou půdu. Podkroví je zrekonstruováno a zařízeno tak, aby tu mohly přespávat návštěvy, nejčastěji kamarádi a spoluhráči z kapely.

Dřevo může štípat i klavírista

„Mám už dlouho pronajatou i garsonku v Praze, ale tady se budu asi vždycky cítit doma,“ usmívá se Marek s kocourem v klíně a s maminkou za zády. Praskání v krbových kamnech - zcela funkčně umístěných v chodbičce uprostřed 3+1 v prvním patře - signalizuje, že zima místní nezaskočí.

Marek Ztracený. .: Marek Ztracený

Dům, kde v přízemí bydlí další rodina, má ve sklepě společnou kotelnu a sousední kůlna je zarovnaná dřevem. Teplo domova si žádá své a dříví tu štípe i klavírista. Úspěch prvního alba Ztrácíš a stejnojmenného hitu nijak nepřeceňuje. Ale po letech skládání do šuplíku se raduje. A otázku, kde jednou bude bydlet, zatím neřeší. „Tady to mám rád.“

Na Šumavě má zařízený studentský byt

„Zůstávám nohama na zemi. Jedna povedená písnička ještě neznamená, že si za rok na mne někdo vzpomene. Ale já jsem si už teď splnil vydáním desky svůj první sen. Teď mám před sebou další a jsem na začátku dlouhé cesty. Doufám.“

Markovy písničky vznikají v jednoduchém, ale útulném pokoji. :. Markovy písničky vznikají v jednoduchém, ale útulném pokoji. foto: Právo/Václav Jirsa

Marek odešel do Prahy v patnácti letech na Ježkovu konzervatoř. Předtím táta brával synka na rockové koncerty a máma, hrající na příčnou flétnu, se zase snažila lobbovat za klasickou hudbu.

„Hrál jsem v soutěžích na piáno, začal si skládat, ale můj sen bylo zpívat. Trojku z chování jsem si žehlil hraním v kostele a můj idol byl vždycky Freddie Mercury. Vystřídal jsem několik rockových kapel a předvádět se na pódiu mě baví. Jsem nadšený i z Prahy a chaos velkého města potřebuju. Bydlel jsem tam i po intrech. Teď už bydlím sám, i když v ne moc zařízeném bytě," vypráví muzikant.

Vtip i praktičnost jsou rozhodující v milé kuchyni. .: Vtip i praktičnost jsou rozhodující v milé kuchyni.

"Mé 2+kk je takový spíš studentský byt a asi už bych ho měl dozařídit k dospělému životu. Většinu času trávím v Praze, ale jak můžu, vracím se domů, kde je to útulnější. Jsem klasický mamánek a budu asi celý život, což neznamená, že bych se o sebe neuměl postarat,“ usmívá se Marek.

Na Šumavu se rád vrací hlavně v zimě, kdy se tu snaží být co nejčastěji. „Jako kluk jsem přišel ze školy a buď hrál na piáno, nebo šel lyžovat. Šumava je krásná. Bavilo mě ji i procházet. Než jsem začal jezdit autem a zlenivěl.“

Markovy písničky vznikají v jednoduchém, ale útulném pokoji- vlevo. Promyšlená zákoutí a jemné uspořádání detailů kouzlí i na malém prostoru- vpravo. .: Markovy písničky vznikají v jednoduchém, ale útulném pokoji - vlevo. Promyšlená zákoutí a jemné uspořádání detailů kouzlí i na malém prostoru - vpravo.

Rodiče se podílejí na zútulnění interiéru i zahrady

Útulnost a praktičnost určují interiér. Každý tu má své soukromí, ale i malá kuchyň je zařízena tak, aby se u stolu pohodlně sedělo, když se tu všichni rádi sejdou pohromadě. Vše je také po ruce. Praktické poličky jsou zdobné, stejně jako závěsy a doplňky na oknech. Když se nemůže pobývat na rozkvetlé zahradě, zima se příjemně přežije v pestře zařízeném bytečku.

Do téměř stoleté vilky se rodina přestěhovala z paneláku. „Před námi tu bydlela stará paní a chtěla už jít do většího pohodlí. Okny táhlo a půda byla v dezolátním stavu. Všechny dřevěné obklady a podlahy jsme si pak dělali sami,“ vzpomínají naši hostitelé a Marek chválí i zahradnickou činnost rodičů.

„Kočka je maminčin nejmilejší tvor a všechny nás kvůli ní zanedbává, to tam napište,“ směje se Marek-vlevo. Marek své návštěvy rád zve i na zahradu-vpravo. „Kočka je maminčin nejmilejší tvor a všechny nás kvůli ní zanedbává,“ směje se Marek. Marek své návštěvy rád zve i na zahradu.

„Okrasná zahrada je velkou vášní rodičů. Když je rozkvetlá, je to velká romantika. A já si pak, jak v amerických filmech, vozím návštěvy a v horním altánku s krbem oblbuju holky,“ směje se Marek. I v pošmourném dni bez sněhové přikrývky bylo při naší procházce zahradou jasné, že se jí na jaře vrátí její spící sláva.

„Jezdím sem rád, protože rodiče miluju, ale těžko se tady žije. Nesmíte si tu nikde nic odložit. Jakmile položím skleničku s pitím, tak je za tři vteřiny umytá ve dřezu,“ škádlí Marek maminku, která kontruje: „To jsou pomluvy.“

„Nejsou, to je tvoje skoro nemoc.“ „Něco odložit v jeho podání znamená, že během půl hodiny je jeho pokoj posetý oblečením a papírky z tatranek,“ upřesňuje s úsměvem paní domu a nedělá nám problém se shodnout, že tak to v dětských pokojíčcích bývá.

I když kuchyň není z největších, vešel se sem i jídelní kout s pohodlnou pohovkou a oválným stolem- vlevo. Panenky sbírá paní domu - dostává je jako dárky od svých dětí- vpravo. .: I když kuchyň není z největších, vešel se sem i jídelní kout s pohodlnou pohovkou a oválným stolem - vlevo. Panenky sbírá paní domu - dostává je jako dárky od svých dětí - vpravo.

„Vidíte, že byt je malý, tak to tu musí mít systém. Jakmile tu leží jen tak věci, už je chaos, a to oni neumí pochopit,“ nevzdává souboj s pořádkem naše hostitelka a autorka skvělého perníku. Je jasné, že zásluha zpěvákovy maminky na útulnosti bytu a celkově příjemné atmosféře bydlení je nepopiratelná. To se to pak doma komponují písničky.

Foto: Václav Jirsa