Další zpěvákovou vášní je totiž studování historie a sbírání bust historických postav. A protože je opravdu hodně hravý, zdobí jeho zahradu i hodně velké sochy Karla IV., Ferdinanda I., ale i z kostek v přesném měřítku postavená Cheopsova pyramida. Kopie soch jsou takzvané výdusky z formy s umělým pískovcem.

Zábava především

"S kamarádem jsme pyramidu postavili sami, ale nebylo to tak jednoduché, jak to vypadá. A nad výpočty jsem proseděl pět nocí. Několika zájemcům jsem řekl, že jim plánek poskytnu, ale za peníze," směje se Janda s pocitem dobře odvedené práce a dodává: "Musíš se něčím bavit." Janda je v pohodě i proto, že na rozdíl od jiných interpretů není nucen kvůli penězům jezdit na vystoupení za každou cenu a pořád. Jemu vydělávají i písničky, které složil už před lety.

Nad propočtem této pyramidy strávil zpěvák nejednu noc. Foto Právo/Václav Jirsa

Každý metr pečlivě upravené a osázené zahrady s odpočinkovými zónami, jezírky a cestičkami se nachází před domem. Stranou, nikoli však majitelova zájmu, se rozprostírá část zahrady se vzrostlými okrasnými i ovocnými stromy.

Ve srovnání s centrální částí pozemku je to téměř volná příroda a v každém případě příjemný kontrast. Zejména, když do zeleně vedou dveře z bazénu - součásti několikrát přistavovaného a přestavovaného domu. Jandovi si ho pořídili před téměř dvaceti lety ve vesnici Třeboradice, která je dnes už součástí severního okraje Prahy.

Pomsta za sklízení

"Před sedmnácti lety jsme tady vedle sebe zasadili tři maličké sazenice, a než jsem je stačil prořezat (bylo mi to i líto), jsou z nich vzrostlé stromy. Teď jsem rád, protože mají bohaté koruny," pochvaluje si Janda v našich končinách vzácný strom řečený tulipánovník, který má nejen nádherné květy, ale i krásně žluté listy na podzim.

"Latinské názvy neznám. Vystačím si s neodborným názvoslovím i svými zkušenostmi. Nehledě na to, že už jsem si několikrát nakoupil u odborníků věci, které stály zbytečně moc peněz a stejně nepřežily zimu. A když přijdou opravdu velké mrazy, žádná rada nepomůže. Třeba trávy jsou citlivé. Nesmí se stříhat před zimou, ale až na jaře. Jinak do nich nateče voda a vymrznou nebo vyhnijí."

Zahrada je plná barev, rostlin i kamenů. Foto Právo/Václav Jirsa

Svůj téměř vášnivý vztah k upravování zahrady (přičemž si neodpustí takové žertíky, jako je třeba umělohmotný had na přístupové cestě) vysvětluje s úsměvem a s tvrzením, že jde o pomstu za roky, kdy se u rodičů musel starat o bezpočet stromů, keříků a nekonečné záhony.

"Sbírat jahody a maliny mě strašně nebavilo, ale dělat jsem to musel. Až později jsem si uvědomil, kolik jsem se přitom naučil. Přírodu jsem měl rád vždycky. Jak mi uhodilo čtyřicet, uvědomil jsem si, že ke své zahradě u koupeného domu mám už zase jiný vztah a rozhodl jsem se tu vytvořit kus přírody podle vlastních představ a možností. Sekat trávu mě pořád nebaví. Ale ještě pořád tu většinu plochy zabírá tráva - stovky metrů..."

Tichá radost a písničky

"Manželka mi fandí, ale asi mě bere i jako tichého blázna. Poslední dobou se mi dokonce zdá, že k práci na zahradě začíná mít také vztah. Je přece jenom o pět let mladší, takže k tomu také pomalu dozrává," usmívá se Janda a pochvaluje si, jak se ženou společně posedí třeba v houpací lavici a kochají se pohledem do zahrady.

"Od prvních sněženek se tu pořád něco odehrává. Kvete zlatý déšť, šeříky, magnólie (už několik let ji měsíc po odkvětu stříhám tak o půl metru), oleandry, krokusy, rododendrony, azalky..." Jiřinky v zahradě samozřejmě nechybí.