Z velkoměsta na samotu za Petrem Zapletalem

Podřídil vše svému snu, opustil lukrativní post, přestože věděl, že na venkově bude obtížné sehnat podobnou práci, a přestěhoval se na samotu. V Buchově přebudoval bývalou zemědělskou usedlost a s rodinou jsou zde jedinými celoročně žijícími obyvateli osady se třemi popisnými čísly.

Stromy na zahradě poskytují v létě chladivý stín, na rybníčku za domem plavou husy. Jedním slovem - idyla. "Objevil jsem tuhle samotu náhodou, v té době tu žil jeden stálý obyvatel. Hledal jsem tehdy cestu k přírodě, zabýval se jógou a cítil, že bych měl ve svém životě udělat nějakou změnu," říká Petr Zapletal.

Pohled na kompletně zrekonstruovanou chalupu

Nové bydlení našel kdysi pře inzerát.  "Už z telefonátu s prodávajícím a následného vyhledání místa na mapě mi bylo stoprocentně jasné, že je to konečně trefa do černého. Místo trochu mimo civilizaci, na mapě namalované rybníčky a Blaník na dohled. To odpovídalo zcela mým představám a hned první návštěva můj pocit potvrdila," usmívá se hostitel, který teprve později zjistil, že se ocitl v kraji svých předků. Z rybníčku za domem totiž vytéká pramen potoka, který roztáčel mlýnské kolo v nedalekém Chobotě. "Mlýn vlastnili naši předci a Buchovští k nim v dřívějších dobách jezdili mlít."

Dům se stodolou a hospodářskými prostory byl zralý na kompletní rekonstrukci. Nebyl tu ani rozvod vody. Pumpa měla vyústění přímo v kuchyni, kde noví majitelé usedlosti pumpovali pitnou vodu. Tato rarita však příliš neprospívala už tak nadměrné vlhkosti objektu. Z domu vlastně po letech rekonstrukcí zbyly jen původní obvodové zdi a krovy. Vše ostatní, včetně podlah, většiny oken i dveří, bylo třeba znovu postavit, koupit nebo vyrobit.

"Zpočátku jsem sem jezdil jen na víkendy, vyklízet a zabydlovat. Vlastní rekonstrukce začala až po nějakých třech letech. První velkou stavební akcí byla nová fasáda. Kdysi oblíbenou břízolitovou omítku vystřídala klasická štuková fasáda podle historické fotografie a již neodkladná výměna střešní krytiny s vybudováním první místnosti v podkroví," přibližuje počátky rekonstrukce majitel, který zpočátku posouval své návraty na pondělní dopoledne, až se přestěhoval na chalupu natrvalo!

Stylová kachlová kamna zdobí interiér.

"Rok a půl jsem se pečlivě na tuto zásadní životní změnu připravoval. Za tu dobu se mi podařilo upravit dům do stavu k pohodlnému bydlení. Před pěti lety jsem se sem přestěhoval natrvalo a začal žít skutečný venkovský život."

Pro každého majitele nového domu je jednou z nejdůležitějších věcí vyřešit způsob vytápění. "Na základě dobré zkušenosti svého přítele jsem se rozhodl pro klasická kachlová kamna, kombinovaná s nádržkou na vodu umístěnou přímo v topeništi. Ta se při topení ohřívá a horká voda je díky čerpadlu s tepelným spínačem rozváděna do radiátorů," ukazuje na nebesky modrou dominantu kuchyně hostitel a upozorňuje na zápecí, kde je příjemně právě v takové zimě, jako byla ta letošní. "Zápecí v zimě hojně využíváme. Na spaní je však na rozpálené peci příliš horko, takže slouží spíše na odpolední nebo večerní poležení."

Kachlová kamna v domě představují spoustu výhod, vydávají velmi příjemné teplo, mají dlouhou tepelnou setrvačnost, topit v nich lze pouze dřevem, což je ekologický obnovitelný zdroj, a důležitá je i jejich estetická funkce v domě. Navíc pečivo z tradiční pece má lepší chuť než kupované.

"Manželce ale chvíli trvalo, než dokázala odhadnout čas a správnou teplotu pečení," usmívá se Zapletal. Pro případ velmi nízkých teplot je ve vedlejší místnosti vestavěná menší krbová vložka s teplovzdušným rozvodem, která může nahradit kamna i v případě výpadku elektřiny.

Po rekonstrukci vnitřních prostor přišlo na řadu i okolí usedlosti. Majitele už od začátku dráždila podmáčená louka za zahradou, která bývala kdysi rybníčkem. Rozhodl se proto vykoupit pozemek a podařilo se mu i zajistit částečnou dotaci na revitalizaci.

Podobným způsobem vysázel v okolí svého nového působiště tři kilometry ovocných alejí, na rozcestí postavil boží muka, obnovil rozoranou cestu do sousední vsi a zpevnil kilometr dlouhou příjezdovou komunikaci do Buchova. Tady začíná i naučná stezka, o kterou se Petr Zapletal zasadil.

"Získávání dotací je mou současnou profesí, ale předtím jsem provozoval v nedaleké Vlašimi čajovnu, kde jsem uspořádal více než stovku kulturních akcí. Svou první představu obživy na venkově, zemědělské malovýroby, jsem přehodnotil a opustil. Ovce chovám jen pro radost, jsou nenáročné a spásají okolní pozemky," vysvětluje hostitel.

Útulný obývací pokoj

Poslední velkou stavbou byla rekonstrukce stodoly. Zpočátku byla koncipována jako místo pro setkávání s přáteli a na různé akce. Jsou tu čtyři pokoje pro devět lidí s velkou společenskou místností, kuchyňským koutem a vlastním sociálním zázemím. Při úpravách mohl majitel uplatnit svůj velký koníček - zájem o architekturu a interiérový design.

"Při řešení jsem použil klasické materiály. Propojil jsem cihly (dlažba, zdi kuchyňské linky), dřevo (konstrukce galerie) a kámen (zdi). Na podlahu jsem položil tzv. půdovky - jednou pálené cihlové dlaždice, které dříve sloužily volně ložené na půdách jako protipožární opatření. Jejich výhodou je velmi zajímavý, výškově trochu nepravidelný povrch, vhodný pro historické rekonstrukce, nevýhodou pak náročnější údržba a křehkost. Složité bylo čištění původních kamenných zdí a úprava starých dřevěných trámů i výměna oken v širokých kamenných zdech.

Ve společenské místnosti je několik designových prvků, inspirovaných především knihou Marocké interiéry s tvarově velmi čistými proporcemi. Jde o několik marockých lamp, turecké polštáře, tvarování dlaždiček v kuchyni a stůl, který jsem koupil jakožto čínský karetní stolek, ale všechny návštěvy si lámou hlavu nad tím, k čemu skutečně mohl sloužit," dodává hostitel.

"Co bych udělal jinak? Určitě bych nechal lépe udělat střechu i její zateplení. Informace o nízkoenergetických domech se ke mně dostala bohužel až po rekonstrukci, takže nelze úsporné vyšší zateplení aplikovat," zamýšlí se Petr Zapletal, jehož rodina se snaží žít ekologicky. Tento přístup mu ale poněkud narušuje závislost na dopravě autem. Bez něj by se on ani jiný člen rodiny nikam nedostal.

"Životem na venkově se nám splnil sen. Je to časově hodně náročné, ale myslím, že jsme zatím obstáli," hodnotí Petr Zapletal život na samotě.