Hlavní obsah
Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Ze staré garsonky udělal moderní domov s průhlednou koupelnou

Cílem rekonstrukce bylo funkčně využít malý byt v posledním patře činžovního domu z třicátých let minulého století v centru Prahy. Ze slunné garsoniéry o velikosti 25 m² a 10 m² terasy navíc tak zbyly pouze obvodové zdi a zachovalá původní parketová podlaha.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS
Ze staré garsonky udělal moderní domov s průhlednou koupelnou

Stará koupelna se zrezivělou vanou a nevzhledné šatní skříně byly odstraněny, veškeré vnitřní příčky vybourány, včetně té, která ohraničovala světlík.

Dispozičně nefunkční vstup do bytu byl vyřešen posunutím dveřního otvoru a změnou otevírání původních dveří.

Pohled od vstupních dveří na nově vzniklý „box“, kde se nachází koupelna s WC a který zasahuje do obývacího prostoru.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Výzva pro mladého architekta

A co architekta na bytě zaujalo, že se rozhodl pro jeho obnovu?

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

"Jednoznačně to byla slunná terasa uprostřed města s výhledem na staré střechy okolních domů. Byt je situován v posledním patře domu, o to lepší je výhled do okolních ulic. Přímo v centru Prahy není mnoho bytů s podobnými původními prostornými terasami. Dům má skeletovou železobetonovou konstrukci, byl tedy na svou dobu velmi moderní.

Dalším důvodem pro pořízení tohoto bytu byl klid a ticho v ulici. To, že byt byl ve velmi špatném stavu, byla pro mě výzva. Chtěl jsem dokázat, že i z takto zničeného interiéru lze vytvořit moderní byt se zachováním původních prvků," poznamenává architekt Petr Jančálek.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Prostorný a vzdušný celek

Když si rekonstruuje byt architekt sám pro sebe, může si dovolit realizovat i nápady, které by konzervativnějším klientům vnucoval jen těžko. Třeba koupelnu umístěnou do pokoje ve skleněném boxu.

Hlavní představou architekta bylo byt maximálně otevřít a vytvořit z něho jeden prostorný a vzdušný celek.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Pohled na dvojlůžko. Tento prostor už jen zbývá vybavit obrazy, popřípadě jiným uměleckým dílem.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

To se podařilo zejména díky vybudování prosklené koupelny po celé její délce, částečně z obou jejích stran. Nově vzniklá koupelna tvoří jakýsi samostatný box v zrekonstruovaném bytě.

Koupelna je laděna do černé barvy, pouze čelní stěna je obložena zelenou skleněnou italskou mozaikou značky Bisazza. Černá je kromě obkladu ze skel Lacobel a toalety i lakovaná dřevěná podlaha z exotického dřeva Bankarai.

Do koupelny se vešlo vše potřebné

Pod podlahou jsou schované kanalizační vpusti, které odvádějí vodu ze sprchy nainstalované v konstrukci podhledu. Ačkoli je nevelká koupelna spojená s toaletou, vejde se do ní vše potřebné, včetně nadstandardní vestavěné hlavové sprchy.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Detail uvnitř koupelny s WC (toaleta byla vybrána celá černá).

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Autor návrhu a majitel v jedné osobě myslel i na možnost, že by se v nevelkém bytě objevila návštěva vyžadující obvyklou dávku soukromí.

V takovém případě lze prosklené stěny koupelny zatáhnout pomocí černého závěsu z neprůhledného, voděodolného materiálu.

Kuchyňský kout v bílé

Naopak kuchyňský kout, který se nachází v místě vstupní chodby naproti koupelně, je celý laděn do bílé barvy. Čistě bílá je i podlaha z lité epoxidové pryskyřice.

Kuchyni vládne bílá barva. Styky podhledů a stěn ze sádrokartonu nejsou nikde řešeny na sraz, vždy je vytvořena mezera o velikosti 10 mm.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Původní obývací část byla zachována a byly obnoveny parkety, které prostoru dodávají typický nádech bytů z období mezi dvěma světovými válkami.

Interiér se postupně zdokonaluje

Jako každý interiér i tento se postupně vyvíjí a zdokonaluje. Několik maličkostí ještě zbývá dořešit.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

„Záměrem bylo navrhnout typicky pánský interiér, to znamená minimální kuchyň, zachování volného prostoru, pánové přece jen mají méně oblečení než ženy. Navíc v bytě chybí ještě připravované poličky a skříňky. Ty budou zavěšené na zdi, aby neubíraly podlahovou plochu. Každý detail včetně nábytku musí být pečlivě promyšlen a zvážen, zvláště když se jedná o tak malý prostor," vysvětluje architekt.

Do bytu se podařilo umístit klimatizaci

V kuchyni i v obytném prostoru jsou na stropě umístěny výdechové mřížky. Byt má tedy i klimatizaci. A kde je umístěna klimatizační jednotka? Architekt odpovídá:

„Bylo náročné najít vhodné řešení. Ano, byt je klimatizován. Poslední patro pod plochou střechou si klimatizaci vyžádalo. Bohužel daní bylo snížení světlé výšky bytu asi o 30 cm z důvodu umístění rozvodů vzduchu, klimatizační jednotky a vyústku vzduchu do prostoru podhledu. Dlouho jsem zvažoval varianty tohoto řešení, ale pod 30 cm se nebylo možné dostat. Ale podařilo se ušetřit několik centimetrů, protože část vedení a vyústky vzduchu se částečně zasekaly do stávajícího stropu.

Samotná klimatizační jednotka s ventilátorem je umístěna na terase. Je však zakryta roštovou konstrukcí, která tvoří dřevěnou lavici na sezení. Opět se tedy prakticky využívá věc, jakou je nevzhledná skříň s ventilátorem."

Za skleněnou úzkou stěnou v obývací části bytu je vložena květina.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Propojení tradičních historických prvků s moderními

„Zaměřuji se na projekty rekonstrukcí interiérů v centru Prahy, včetně jejich realizace. Mezi mé oblíbené materiály patří dřevo, sklo, leštěná ocel, rád také uplatňuji zrcadla a skleněné mozaiky. Mými oblíbenými barvami jsou bílá a černá v kombinaci se zelenou, hnědou a barvou přírodního dřeva.

Při své tvorbě miluji propojení původních tradičních historických prvků s moderními, snažím se podtrhovat kontrast dobového kouzla starodávných interiérů se současnými materiály a nadčasovými styly," doplňuje architekt procházku rekonstruovaným bytem, kde ve večerních hodinách svítí bílá keramika a zlaté kostičky mozaiky do šera a vytvářejí tak nevšední obraz v interiéru. Naopak tma pohlcuje černé lakované sklo Lakobel, černou toaletu a roštovou podlahu.

Foto: Jiří Ernest, časopis PANEL PLUS

Vizitka
Petr Jančálek se narodil 18. 5.1981 v Praze. Je absolventem Fakulty architektury ČVUT. Jeho diplomovou prací byl návrh nové budovy Národní knihovny na Letné, za nějž získal ocenění Zlatá karta od Fakulty architektury ČVUT a zároveň ocenění děkana fakulty. Následovala postgraduální stáž ve Španělsku v rámci programu Leonardo da Vinci a praxe v architektonickém ateliéru Radana Hubičky, dále v Gianni Baretti Architects a v Metroprojektu Praha. Od roku 2009 má vlastní ateliér aaPJ, který se zaměřuje především na individuální realizace pro soukromé osoby.

 

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků