Článek
Obavy z nedostatku světla ovlivňovaly celý průběh rekonstrukce, proto byly voleny převážně světlé odstíny a důraz byl kladen na maximální propojovaní a otevřenost prostorů.
Rekonstrukci mělo urychlit narození syna Františka, přesto trvala, místo očekávaných dvou, tři měsíce.
Úložný systém v chodbě je vyroben z borovicové překližky.
Když se do řešení bydlení pro sebe a svou rodinu pustí zkušená architektka, je téměř úplně jasné, že o něm má svou představu.
Jinak tomu nebylo ani v případě Moniky Cihlářové z českého studia Schwestern, které založila spolu se svou sestrou Ivetou.
V celém bytě byla použita světle šedá litá podlaha. Díky absenci prahů působí prostor ještě jednotněji.
„Mou vizí byl prosvětlený otevřený byt bez zbytečných chodeb a s pocitem neustálého propojování všech prostorů,“ říká majitelka.
Kuchyň ve tvaru písmene U se ukázala jako velmi praktická.
Zpočátku však nebyla úplně přesvědčena o orientaci bytu – kuchyň s obývacím pokojem jsou otočeny na severovýchod, slunce sem tedy v létě svítí jen do jedenácti, ložnice a dětský pokoj jsou situovány na severozápad.
Stavební zásahy
Třípokojový byt ze sedmdesátých let minulého století se nacházel v původním stavu, přičemž zděné bylo jen jádro. Velkým limitem rekonstrukce byly betonové nosné stěny.
Ve společenských prostorách byl použit dub. Je to tvrdší masivní dřevo, které architektky považují za nejvhodnější materiál na domácí knihovnu.
Architektka původně plánovala vstupní prostory a chodbu úplně propojit, což je však v případě takovýchto stěn komplikované, a proto od tohoto kroku upustila. Dispozice bytu s výměrou 76 m2 byla dobrá a nebylo nutné do ní zasahovat.
„Nově jsme ale vyzdili stěnu mezi ložnicí a dětským pokojem, která ještě byla z dřevěného roštu, přičemž jsme ji mírně posunuli na úkor ložnice,“ přibližuje majitelka bytu stavební zásahy.
Téměř veškerý nábytek s výjimkou židlí u jídelního stolu si majitelé nechali vyrobit na míru.
Bylo potřeba očistit stěny od původních tapet nanesených přímo na betonové zdi, vyzdít nové příčky v pokojích, rozvést novou elektřinu a vylít betonovou stěrku. Pak už následovalo vše ostatní.
Tak se František nastěhoval až v prvním měsíci. Hlavním cílem bylo otevřít dispozici bytu a vytvořit průhledy ve všech směrech, které jsou navíc umocněny posuvnými dveřmi s otvorem až ke stropu.
Ze sedačky je tak možné pozorovat vše z okna obývacího pokoje a zároveň i přes vstupní chodbu z okna v dětském pokoji.
Rozvržení bytu
Dalším sjednocujícím prvkem je litá polyuretanová podlaha ve světle šedém nádechu, kterou bylo možné aplikovat do všech prostor bez nutnosti prahů. Přes zmíněnou otevřenost je v bytě patrné rozdělení na část společenskou a část intimní.
Rozdělení je zdůrazněno i použitím odlišného materiálu pro nábytek. Ložnice a úložné skříně v chodbě jsou navrženy z borovicové loupané překližky, zatímco obývací pokoj s kuchyňským koutem jsou vyplněny masivním dubovým dřevem kombinovaným s jemně šedou deskou.
Původní stav kuchyně
„Jedním z motivů bytu jsou kruhy, skleněné otvory ve dveřích do koupelny a na záchod, kruhová zrcadla, kulaté koberce a nakonec i kulatý jídelní stůl. Já jsem vždy snila o kruhovém jídelním stole. A ačkoliv jsem původně zvažovala nějaký zajímavý retro kousek, nakonec jsem si ho podle vlastního návrhu nechala vyrobit. Dalším propojovacím elementem jsou lustry - prototypy z naší kolekce Derviš, které vznikly ve sklárně v Novém Boru,” doplňuje architektka.
Původní stav
Jednoduchost, nenápadná barevnost, důraz na kvalitu materiálů a řemeslný detail. To jsou prvky charakteristické pro byt, který architektka zařídila pro sebe a svou čerstvě rozrostlou rodinu.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.