„Náhodou jsem zahlédla díl pořadu Jak se staví sen s architektkou Zuzanou Strouhalovou. Moc se mi líbilo, jak umí citlivě naslouchat přáním klientů a nevnucovat svůj názor. Přes obavy ozvat se někomu, koho jsem viděla v televizi, jsem se k tomu nakonec odhodlala. Toto své rozhodnutí považuji za nejlepší, které jsem pro rekonstrukci nového bytu udělala,“ vzpomíná majitelka.

Minimalismus a industriální styl

„Sešly jsme se a padly jsme si do noty, takže spolupráce byla snadná, příjemná a hlavně přínosná. Tíhnu spíše k minimalismu, industriálnímu stylu, ale sama bych si nedokázala poradit, jak skloubit prvky, materiály, barvy. Neměla jsem představu, jaké možnosti vůbec existují, co vše je možné navrhnout na míru, asi bych si netroufla ladit byt do šeda, jen jsem věděla, že nechci hnědobéžovou. A přitom mne bavilo, že hledáme řešení spolu, že se nejedná o diktát, ale dialog, že si mohu vybrat z různých možností,“ dodává majitelka bytu.

Sklo najdete všude

Čisté linie, málo uklízet, hodně skla – tak definovala majitelka svou představu o novém bytě. S architektkou začaly v hledání vhodné barevnosti. Zvítězila teple šedá v kombinaci s bílou.

„Použité materiály a barvy se opakují na různých prvcích zařízení tak, aby vzájemným prolínáním působil byt harmonicky, komplexně,“ popisuje architektka. A tento dojem lze jen potvrdit.

Vejdete-li do bytu, obklopí vás šedobílá jednota. Nevnímáte přechody mezi místnostmi, jste zkrátka v bytě, který má svou jasnou šedobíle přívětivou tvář. Šedá se objevuje na stěnách, v teplejším odstínu lehce do hněda na dřevěné podlaze, na pohovce, židlích, kuchyňské desce...

Vše sjednocují hladké bílé plochy stěn, lesklých nábytkových dvířek, dveří či zárubní. Sklo pak najdete na dveřích pokojů, dvířkách skříňky v obývacím pokoji, digestoři i vypínačích.

Strohost narušena grafickými motivy

Strohost hladkých linií je záměrně narušena grafickými motivy. Fototapetu hodin v předsíni a motiv nad postelí v ložnici vybraly architektka s majitelkou na internetu.

Při hledání vhodného motivu pro skleněný obklad kuchyňské linky vyšla architektka ze záliby majitelky v cibulákovém porcelánu a nechala své spolupracující grafičce vytvořit návrh cibulákového vzoru pro grafosklo: „Mám ráda, když má klient k výzdobě intimní vztah, když to není jen dekor, ale něco, co mu vytváří domov,“ vysvětluje architektka. A můžeme potvrdit, že má paní majitelka svůj cibulák za kuchyňskou linkou opravdu ráda.

Sádrokarton vyměněn za pórobeton

Teprve poté, co se shodly na barevnosti a celkovém výrazu bytu, přišla na řadu dispozice. Byt byl sice předchozím majitelem zrekonstruován, nové příčky byly vyměněny za sádrokartonové, koupelna byla spojena s toaletou a podobně, bohužel se nedalo na tyto svépomocné úpravy navázat.

Nekvalitně provedené sádrokartonové příčky byly vyměněny za pórobetonové, železné zárubně nahradily dřevěné bílé, koupelna a toaleta byly znovu odděleny.

První úkol splnila šatna

Do základní dispozice bytu 3 + kk nebylo nutné zásadně zasahovat, hlavně bylo potřeba zajistit dostatek úložného prostoru a vyřešit návaznost kuchyně na obývací pokoj. První úkol splnila šatna, která vznikla v části ložnice. Tvoří ji dvě protilehlé vestavěné skříně s posuvnými dveřmi.

Ložnice se sice zmenšila, ale získala na útulnosti, postel v blízkosti okna poskytuje příjemný výhled. A velká kapacita šatny je paní majitelce velkou pomocí.

Jednota obývacího pokoje a kuchyně

Aby mohlo být lépe využito poměrně stísněného kuchyňského koutu s linkou ve tvaru písmene L, rozhodla se architektka odstranit radiátor pod oknem a díky tomu rozšířit kuchyňskou linku do tvaru U.

Subtilní pracovní deska z šedého corianu pod oknem tak umožňuje práci s výhledem ven. Radiátor v obýváku byl vyměněn za výkonnější, hezčí a více než dostačující.

Propojení obýváku a kuchyňské linky zajišťuje vtipně navržený nábytek na míru, který z kuchyňské skříně ukrývající vestavěné spotřebiče plynule přechází v televizní stěnu v pokoji. Jednota kuchyně a obýváku je podtržena opakováním lesklé bílé plochy na desce jídelního stolu pod oknem obývacího pokoje.

Chodím teď moc ráda domů

Pejskovi je v bytě se zasklenou lodžií velmi dobře. Stálou teplotu, v případě potřeby, zajišťují nainstalované klimatizační jednotky. Stejně spokojená je jeho paní: „Chodím teď moc ráda domů, vždycky se sem těším.“

Ing. arch. Zuzana Strouhalová
Studovala Fakultu architektury na ČVUT v Praze, rok studovala architekturu na Kansas State University v USA a rok na Ecole d’erchitecture de Grenoble ve Francii. Pracovala v ateliéru Mimolimit, v ateliéru de.fakto a od roku 2010 pracuje samostatně pod značkou deZu. Je autorkou mnoha soukromých i komerčních interiérů, například spolupracovala na návrhu luxusního viladomu Vila Verde. Vytváří též autorské šperky. Podílela se také na televizním cyklu Jak se staví sen.