Jak navrhnout a rozdělit společný pokoj pro dvě děti

Děti dříve dostávaly nejmenší pokoj, často s nevyhovující orientací, většinu zařízení tvořil starý nábytek nebo vlastnoručně zhotovený, který ergonomicky ani funkčně nevyhovoval. To už naštěstí platí stále méně.

Na bytovou návrhářku Kateřinu Mlejnkovou se obrátili rodiče osmiletého chlapce a osmiměsíční holčičky.

Dosavadní dětský pokoj o velikosti 13,21 m2 požadovali zcela jinak uspořádat. Bytová návrhářka jim vyhověla měrou vrchovatou a respektovala ve svých návrzích jejich požadavky, kterými byly:

„Všechno, co máme v našem stávajícím pokojíčku, půjde pryč. Jediné co zůstane, je rostoucí psací stůl o velikosti 120 x 60 cm, televizor, a pokud najdete místo, tak i oblíbený Fatboy (jinak ho přemístíme na jiné místo)," dodávají rodiče.

Pokud máte v rodině například staršího sourozence školáka a mladší dítě, je na vás, abyste citlivě vyslyšeli jejich touhu po samostatnosti, soukromí i vzájemných dobrodružstvích.

Každý z nich by se měl naučit respektovat pocity a potřeby toho druhého; sdílení společné místnosti je může naučit vzájemnému respektu, toleranci a trpělivosti.

Na druhou stranu potřebují každý svůj soukromý koutek, kde by neměly chybět základní věci, jako jsou postel, stůl se židlí a kvalitní osvětlení.

Samozřejmě je vždy jednodušší dělení pouze optické než stavební. To je možné snadno provést například pomocí nízkých skříněk, knihovny nebo originálního závěsu, tvořivosti se meze nekladou – děti s dělením pokojíku jistě rády pomohou.

Nemusíme asi zdůrazňovat, že se pokoj vždy rozčleňuje tak, aby každý ze sourozenců měl dostatek denního světla, respektive přístup k oknu.

Příjemnou variantou je například pořídit již zmíněný rostoucí nábytek, který snadněji rozmístíte – podle situace vždy dispozici pokoje upravíte a obměníte, což může být i zábavné a osvěžující.

Například rostoucí stůl poslouží dítěti od pěti let až do maturity – výšku pracovní desky lze totiž posouvat od základních 55 cm až do 82 cm, přičemž její rozměr bývá většinou 70 x 120 cm.

Podobné je to i u pracovní židle – promyšlené kousky mívají nastavitelnou výšku sedáku, zadního opěradla i upravitelnou hloubku sedu.

K pohodlnému sezení jsou rozhodně dobré i opěrky rukou. Takovou židli využije jak malý školák, tak ostřílený teenager.

Při každé obměně pokoje byste se měli řídit pravidlem, že každé z dětí musí mít svůj koutek na odpočinek, spánek a přípravu do školy, společně se pak mohou scházet v prostoru určeném na hraní nebo tolik oblíbenému válení po zemi.

S tím souvisí i výběr podlahové krytiny – pro děti předškolního věku je například plovoucí laminátová podlaha (stejně tak i dlažba) nevhodná, protože je příliš tvrdá a studená a je nutné ji přikrýt kusovým kobercem – samozřejmě antialergenním s nízkým vlasem, který se dá dobře čistit.