Rozsáhlá studie britských lékařů potvrdila, že lidé žijící v blízkosti parků, říčních toků a hřišť trpí mnohem méně srdečními chorobami než obyvatelé zastavěných ploch s menší možností využívat vegetací porostlé prostory.

Šetření v osmi evropských městech došlo k závěru, že obyvatelé sídel s větším počtem rozsáhlejších, veřejnosti dostupných zelených ploch se ve srovnání s obyvateli souvisle zastavěných městských čtvrtí věnují třikrát více sportu a mají o 40 procent nižší pravděpodobnost nadváhy.

Zelené plochy, parky, představují vyhledávaná místa odpočinku nejen pro obyvatele žijící ve městech, ale i pro návštěvníky. Jejich význam pro rekreaci včetně aktivního sportování vystihuje nejlépe označení zelené oázy. Na snímku kodaňský park Esplanade.

Zelené plochy, parky, představují vyhledávaná místa odpočinku nejen pro obyvatele žijící ve městech, ale i pro návštěvníky. Jejich význam pro rekreaci včetně aktivního sportování vystihuje nejlépe označení zelené oázy. Na snímku kodaňský park Esplanade.

FOTO: Jan Plesník, Právo

Jiný často citovaný příspěvek dokonce uvádí, že nemocniční pacienti, kteří se mohli dívat z okna na zelené plochy, se zotavovali rychleji než ti, kteří takovou možnost neměli.

Na druhou stranu novější údaje naznačují, že lidem ve městech hrozí o 20 procent vyšší pravděpodobnost, že je postihne alergie na pyl - především stromů, než obyvatele venkova.

Přes park vidět i stromy

Většina zmiňovaných studií se zaměřila zejména na větší zelené plochy – parky, zahrady nebo trávníky. Navíc pro stanovení vlivu vegetace na zdraví obyvatel měst vědci nejčastěji využili pro další výpočty její celkovou rozlohu, bez ohledu na strukturu a možné změny. Stav duševní pohody ve většině dosud uveřejněných prací vyhodnocovali sami respondenti.

Se zcela jiným přístupem proto přišli britští badatelé z univerzity v Exeteru vedení Markem Taylorem. Při svém výzkumu se zaměřili na stromy volně rostoucí na ulicích, tedy mimo městské zelené plochy, ve všech 33 městských obvodech Londýna.

Každý obvod zaujímá asi 50 kilometrů čtverečních a žije v něm na čtvrt miliónu obyvatel. Současně si vědci vzali k ruce údaje o množství antidepresiv předepsaných v jednotlivých obvodech lékaři ve finančním roce 2009–2010 na tisíc obyvatel. Ve Spojeném království jsou všechny léky omezující deprese legálně dostupné jen na lékařský předpis.

Analýza Taylora a spolupracovníků bere v úvahu další činitele, které rovněž mohou ovlivňovat duševní zdraví obyvatel Velkého Londýna, kupř. jejich společenské postavení, podíl lidí hledajících si práci a pobírajících proto sociální dávky, poměr kuřáků a nekuřáků v populaci a průměrný věk obyvatel daného městského obvodu.

Více zeleně znamená méně antidepresiv

Ukázalo se, že v Londýně připadá v průměru na kilometr ulic 40,2 stromů, ať už listnatých nebo jehličnatých.

Tisíc obyvatel velkoměsta nad Temží si nechalo vystavit za pouhý rok 358 až 578 předpisů na antidepresiva. Co je ale nejpodstatnější, každé zvýšení hustoty o jediný strom na kilometr ulice sníží počet předpisů na léky snižující pocity deprese na tisíc obyvatel o 1,18.

Na mnoha ulicích Montrealu pěstují kanadský národní strom – javor.

Na mnoha ulicích Montrealu pěstují kanadský národní strom – javor.

FOTO: Jan Plesník, Právo

Vědci zdůrazňují, že se budou v dalším šetření snažit najít uspokojivé vysvětlení popsané zákonitosti. Chtějí se rovněž zaměřit i na možné rozdíly v používání antidepresiv Londýňany v průběhu roku a mezi pohlavími. Britští sociologové přišli v loňském roce se zjištěním, že téměř polovina mužů ve Spojeném království upadá do depresí kvůli Vánocům.

Současně Taylorův tým upozorňuje, že jejich výzkum nezahrnuje 11 procent Britů, kteří navštěvují soukromé lékaře. Přitom můžeme předpokládat, že bohatší lidé, kteří si mohou dovolit privátní lékařskou péči, berou antidepresiva častěji než Britové odkázaní na veřejná zdravotnická zařízení.

Vyhodnocovaný vzorek pochopitelně nemohl obsáhnout obyvatele hlavního města Spojeného království, které sice stavy úzkosti sužují, ale kteří z nejrůznějších důvodů nezamíří do lékařské ordinace nebo před léky dávají přednost jiné terapii, kupř. návštěvě psychiatra či žádoucím změnám životního stylu.

Města se zazelenají

Výstupy studie britských výzkumníků naznačují, že nejen větší zelené plochy, ale i stromy na ulicích mohou zlepšovat duševní zdraví obyvatel v jejich okolí.

Ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova proto uskutečňuje projekt Velký strom, jehož cílem je vysadit v britských městech a jejich okolí v letech 2010–2015 milión nových stromů.

Deprese jako příznak současného způsobu života

Podle výsledků výzkumu psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a agentury STEM/MARK trpí tři z deseti zaměstnaných občanů České republiky ve věku mezi 25 a 65 lety depresí. K tomu připočtěme, že pocit vyhoření zažívá 34 procent lidí.

Odborníci vysvětlují pocity vyhoření a deprese především pasivním životním stylem a nadměrnou konzumací alkoholu. Nejvíce se pocity deprese u zkoumaného vzorku vyskytovaly u respondentů ve věku 35 - 44 let a u osob starších 51 let. Deprese se projevuje hlavně dlouhodobě smutnou náladou, ztrátou energie, plačtivostí, výrazným pesimismem, pocity zmaru a nižší výkonností.

Nejvážnější stavy končívají sebevraždou. Vyhoření představuje silné vyčerpání, způsobuje ho neustálý stres, časový tlak a emoční napětí.