Námětem letošního sedmého ročníku ideové architektonické soutěže byla „Nová pražská rozhledna“ a její umístění v panoramatu města. Téma zaujalo nebývalé množství zájemců a tak vzniklo opravdu velké množství zajímavých, kvalitních a nápaditých soutěžních prací. Aby porota vybrala ze záplavy projektů tři nejlepší, musela předložené návrhy hodnotit dokonce v pěti kolech.

„Téma rozhledny v Praze studenty evidentně zaujalo a je dobře, že si mohli sami zvolit místo, kde bude jejich věž stát. Objevili tak pro nás i několik zajímavých lokalit,“ říká o průběhu soutěže předseda poroty a renomovaný historik architektury Zdeněk Lukeš.

Soutěž, za kterou stojí Magistrát hlavního města Prahy a společnost Central Group a. s., má umožnit mladým architektům, aby uplatnili svoji kreativitu a nekonvenční myšlení. I přesto, že je umístění návrhu pouze ideové a nemá žádnou vazbu na reálné majetkové poměry ani na územní plán, musí soutěžící porotě představit komplexní architektonické řešení. Porota, ve které zasedlo pět odborníků, řešila totiž nejen architektonickou hodnotu exteriéru, ale i celkovou účelnost řešení interiéru a zapracování stavby do okolí.

...a vítězem se stává

První místo: Dionýz Hutár, Vojtěch Ružbatský, FA ČVUT Praha

Architektonický projekt těchto dvou studentů vybrala porota jako nejlepší. Podle jejich hodnocení jde o vtipný a výrazný návrh, který sice atakuje památkově chráněnou romantickou zříceninu Na Babě, ale činí tak ohleduplně. Do historických zdí prakticky nezasahuje a hranol vyhlídkové věže vestavuje mezi obvodové zdi původní stavby. Materiálově pak tvoří k původnímu objektu vhodný kontrast. Pro umístění byl navíc zvolen velmi zajímavý pozorovací bod umožňující nejen výhledy do údolí Vltavy, ale i rozhledy opačným směrem.

Druhé místo: Judita Tylšová, Miloš Fischer, FA ČVUT Praha

Porota ocenila citlivé vestavění rozhledny do industriální architektury, na kterou s humorem umístili tvůrci čapí hnízdo. Jako zasloužená odměna bude působit po stoupání temným komínem následný překvapivý výhled na řeku, kolejiště a neokoukané panorama Prahy. Návrh navíc zhodnocuje architektonicky cenný areál bývalého Zlíchovského pivovaru.

Stříbrnou medaili si odnesli architekti, kteří pro potřeby nové rozhledny využili stávající pražskou budovu.

Stříbrnou medaili si odnesli architekti, kteří pro potřeby nové rozhledny využili stávající pražskou budovu.

FOTO: Judita Tylšová, Miloš Fischer, FA ČVUT Praha

Třetí místo: David Grulich, FS ČVUT Praha

Návrh je hodnocen především jako dílo doplňující industriální architekturu železničního mostu. Vychází z architektury vodárenských věží. Architektonicky vhodně doplňuje vedle umístěný železničního most. Složitému komunikačnímu uzlu tak dává vertikála rozhledny nový smysl.

Třetí místo získalo dílo, vhodně doplňující industriální architekturu železničního mostu.

Třetí místo získalo dílo vhodně doplňující industriální architekturu železničního mostu.

FOTO: David Grulich, FS ČVUT Praha

Pražská rozhledna jako molo, balón nebo obří periskop

Poměrně velké množství soutěžících se rozhodlo řešit téma pražské rozhledny netradičně. Místo klasické vertikály navrhovali vyhlídkové trasy nebo i mobilní zařízení.

O tom, že rozhledna se nutně nemusí pnout jen do výšky, ale může vést i do dálky, se snažili porotu přesvědčit Magdalena Šteflová a Stanislav Pech se svým návrhem Letenského mola.

To,že rozhledna nemusí být jen vertikální, dokazuje návrh proskleného mola čnícího z Letenské pláně.

To, že rozhledna nemusí být jen vertikální, dokazuje návrh proskleného mola čnícího z Letenské pláně.

FOTO: Magdalena Šteflová, Stanislav Pech, FA ČVUT Praha, FUA TU Liberec

Podle autorů této stavby jde u rozhledny především o zážitek z výšky, a proto se rozhodli pojmout tu svoji jako molo čnící z Letenské pláně. Člověk se tak může vznášet nad pražským centrem bez toho, aby mu ve výhledu stínily stromy. Navíc si opravdu vychutnáte dojem z výšky. Rozhledna má prosklenou podlahu, takže její návštěva se blíží spíše adrenalinovému sportu než poklidné odpolední vycházce.

Podrozhledna skládající se ze stožárů vybavených periskopy.

Podrozhledna skládající se ze stožárů vybavených periskopy.

FOTO: František Novák, FA VUT Brno

Dalším netradičním návrhem je takzvaná podrozhledna autora Františka Nováka, která je umístěna pod kopec, a to paradoxně na jedno z nejníže položených míst v Praze - Střelecký ostrov. Okolí si tu můžete prohlédnout díky několika periskopům umístěným ve stožárech rozhledny. Jednou z výhod je možnost návštěvy lidí se strachem z výšek či na invalidním vozíku.

Rozhledna z balonů nad pražskou Štvanicí.

Rozhledna z balónů nad pražskou Štvanicí

FOTO: Michal Bílek, FUA TU Liberec

Půdorys balónové rozhledny navrhl Michal Bílek tak, že evokuje tvar stromu vyrůstající z ostrova Štvanice směrem k Hradu. Každá větev je zakončena květem s vyhlídkovým balónem. Balóny jsou vypouštěny do okolí do maximální výšky šedesáti metrů a dokážou se otáčet o tři sta šedesát stupňů. Pro připoutání balónu k platformě je vespod vznášedla umístěn magnet, který zároveň utváří těžiště a pomáhá vytvořit dokonalou stabilitu balónu.

Rozhledna inspirovaná stověžatou Prahou.

Rozhledna inspirovaná stověžatou Prahou.

FOTO: Kateřina Glötzerová, FA VUT Brno

Další autorka, Kateřina Glötzerová, si pro svoji stavbu zvolila Branické skály. Inspirací jí byla „stověžatá“ Praha a její nejznámější věže. Rozhledna je tvořena dvěma kruhovými výsečemi, které elegantně stoupají po spirále do různých výšek. Věže se při stoupání zužují, což umožňuje lepší rozhled v nejvyšším patře.

Okružní rozhledna, která vede od pražského centra přes vilové čtvrti až po okraj Prahy.

Okružní rozhledna, která vede od pražského centra přes vilové čtvrti až po okraj Prahy.

FOTO: Nikola Dočekal, FA ČVUT Praha

S dalším netradičním řešením rozhledny přišel i Nikola Dočekal. Navrhl rozhlednu jako okružní cestu, která vede od samotného pražského centra přes vilové čtvrti až po okraj Prahy.

Architektonická soutěž je pravidelně vyhlašována každý rok v září. Autoři vybraných návrhů získají za vítězství finanční částky, které jim mají pomoci ve studiu a dalším rozvoji jejich talentu. Za první místo výherce získá padesát tisíc korun.

Témata studentské architektonické soutěže byla v prvních čtyřech ročnících především abstraktní. Jednalo se o zpracování návrhů na bytový a rodinný dům pro jednadvacáté století. V pátém ročníku bylo již téma více konkrétní, studenti měli odevzdat návrh na Pavilon Slovanské epopeje. Téma loňského ročníku znělo „Jak se bude bydlet v roce 2050?“