Základním nástrojem podzimního úklidu jsou hrábě. Na hrabání spadaného listí jsou vhodné lehké hrábě s „prsty“ (známé jako švédské hrábě), protože se na ně nenabodávají větvičky a dobře se s nimi pracuje. Prodávají se kovové i plastové, ty druhé jsou lehké, rovněž odolné vůči mrazu. Pokud uklízíme nejen listí, ale i travní plsť po vertikutaci, potřebujeme klasické hrábě kovové. Jedině ty dokážou odstranit i zbytky rostlinného plevele.

Oblíbené při úklidu listí jsou různé fukary, které ale hrábě plně nenahradí. Neumějí totiž prokypřit půdu, zbavit ji vrstvy mechu a plsti. Fukary a vysavače jsou ale bezvadné na likvidaci listí na cestičkách, v zimě je lze použít na odfoukávání čerstvě napadaného sněhu. V případě modelu s výkonným spalovacím motorem máme jednu výhodu: nejsme limitováni délkou přívodního kabelu, takže můžeme pracovat ve větších plochách. Základní provedení foukače, kterým si odpad připravíme na hromadu, pak díky sací sadě přeměníme na výkonný vysavač. Objem nasávaného listí fukar redukuje až o 90 %.

S rýčem v ruce

Užitkové záhony, na kterých jsme pěstovali zeleninu a ovoce, v této době poctivě zryjeme. Použijeme rýč s širší a ostrou čepelí, která proniká mnohem lépe do půdy. Záhony zryjeme na celou hloubku rýče, nebojíme se nechat velké hroudy (mráz je v zimě rozbije a na jaře půdu lehce zpracujeme). Máme-li přírodní hnůj, je vhodné ho právě nyní použít. Je důležité, aby nepřemrzl a poskytoval potřebné živiny.

Okrasné květiny chráníme před větrem i mrazem, na citlivé jehličnany či rododendrony použijeme jako ochranu kůru či listí. Skalku můžeme pokrýt chvojím. Textilie je nevhodná, protože brání pronikání světla. Je-li na podzim příznivé počasí, můžeme vysadit i trvalky. Těm, které už máme na zahrádce, sestříháme zdřevnatělé části nad zemí, aby se na jaře mohly rozrůst a rozkvést.

Podzim je příhodná doba i pro výsadbu ovocných stromů, bobulovin (angrešt, rybíz, maliník), které se do zimy uchytí svými novými kořínky. Podzim nám ulehčí i práci s vláhou: méně se odpařuje voda a nemusíme tak často zalévat. Okrasné stromy chráníme nejen před zimou, ale i před sluníčkem (obojí vysušuje kmen). Obalit je lze balicím papírem (maximálně 3 vrstvy), drátěným košem (s průměrem cca 25 cm a vložený půl metru do země) či králičím pletivem. Pomůcky využijí všichni, kteří žijí v blízkosti lesa a kde lze očekávat okusování stromků lesní zvěří.

Jak na zahradní odpad?

Shrabané listí, nakrátko posečenou trávu, rozdrcené větvičky, bioodpad z kuchyně a plevel většinou dáváme na kompost, protože z něho později vznikne kvalitní humus. Nutné je kompost řádně promíchat a provzdušnit. Kompost zakládáme v odlehlé části zahrady, můžeme ho opticky oddělit keři nebo plotem. Kolem ponecháme prostor, abychom ho mohli občas přehodit a promíchat. Špatné je, když je kompost suchý, ale nesmí z něho ani téci voda. Pravidelně ho prohazujeme, aby se nezapařil.

Kompost lze uskladnit i v kompostéru z recyklovaného polyetylénu, který není tolik náročný na prostor. Velký kompostér pojme až 720 l biomasy a má praktické víko s panty pro otevírání jednou rukou a otočný ventil pro lepší regulaci vzduchu. Užitečná jsou boční dvířka na odebírání uzrálého kompostu. Aby byl zajištěn potřebný kontakt s půdou, mikroorganismy a žížalami, má kompostér volné dno.

Kompostér může být z plastu, ze dřeva nebo kovu. Vyzrálý a výživný kompost se vytvoří během roku.

Tip odborníka z OBI
Na stříhání slabých větviček použijte zahradnické nože nebo nůžky. Dáváme pozor, abychom větvičku nerozdrtili, ale provedli přímý řez.
Na staré větve se hodí nůžky se srpovitou čelistí, které umožňují tzv. klouzavý střih. Silnější větve nejsou problémem pro pákové nebo tzv. převodové nůžky s otočnou spodní rukojetí.
Na opravdu silné větve používáme pilky a pily s listy se zuby, které jsou šetrné k živému dřevu.