Hlavní obsah

Dřevo dodá interiéru originalitu i závan přírodní energie

Právo, Sylva Svobodová

Dřevo je příroda a tu umělým materiálem nikdy nenahradíme. Kdo ji má rád, obklopí se věcmi, ze kterých dýchá originalita, život, kvalita. I když údržba je mnohem náročnější.

Článek

Málokdo si uvědomuje, že vzhled a styl interiéru ovlivňují velké plochy: podlahy, dveře (jedny i se zárubní zaberou na stěně 2 m2), v rodinných domech interiérové schody.

Všechny tři jsou dominantním prvkem a nemělo by se na nich šetřit. Investujme tedy do kvalitního materiálu: nejlépe masivního dřeva, nápadité dýhy.

Co je dobré vědět o dveřích

Než je koupíme, ujasníme si pár otázek. Za prvé: jakým způsobem se budou otevírat? Mohou být otočné (nejčastější otevírání), posuvné po stěně (v blízkosti nesmí stát nábytek, na stěně viset obrázky ). Dále zasouvací do zdi (čekají nás stavební práce). Zvolit lze i dveře kyvné (při otevírání opisují půlkruh) a lamelové skládací (šetří prostor).

Chceme dveře dominantní nebo nikoliv? V prvním případě volíme křídlo s výraznou dýhovou kresbou či rozmanitě orientovanými sesazenkami. Když chceme dveře nenápadné, vybíráme střídmější modely, které s interiérem dokonale splynou.

Jeden z posledních trendů je atypická výška křídla. Standardních 197 cm se nahrazuje výškou 210 cm, která je typická pro země střední Evropy. Není problém vyrobit dveře o výšce 220 cm, 230 cm či jiného atypického rozměru.

Dýha a masiv

Při výběru materiálu se zamyslíme, v jakém prostoru dveře slouží, z jaké dřeviny je nábytek, podlahy. Oblíbené jsou dveře z dýhy: jsou z přírodního materiálu za přijatelnou cenu. Několik dveří z totožné dřeviny ale nemusí mít stejnou barvu, nelze trvat na rovnoměrném zbarvení jako v případě umělého laminátu.

Mezi tradiční dýhy patří buk, dub, hruška, ořech, javor, bříza. Designově výrazné je zebrano, wenge. Novinkou na trhu je stříbrný jasan, polenská švestka, africký a polární ořech, dýha citron, stříbrné zebrano, indická jabloň a makasar. Jde o tzv. ARO dýhy, které narozdíl od jiných díky speciálnímu technologickému postupu zajišťují jednotnost kresby a barvy všech dveří. Zůstává přitom zachována ryze přírodní krása a textura dřeva.

Dveře z masivu jsou často použity jako vstupní. Jsou těžší, bytelnější, počítat musíme i s vyšší cenou. Dveře a zárubně vyrobené z masivního dřeva jsou opatřeny speciálním nástřikem laku, který zajišťuje odolnost povrchu.

Údržba dýhy

K odstranění nečistot na dýhovaných dveřích postačí čistič s obsahem kokosového mýdla. Výhodou je jeho univerzálnost: lze ho použít jak na dveře, leptaná a pískovaná skla v nich, tak i na lakovaný i nelakovaný nábytek, parkety, dřevěné obložení apod. Čisticí přípravek je schopen oživit barvu a vzor dřeva i vytvoření jednolitého saténově lesklého povrchu beze skvrn. Na ošetřeném povrchu vytváří antistatický náboj, který zabraňuje usazování prachu. Pro dosažení vysokého lesku na dýze lze na vyčištěné plochy nanést leštěnku s akrylátem, který obsahuje včelí vosk.

Dřevěné podlahy jsou stálice

Podlahy zaujímají velkou plochu v interiéru a zpětně ovlivňují jeho celkový vzhled. Správným výběrem krytiny lze místnost prosvětlit, opticky zvětšit, zútulnit, vdechnout akcent exotiky, rustikálního stylu apod. Variant je mnoho: kombinujeme a promýšlíme odstín, strukturu, velikost lamel, ale rovněž i užitné vlastnosti (tloušťku vrchního nášlapu, sílu lamel, způsob pokládky (lepení, pero-drážka, plovoucí s pomocí zámku).

Nejdůležitější částí dřevěné vícevrstvé podlahy je vrchní nášlapná vrstva, proto u vybrané dřeviny zjistíme tvrdost, odolnost vůči UV záření, vlhkosti, náročnost na údržbu, zvolíme vhodnou povrchovou úpravu (nikdy by neměla zkreslit přírodní krásu dřeva, důležité je její možné přebroušení). Možnosti máme v podstatě dvě: olej (olej/vosk), nebo lak. Rozhodujeme se podle provozu a zatížení domácnosti, času, který chceme věnovat do údržby, vzhledu.

Oleji dávají přednost ti, kteří mají vysoké nároky na přirozený vzhled dřevěné podlahy. Správná aplikace a údržba oleje dá dřevěné podlaze přirozený matový povrch. Platí: olej tmavé druhy dřevin oživuje. Na světlých druzích (javor, jasan, buk) je důležité běžné čištění, protože na těchto podlahách je špína mnohem viditelnější. Olejovaná dřevěná podlaha je krásná, ale méně odolná proti chemikáliím, vadí jí i stopy po gumových podrážkách bot. Škrábance jsou ale méně viditelné a hlubší stopy lze odstranit čištěním a lokální opravou. V silně zatěžovaných domácnostech ošetříme dřevěnou podlahu olejem jednou ročně.

Lakovaná dřevěná podlaha má vyšší odolnost proti oděru, není náročná na údržbu, volit lze i různé stupně (mat, polomat a lak), čímž se přibližuje vzhledu olejované podlahy.

Některé laky jsou protiskluzné, lze je po několika letech přebrousit a znovu přelakovat.

Chyby při výběru dveří
Pleteme si, co jsou pravé a levé dveře (na to, jaké potřebujeme, se prodejci zeptají). O levých či pravých rozhoduje umístění dveřních pantů. Stoupneme si ke dveřím tak, aby se otevíraly směrem k nám: levé dveře mají panty po naší levé ruce a pravé naopak.
U vstupních dveří často volíme špatnou šířku. Úzký vstup dělá problémy při stěhování, průchodu většího počtu osob. Minimální šíře pro vstupní dveře je 80 cm, ale větší jsou vždy lepší. Dveře nemají v zádveří na nic narážet.
Hlavním kritériem pro správné umístění dveří je, aby při vstupu do místnosti byla k vidění větší část daného pokoje. Dveře, které jsou umístěny přímo proti zdi nebo bezprostředně u ní, způsobí špatný průchod místností.
V koupelně umisťujeme dveře ideálně naproti umyvadlu, abychom měli dost místa. Častým problémem je narážení dveřního křídla do skleněných částí sprchy, bočního umyvadla, vany apod.
V případě bezbariérových prostor platí pravidlo: dveře vždy volíme širší, s otevíráním směrem ven nebo ideálně dveře posuvné (ke stěně nebo do pouzdra).
Při osazování dveří pamatujme: mají být rozmístěny účelně, abychom zbytečně neplýtvali místem a nezhoršili komunikaci mezi jednotlivými zónami obytných prostor. Zkrátka - příliš mnoho dveří je spíše na škodu.

Co potřebují dřevěné podlahy

Chyby při pokládce

Dřevěná podlaha bude nekvalitní se špatným podkladem. Musí být rovný, pevný a suchý. Případné nerovnosti způsobí prohýbání krytiny a mechanické poškození jednotlivých dílů. Vlhkost podložního betonu nesmí přesáhnout 1,5 %.

Vliv UV záření

Dáme-li na část dřevěné podlahy koberec či nábytek, po odstranění budou mít tato místa jiný odstín, což není závada. Po určité době se barva opět sjednotí.

Spáry mezi lamelami

Díky změnám teplot a relativní vlhkosti vzduchu v průběhu roku může dojít k rozměrovým změnám dřevěných podlah (z masivu). V zimě se nízkou vlhkostí vzduchu sesychají, v létě naopak. Spáry a mikrotrhlinky se opět uzavřou. Určité druhy dřeva na změny reagují rozdílně. Nejcitlivější je buk, třešeň či americký javor.

Nedostatečná dilatace spár

Při pokládce je nutné dodržet po obvodu stěn a také od všech pevně stojících předmětů (krby) mezeru minimálně 1 cm (obecně platí 1,5 cm na 1m délky). Když dilataci nedodržíme, čeká nás pnutí nebo vyboulení dřevěných podlah.

Podlahové topení

Teplota na povrchu jakékoliv podlahové krytiny nesmí přestoupit teplotu 27 stupňů Celsia. Je přitom jedno, zda je podlahové topení elektrické či teplovodní. Vyšší teplota v případě dřeva vede k sesychání a trvalému vzniku spár.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám