Tento fyzikální zákon zná každé malé dítě. Černý asfalt, černé lehátko či černé sedátko v létě pálí tak, že může způsobit i vážné popálení. Naopak bílé plochy i na přímém slunečním žáru zůstávají poměrně chladné, ne teplejší než je vzduch.

A pokud by stovka největších měst světa měla bílé střechy a ulice, pak by se v letních měsících tolik nezahřívala a navíc by se mohla vyhnout až 44 miliardám tun skleníkových plynů. Vyplývá to ze studie vědců z University of California Berkeley, kteří své závěry prezentovali na konferenci v kalifornském Sacramentu.

Strategie bílých měst

Zmíněné množství skleníkových plynů je přitom významné, vždyť se jedná o hmotu, jakou vyprodukuje celá lidská populace za jediný rok. Strategie bílých měst může kompenzovat také emise oxidů uhličitého, který v příštích deseti letech bude tvořit 75 procent všech skleníkových plynů.

Fyzik Hashem Akbari spočítal, že deset čtverečních metrů bílé střechy omezí produkci oxidu uhličitého o jednu metrickou tunu za rok. Podle něj by navíc v horkých oblastech světa mohly bílé střechy snížit náklady na klimatizaci až o dvacet procent.

Podle propočtů tvoří střechy asi 25 procent a chodníky 35 procent veškerého povrchu měst. Natření těchto ploch nabílo by podle Kaliforňanů mohlo oddálit nárůst emisí až o deset let.