Lze je téměř bez problémů pěstovat v bytě s ústředním topením, ale také v domě, kde se topí, až když přijdou všichni odpoledne domů z práce. Kaktusy mohou zimovat na verandě, kde nemrzne, za jižním oknem v místnosti s vypnutým topením, či zabalené v novinách bez květináče v chladném suchém sklepě.

Chlupy, trny, kulatá bříška

Asi nejlépe rostou kaktusy zvané opuncie, cereusy, mamilarie a kaktusy trochu jiné, zvané fylokaktusy, rhipsalisy, vánoční a velikonoční kaktusy. Chceme-li, aby jen rostly, stačí jim být v chladu, dokonce i v létě doma v bytě, na světlém místě, bez střídání období tepla a chladu, a se zálivkou šetříme.

Gymnocalycium denodatum..: Gymnocalycium denodatum.foto: Právo/Zdeněk Prchlík

Kaktusy převážně nerostou nijak výrazně rychle. Ty, co jsou pěstované od semínka, rostou zpočátku rychle, když ale koupíme kaktus starší, jeho vývoj je pozvolný. Jediný z rodiny pravých kaktusů, který opravdu roste rychle i doma, se jmenuje Echinocactus grusonii. Je trnitý, má široce kulovitou hlavu, nahoře plochou (v cizině mu říkají „křeslo pro tchyni“).

Opuncie se nehladí

Zrádné jsou opuncie. Mají tělo složené z oválných placek, na sebe v úzkém místě nalepených, různě pootočených. Trny na nich jsou umístěny v polštářcích. Velké a silné píchají, ty drobné v základu polštářku (glochidie) jsou ohnuté jako rybářský háček. Chytí se na kůži a mohou vyvolat svědění, bolest, ale i záněty.

Při výběru kaktusů dbáme i na to, máme-li doma malé děti či domácí mazlíčky. Kaktusy nejsou jedovaté, ale rostliny, které k nim někdy řadíme, ano. Euphorbia (pryšec), pachypodium, jatropha, adenium, obecně rostliny z čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae), brčálovitých (toješťovité, Apocynaceae), též pichlavé a suchovzdorné, jsou jedovaté.

Opuncie- kvete nádherně, ale kontakt s jejími ostny je drsný a málokdy bez následků..: Opuncie - kvete nádherně, ale kontakt s jejími ostny je drsný a málokdy bez následků.foto: Právo/Zdeněk Prchlík

Hezky rostou i kvetou, mohou ale u dětí vyvolat silné otravy, alergické reakce (kožní, otékání rukou, při ochutnání otoky trávicí trubice, jazyka).

Nenáročné pěstování

Když dodržíme při pěstování několik pravidel, můžeme se dočkat pravidelného kvetení i růstu.

Přesazujeme na jaře do lehké zeminy z listovky, písku, kompostu, hrabanky, nepřidáváme vápno. To snáší ze známých kaktusů rod Astrophytum, zvaný biskupská čepička. Kaktus, který přes zimu spal, probouzíme pomalu. Vlhkost z nového substrátu oživí spící kořeny, opatrně, jen trochu, zalijeme až za 14 dnů. Za další dva týdny můžeme zalít více, poté by už měl být kořenový systém kaktusu schopný přijímat vodu i živiny.

Parodia singuiniflora..: Parodia singuiniflora.foto: Právo/Zdeněk Prchlík

Živiny doplňujeme zálivkou i na „list“, stačí poloviční dávka hnojiva na muškáty, jednou za měsíc.

Rostoucí kaktus potřebuje vodu a světlo. Má-li světla málo, vytahuje se (štíhlí), má řídké trny, je napadán chorobami a škůdci. Nedostatek světla a mnoho tepla se na jeho těle projevuje nepravidelnostmi v růstu. Od konce září kaktus uspáváme.

Snižujeme teplotu a dávku vody, od listopadu do března by měl mít na světle okolo 10 °C, žádnou vodu. Poté ho porosíme teplou vodou a následuje probouzení se stejnými intervaly jako po přesazení.

Nemáme-li možnost dopřát kaktusům méně tepla, stěhujeme je do slunečných oken, zastavíme pod nimi topení a zaléváme je jen málo.

Květy se objevují u jednotlivých rodů a druhů v různou dobu. Některé druhy mamilárií kvetou ještě před prvním zalitím, jiné až v květnu, červnu. Jsou druhy, u kterých se květy objevují až ve druhé polovině léta a kvetou i před zazimováním.