Exkluzivně: Řídili jsme nový český roadster Kaipan 57a

Kdy se stane, že vám první vyrobený kus nového auta přiveze sám majitel firmy a konstruktér v jedné osobě? My jsme si takto převzali na letišti u Mnichova Hradiště klíče od nové verze Kaipan 57a, vylepšené verze původní, 15 let staré sedmapadesátky, české verze modelu Lotus Seven.

Z původního Kaipanu poháněného týmž motorem je stejné prakticky všechno, až na upravený katalyzátor (viz dále), jiné sedačky, novou přední a zadní nápravu a systém ABS, který je u nových automobilů povinný. ESP malosériové automobily zatím mít nemusí.

Překvapivě ubyla hmotnost – šest kilogramů. Jízdně je to ale podle majitele továrny stejné auto jako původní Kaipan 57. Vývoj současné verze, na kterém se nějakou měrou podílelo všech deset zaměstnanců, trval dva a půl roku.

Absolutně nechápeme, jak letitý motor 1,8 20V Turbo, původně od Audi, na který strašně rádi vzpomínáme a který poháněl koncernové modely v devadesátých letech, může plnit nejnovější hlukové a emisní normy - Euro 6c, které vstoupí v platnost v září.

Majitel firmy Michal Hradský to vysvětluje tak, že tento přeplňovaný čtyřválec už tehdy, v roce 2004, plnil emisní normy s výrazným přehledem a firma ze Smržovky tak musela udělat jen jednu velkou úpravu. Tou je úplně nový katalyzátor. Ani na řídicí jednotku se prý nemuselo „sahat“.

Legendární motor, který v upravené verzi 132 kW (180 k) poháněl i první generaci Octavie RS, se samozřejmě již dlouhá léta nevyrábí. Automobilka ze Smržovky tak repasuje starší motory.

V Kaipanu jsou uloženy vpředu podélně, což mj. umožňuje optimálně nastavit rozložení hmotnosti mezi nápravy – Kaipan 57, automobil široký 1730 mm a vysoký jenom 1130 mm, ho má ideální, což znamená 50 procent vpředu, 50 procent vzadu. A navíc váží pouhých 744 kilogramů.

Po pár minutách jízdy, kdy už auto v třicetistupňovém horku stojí na letištní ranveji a fotograf s kameramanem začnou pořizovat statické záběry, se to stalo. Z motorového prostoru zničehonic začala tryskat horká voda. Je všude kolem auta, nikoho naštěstí nepopálila a my se po sobě nervózně díváme.

Odcházím za šéfem Kaipanu, abych mu řekl ne zrovna pozitivní informaci – že z jediného vyrobeného automobilu vytekla nejspíš chladicí kapalina. Michal Hradský, který tou dobou na řídicí věži letiště domlouvá podmínky pro sraz kaipanů, který proběhne o dva dny později, nehne brvou a s klidem ve tváři řekne, že se na to tedy půjdeme podívat.

Chvíli obchází motor a pak najde příčinu – špatně přidělaný, a tudíž vypadlá hadice od chladiče. Opatrně doléváme asi tři litry vody a o pár minut později se s autem opatrně rozjíždím.

V Kaipanu 57a má dvacetiventil standardní výkon 110 kW (150 koní) při 5700 otáčkách a točivý moment 210 Nm (1750 – 4600 otáček). A jede skutečně parádně, úderně zatahuje, a to i díky pětistupňové převodovce (plus nízké hmotnosti celého vozidla).

Nejvyšší rychlost je pouze doporučená – 180 km/h, auto ale zvládne letět i dvoustovkou. Jenže rychlost je v otevřeném autě relativní a tady si v poloviční rychlosti připadáte, že za chvilku musíte vzlétnout. Výfuk umístěný na straně spolujezdce decentně burácí, nedostatkem šarmu Kaipan 57 určitě netrpí.

Vtipné je, jak manufaktura ze Smržovky informuje o spotřebě paliva. Při „rozumné jízdě” je to 7,2 l/100 km, při „sportovní jízdě” pak 8 až 10 litrů. Za kolik jezdíme během natáčení, netušíme, není to jak zjistit.

Co se naopak moc nepovedlo, je pětistupňová manuální převodovka původně z Fordu Sierra – má dlouhé dráhy řazení a není moc přesná. Dá se na její chování zvyknout, ale není to ono. Řízení bez posilovače k tomuto autu, o jehož aerodynamice pan Hradský říká, že jde o 'letící cihlu', tak nějak patří, stejně jako drncání a natřásání. Komfort určitě nečekejte, bude na vás pršet, foukat a ze skořepinové sedačky se čtyřbodovými bezpečnostními pásy vás budou bolet záda.

V zatáčkách se Kaipan 57 chová jako motokára. Dobře drží stopu a třebaže ho k nějakým výraznějším vybočením zádě musíte trochu přemlouvat, je přesné vedení stopy obdivuhodné. Odpružení je hodně tvrdé, s tím musíte počítat.

Extrémní je rovněž nízká světlá výška, od vozovky jste doslova pár centimetrů, takže větší nerovnosti jsou nepříjemné nejenom pro posádku, ale i pro nízko uloženou olejovou vanu.

A samozřejmě: je to typ auta, ve kterém byste nikdy, za nic na světě nechtěli mít autonehodu. Prototyp musel v rámci homologace projít dvěma nárazovými testy (a prošel), ovšem v rámci malosériových automobilů s méně přísnými testy, než má třeba Euro NCAP.

Nový Kaipan také není zrovna levný, stojí 1 280 000 korun. Majitel uvedl, že jeho firma registruje 10 objednávek, u nichž už zákazníci složili zálohu.

Dodací lhůta činí půl roku u kompletně hotového auta. Koupit si jej můžete také jako stavebnici a sestavit si ho vlastními silami. V tomto případě zaplatíte 710 tisíc korun, ale musíte si pořídit ještě motor, převodovku a kola. V Česku si 85 procent zákazníků kupuje stavebnice.

A všichni, kteří si koupí Kaipan, si dělají běžný servis svépomocí. Pokud si náhodou nevědí rady, mohou kdykoli přijet do Smržovky. Kaipan 57 není dokonalý a občas je vidět, že je to projekt vymyšlený s několika kompromisy v podmínkách malé firmy, své kouzlo ale bezpochyby má.