Škoda Fabia Combi třetí generace: je lepší než hatchback? První jízdní dojmy

Je nová fabia „v kombíku“ kromě většího zavazadlového prostoru nějak výrazně odlišná od výchozího hatchbacku? Není, a ani nemůže být – 95 procent nebo možná ještě víc komponentů mají oba modely zcela totožný. Jak již víte, příplatek proti „krátké“ fabii činí pouhých 10 tisíc korun, a v nabídce chybí základní litrový tříválec o výkonu 44 kW.

Podle mnohých je třetí generace Fabie Combi hezčí než výchozí hatchback. S praktičností je na tom o dost lépe než menší bratr, a na to by čeští chalupáři, pro které je tento model často maximem, na které ze svých úspor dosáhnou, mohli slyšet. Velikostí zavazadelníku se novince v B segmentu nemůže rovnat nikdo. Škoda sice s velikostí kufru trochu podvádí, protože velikost 530 litrů je měřena v konfiguraci bez rezervního kola (chválíme, že přikoupit lze plnohodnotné za 1100 korun). I tak je ale kufr nového kombi obrovský.

Když jsme jednoduchým plácnutím odjistili kryt (roletu) zavazadlového prostoru, potažený materiálem připomínajícím koženku (proč zde není použit stejný materiál jako v octavii?), vykoukl na nás velký, pravidelně tvarovaný prostor se čtyřmi ocelovými háčky pro snazší upevnění nákladu a volitelně 12V zásuvka (tu hatchback nemá). Výška nákladové hrany činí 60 centimetrů.

Vzali jsme s sebou i metr, takže víme, že na délku má zavazadelník 95 centimetrů (hatchback o podstatných 29 cm méně). Šířka je zcela stejná jako u hatchbacku – 960 mm, na délku po sklopení zadních sedaček (jdou překlopit, což u hatchbacku nejde) dáte 1,5 metru dlouhý předmět. Navíc – pro všechny motorizace činí užitečné zatížení 530 kilogramů – to je na takto relativně malé auto (4257 x 1732 x 1467 mm) výborná hodnota.

Když k tomu připočtete, jak vysoko (přesně 190 cm) se vyklápějí zadní, nezvykle tenké dveře, není si z hlediska praktičnosti při převozu nákladu na co stěžovat. Co nám vadilo a kde se projevilo šetření nákladů, je zavírání víka pátých dveří – vpravo máte vystouplé „splachovadlo“, na vybrání plastu pro ruce už nedošlo.

A pár dalších absurdních úsporných opatření jsme našli záhy: stejně jako u hatchbacku ani zde nelze kromě řidičova okna stáhnout trojici zbývajících jedním ťuknutím do příslušného tlačítka. Z toho důvodu nefunguje ani šikovné stažení všech oken delším podržením tlačítka pro otevření na dálkovém ovladači.

Jako kámen je tvrdá přístrojová deska – na nádherně měkký plast z první generace zapomeňte. Ale tenhle nedostatek tolik nevadí, protože vizuálně působí plast hodnotně. Z hlediska ergonomie si navíc není absolutně na co stěžovat: nastoupíte a okamžitě víte, kde co je. Sedadlo i volant lze nastavit v bohatě dimenzovaných posunech.

Vadilo nám ovšem velmi malé vnitřní zpětné zrcátko. Když si ale koupíte standardní, bez samozatmívání, má prý normální velikost. Nevíme to (všechna testovací auta v nejvyšší výbavě měla malé zrcátko), ale není důvod tomu nevěřit.

Na prezentaci jsme zkoušeli verzi s litrovým tříválcem a pak slabší z obou TSI. Na diesel nám během testovacího odpoledne nezbyl čas, v kombi ale vznětové agregáty smysl mají – v hatchbacku ne, třebaže pracuje velice dobře. (S nostalgií vzpomínáme na původní čtyřválcovou jedna-devítku, která spalovala naftu v první generaci fabie.)

Všechny motorizace pro třetí fabii jsou nové, což je velmi unikátní, a všechny plní emisní normu Euro 6. S povinným start/stop systémem (mají jej všechny motorizace) a třemi válci, jakkoli je veřejným tajemstvím, že čtyřválcové motory vyjdou z hlediska výrobních nákladů o stovky euro levněji, se ale v roce 2015 chtě nechtě musíme smířit.

Zpátky ke zkoušeným motorizacím: dvanáctistovka TSI o výkonu 63 kW je výborná. Ještě nezajetý motor trochu drnčel, nenuceně rozpohybovat auto však dovede velice dobře. Neztratí se ani na dálnicích, kdy při tachometrových 130 km/h odečtete z otáčkoměru rovné 3000 otáček. Výsledná spotřeba při 120 svižných kilometrech nakonec činila 6,5 litru na 100 ujetých kilometrů.

To je mimochodem stejná hodnota, za kterou kdosi před námi jezdil s litrovým benzínovým tříválcem. Ten v kopcích Francouzské riviéry v nezatíženém autě rozhodně nepředváděl takovou dravost – byla cítit citelně slabší akcelerace. Na popojíždění mezi vesnicemi ale tenhle motor nejspíše stačit bude, takže kdo bude chtít co nejlevnější nové kombi, sáhne po něm. Pokud však hodláte více jezdit, určitě si těch 16 tisíc za slabší TSI připlaťte – Fabia Combi se s ním chová o dost dospěleji.

Z hlediska jízdních vlastností patří nové mladoboleslavské kombi k tomu nejlepšímu ve svém segmentu – proti hatchbacku je znát mírně, ale opravdu mírně rozevlátější záď, ale to už musíte jet opravdu velmi svižně. Na šestnáctipalcových kolech jsme zaznamenali vyšší hluk při jízdě na dálnicích se zdrsnělým povrchem a pak v ulicích zdejších vesniček, kde tu a tam byly hodně rozbité úseky. Jinak jsou filtrování nerovností i přenos nežádoucích vibrací či hluků velmi „dospěle“ utlumeny, a hlavně se fabia proplétala „esíčky“ jihofrancouzských okresek skoro stejně dobře jako „krátká“ verze.

Velmi povedené je odhlučnění, s tím si konstruktéři dali práci a na výsledku je to znát. Podtrženo a sečteno: až na příliš velká přední světla velmi pohledného kombi, které je praktické (vzadu si sednou dva vysocí dospělí), dobře jezdící a s velkým zavazadlovým prostorem.

Bohatá je i nabídka agregátů, jakkoli bychom si dovedli představit nejsilnější TDI (77 kW) se čtyřmi namísto tří válců. Vadily nám detaily – malé vnitřní zpětné zrcátko, nemožnost spustit všechna okna jediným stisknutím tlačítka nebo chybějící madlo na víku pátých dveří. Dětské nemoci navigace „promítané“ skrz displej mobilního telefonu vyřeší klasická integrovaná navigace, která bude dostupná od konce května.