Test Audi A3 1.4 TFSI: dobré, ale drahé

Audi v podnikové hierarchii představuje mezi běžnými značkami koncernu VW (tj. Audi, Škoda, Seat, Volkswagen) tu upřednostňovanou, která má jako první k dispozici nové technologie. Koncern se jí snaží vtisknout prémiovou image, což se vzhledem ke stejnému technickému základu, jako mají koncernoví bratří (golf, leon, octavia), může zdát nelehké. I přesto, že technický základ je identický, drobné nuance lze objevit na naladění podvozku, komfortní výbavě a celkovém dojmu z auta.

Čtveřice koncernových modelů se tak řečeno s malým cynismem liší nejenom cenou. Čím například? V případě Audi A3 dostanete auto, které je tišší než koncernoví bratři. Átrojka má jiná okna, která lépe tlumí hluk a dostala i více izolačních vrstev. Prémiově působí i interiér s velmi dobrým výběrem materiálů i jejich zpracováním. Precizní je i chod ovladačů a i díky tříramennému volantu a nízko uloženým sedadlům s dobrým bočním vedením si uvnitř A3 připadáte jako ve sportovně střiženém autě.

Dojem bude staromilcům kazit elektromechanická brzda, která nahradila klasickou páku, ale golf je na tom úplně stejně. Absolutorium zasluhuje snad v každé recenzi opěvovaná čitelnost rychloměru a otáčkoměru s tradičním bílým podsvícením. Ukazatel teploty chladící kapaliny a palivoměr jsou složeny z bílých diod, což proti klasickým ručkám působí moderně, samotný odečet hodnot je méně přesný.

Systém MMI je stále méně intuitivní, vyjížděcí panel displeje asi nebude vyhovovat každému, faktem je, že i díky němu je interiér tak minimalistický. Cédéčka je nutné vkládat do zdířky ukryté ve schránce před spolujezdcem, USB vstup je pouze za příplatek.

Dozadu je vzhledem k třídveřové karoserii logicky horší přístup, upoutat zde dětskou autosedačku se zdá být nadlidský úkol, leč s trochou akrobacie to jde. Zaměření této verze je tedy spíše pro bohatší bezdětné páry. Rodiny, které mermomocí chtějí prémiový kompakt si mohou pořídit A3 Sportback. Třídveřové provedení nabídne pro zavazadla 365 litrů, což vzhledem k zaměření postačuje.

Velmi dobré je perfektní naladění podvozku se zadním víceprvkovým zavěšením. Auto bylo komfortní z hlediska kinematiky a tiché z hlediska motorického či aerodynamického hluku. Řízení s elektrickým posilovačem má méně citu, řízení je ale celkově přesné a jízdu nekazí ani náročnějším řidičům.

Přeplňovaná čtrnáctistovka s výkonem 122 koní ve spojení s manuální šestistupňovou převodovkou bohatě stačí. Kdovíjakou dynamiku si neužijete, ovšem díky nízko položenému vrcholu točivého momentu i linearitě se dá jezdit svižně a se spotřebou mezi šesti a sedmi litry.

Audi A3 z předchozích řádků vychází jako povedené auto s několika dílčími chybami. Tu největší ale řekneme až nyní a u Audi se opakuje až nepříjemně často. Je jí vysoká pořizovací cena (byť o cca 40 tisíc snížená než zkraje roku) i vysoké příplatky jinak bohatého seznamu komfortní výbavy.

A3 jezdí dobře. Hezky se na ni dívá a přináší i o pár procent větší komfort než konkurenti, ale o tolik lépe než koncernoví sourozenci nebo korejské modely Hyundai i30 a Kia Cee´d, které se dají pořídit za bezmála poloviční cenu, zkrátka nejezdí.