Poslední rozloučení s Octavií. Skončila po 14 letech

Novodobá Octavia první generace, která měla přiděleno interní označení A4, byla pro mladoboleslavskou automobilku mimořádně důležitým modelem. Tři roky po převzetí koncernem Volkswagen vyráběla Škoda Felicii, což byl pouze trochu vylepšený Favorit. Octavia tak byla prvním modelem, který měl kdysi vysmívanou značku vystřelit mezi elitu.

Projekt byl odsouhlasen v roce 1992, vývoj probíhal v Česaně (vývojové středisko Škoda Auto) s využitím koncernových dílů. První Octavia byla postavena na platformě PQ34, kterou využíval Golf čtvrté generace, ale také Audi A3, Audi TT nebo Seat Toledo.

Podvozek byl relativně jednoduchý, takže jízdními vlastnostmi se Octavia řadila ve své době mezi průměr. Vepředu byl klasický McPherson, vzadu pak torzní příčka s vinutými pružinami.

Počátkem září 1996 Škoda spustila sériovou výrobu, slavnostního zahájení se mj. zúčastnil i tehdejší prezident Václav Havel. Octavia, jejíž design byl hodně nadčasový a neurazí ani dnes, se představila s trojicí motorů a třech výbavových stupních (LX, SLX, GLX). Z motorizací měl největší potenciál dnes již legendární turbodiesel 1,9 TDI s výkonem 66 kW a 210 Nm točivého momentu. Ostatní dva motory nebyly zrovna zajímavé – původní osmiventilová šestnáctistovka (55 kW, 135 Nm) zajišťovala pohon i ve Felicii, 20ventilová osmnáctistovka (92 kW, 172 Nm) trpěla i přes velmi dobré „papírové“ parametry nedostatkem točivého momentu (později prošel motor evolucí, která tento nedostatek odstranila).

Výrobce v roce 1996 představil Octavii v karosářské verzi liftback, což byla jednoznačně lepší volba než méně praktické sedany, jež v nižší střední třídě nabízela konkurence. U Octavie se zadní dveře otevíraly celé včetně prosklení, takže přístup do kufru byl mnohem lepší. Mimochodem, zavazadelník měl rekordní objem, 528 litrů byla hodnota, na kterou nedosáhlo žádné jiné auto obdobné velikosti.

Bohužel, u Octavie byl sice prostor pro zavazadla mimořádně velký (včetně velkého kufru s dobrým přístupem), vozidlo s rozvorem náprav 2512 mm nicméně nabídlo jen velmi málo místa pro nohy zadních cestujících. Při faceliftu v roce 1998 výrobce vybral zadní část předních sedaček, místa vzadu bylo ale pořád málo (lépe se to povedlo faceliftu v roce 2000, který přidal vzadu 22 mm).

V roce 1998 se pod kapotu Octavie dostal vynikající, turbodmychadlem přeplňovaný čtyřválec s výkonem 110 kW a 210 Nm točivého momentu. Ten samý agregát, ovšem s výkonem vyšším o 30 k (132 kW) se později objevil také ve sportovně laděné variantě RS.

První verze měly také velmi jednoduchý, esteticky nezajímavý a jednoduchý kokpit, což facelift odstranil a nabídl velmi dobře zpracovaný interiér.

V roce 1998 byla přestavena karosářská verze Combi, která praktičnost vozu posunula ještě o stupínek výše, ač to z „papírové“ velikosti kufru 548 l nevypadá.

V témže roce výrobce představil i luxusní verzi Laurin & Klement. O rok později výrobce nabídl model 4x4, který používal technologii Haldex, v tu dobu ovšem ne tak spolehlivou a rychlou jako nyní (současné Škody mají Haldex čtvrté generace). Pod kapotu Octavie se v roce 1999 dostává naprosto nevhodný, letitý motor 1,4 MPI 8V (44 kW).

V roce 2000 přišel facelift, nová generace se představila o čtyři roky později. Podle zákulisních informací ale Octavia II (interní označení A5) byla hotová mnoho měsíců před spuštěním prodeje – první generace se ale prodávala tak dobře, že ji Škoda nechala na trhu co nejdéle.

Výroba první Octavie pokračovala až do roku 2010 (!) pod označením Tour a definitivně skončí letos v listopadu. Octavia první generace se stala jedním z nejdéle vyráběných vozů v historii koncernu Volkswagen. Což je i odpověď na otázku, zda se Škodě podařilo vstoupit mezi respektované automobilové výrobce.