Nová auta v EU musí mít omezovače rychlosti. Většina už je má, ale často chybují

V rámci humbuku kolem zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035 trochu zanikla druhá, neméně podstatná novinka v evropské legislativě týkající se osobních aut.

Všechna auta nově homologovaná od 6. července 2022 musí mít na palubě tzv. Inteligentní asistent rychlosti (ISA, angl. Intelligent Speed Assistant). Od roku 2024 se tato povinnost bude týkat všech nově registrovaných aut v EU.

Často se tato technologie skloňuje jako omezovač rychlosti, ovšem to není úplně přesné. Fyzicky omezovat rychlost vůbec nemusí.

EU nařizuje, aby systém měl jednu ze čtyř podob: stupňované akustické varování, stupňované vibrační varování, zpětný tlak proti noze řidiče na plynový pedál nebo to, že vůz při dosažení dovolené rychlosti prostě přestane zrychlovat.

Právě ten poslední systém je v drtivé většině aut už nyní přítomný; chybí zpravidla jen v těch nejlevnějších. Stejně tak je u většiny aut, která umí rozpoznávat dopravní značení či z dat z GPS hlásit dovolenou rychlost, možné si zapnout vizuální nebo akustické varování při překročení rychlosti.

Rozdíl po změně pravidel tedy bude v podstatě ten, že zatímco dosud takovou funkci musel řidič po startu zapnout, nově ho bude muset ten, který nechce ISA používat, po každém startu vypnout.

Už nyní se však hovoří o tom, že někdy v budoucnosti takovýto systém bude rychlost omezovat pevně.

Technicky ISA spoléhá na rozpoznávání dopravních značek u silnice či data z GPS. Jenže kdo s takovýmito systémy má zkušenost, už nyní vidí zásadní problém – nefungují spolehlivě.

Kromě toho, že data ve vestavěné navigaci nemusí být aktuální, tu je také specifikum českých předpisů, které stanovují, že omezení rychlosti (mimo jiné) končí na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky. Řada dosavadních systémů sledování dopravních značek toto nerespektuje a nižší či vyšší rychlostní limit zobrazuje i za křižovatkou.

Stejně tak některé tyto systémy nedokážou dost přesně rozlišit dopravní značku od podobně vypadajícího obrázku, který ale pro řidiče nemá žádný význam. To jde například o reklamy při vjezdu do obce s čtyřicítkou v kolečku na billboardu, prosící o ohleduplnou jízdu.

Problémem bývají i dodatkové tabulky omezující platnost značek na určitou dobu. Také se stává, že systém přečte značku platící pro jinou ulici či nálepku oznamující nejvyšší rychlost na zádi nákladního auta. A samozřejmě, ISA zvládne hlídat jen to, zda řidič nejede rychlostí nedovolenou. Nedokáže však ohlídat, zda ta rychlost je i přiměřená dané situaci.

Je nasnadě, že ISA vyžaduje ke své funkci přinejmenším vestavěnou navigaci s častými aktualizacemi mapových podkladů či systém sledování dopravních značek, pravděpodobně však obojí. Pro levná auta to tak může znamenat další zvýšení ceny.