Hlavní obsah

Kultura z auta aneb Covidová z nouze ctnost

Právo, Markéta Mitrofanovová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když loni na jaře pandemie zavřela kina, objevily se na desítkách míst napříč republikou jiné příležitosti, jak zhlédnout film na plátně – autokina. Přestože autokina u nás na rozdíl od USA, kde ve 30. letech minulého století vznikla, nebyla nikdy zvlášť populární, hlad po kultuře a nových zážitcích dokázal areály naplnit.

Foto: Petr Horník, Právo

Otevření autokina na Nákladovém nádraží Žižkov v rámci multižánrového drive in festivalu Art Parking

Článek

Před rokem se také s velkým úspěchem setkal multižánrový festival Art Parking, který probíhal v Praze v industriálních prostorách Nákladového nádraží Žižkov a holešovické tržnice. Akce je naplánována také na letošní jaro, ale kvůli stávajícím přísným omezením se dosud neví, kdy by mohla začít.

Jeden z organizátorů, Jakub Vedral, si nicméně myslí, že tento způsob sledování filmů a živé kultury, který přijde vhod v době covidu, v běžných podmínkách nejspíš nemá šanci se uchytit, a to zejména, pokud jde o divadlo.

Představení na míru

„U určitých forem s výraznou interakcí s divákem, jako je například komedie, je sledování z auta schůdné, ale udržet pozornost publika přes přední sklo vozu v případě delšího a složitějšího textu je pro herce velmi náročné. Vzájemná energie se zkrátka nepřenáší tak, jak by měla,“ podotýká Jakub Vedral. Z toho důvodu se na festivalu Art Parking objevovala představení především z žánru stand-up nebo nového cirkusu.

Program na míru parkovacímu prostoru, nad nímž vyrostlo pódium, s názvem Činohra parkuje!, si ale připravilo i Národní divadlo, které zahrálo výběr písní a textů ze svých inscenací, mimo jiné z Fausta a Krále Oidipa. Z toho, že článek o festivalu Art Parking vyšel dokonce na stránkách The New York Times, se dá usuzovat, že sledování živého umění z kabiny auta není ve světě příliš obvyklé, což potvrzuje i Jakub Vedral.

Před 60 lety sbírala Octavia TS i nečekané vavříny

AutoMoto

„Ještě tak koncert dokáže poskytnout zážitek a umožnit kontakt mezi interpretem a divákem v autě, ale to je, myslím, dáno tím, že při jízdě jsme zvyklí hudbu poslouchat,“ vysvětluje. I když tento typ „konzumace“ kultury nepovažuje za ideální, pořád je to prý lepší varianta než sedět doma a dívat se na přenosy na obrazovce.

„Byť na parkovišti, ale prostor i okamžik sdílíte s ostatními diváky. V případě streamů jste navíc odkázáni jen na záběr kamery. Ta vám zprostředkovává vizuální vjem, který je pro zážitek podstatný, jenže vy ho sledujete očima někoho jiného.“

Raději skončete, než budete mít problém, doporučila hygiena autokinu v Klatovech. Tak poslechlo

Domácí

Z forem, které je možné zhlédnout takzvaně drive-in, považuje za nejpřijatelnější kino, kde člověk ocení obraz na plátně, ale zároveň i soukromí vlastního vozu. Návštěvníci dostávají k dispozici přijímač s reproduktory nebo si můžou na speciální frekvenci naladit zvuk na svém autorádiu.

Občerstvení až do vozu

Řada autokin však byla v provozu jen přes léto. Jedno z těch, které stále fungují, najdete na pražském Strahově. Plocha určená maximálně pro sto dvacet automobilů je opatřena obřím promítacím plátnem sestaveným ze šesti lodních kontejnerů.

Esemeskou si přímo do vozu můžete objednat nápoje, pochutiny nebo třeba burger. Kromě případné cesty na toaletu tak nemusíte z auta za celou dobu vystoupit, což je v době, kdy má společnost strach z koronaviru, neocenitelná možnost.

Foto: Petr Horník, Právo

Otevření autokina na Nákladovém nádraží Žižkov v rámci multižánrového drive in festivalu Art Parking

Fenomén autokin se začal šířit v 30. letech minulého století v USA, kde první promítání uskutečnil mladý prodejce aut a filmový fanoušek. Zvuk se tehdy šířil ze tří reproduktorů umístěných u obřího plátna. V roce 1948 už ve Spojených státech existovalo na osm set autokin. Největší oblibě se těšila na přelomu 50. a 60. let, kdy jste jich napočítali přes čtyři tisíce. Osmdesátá léta přinesla autokinům konkurenci v podobě kabelových televizí a videí, takže jejich počet klesl na necelou tisícovku.

I u nás docházelo zejména v 90. letech minulého století k pokusům o provoz tohoto druhu zábavy. Největší autokino v republice na pražském spartakiádním stadionu na Strahově otevřelo ohňostrojem v květnu 1999. Na jeho plochu se vešlo tři sta padesát vozů. Už tehdy hostesky roznášely návštěvníkům občerstvení a k dispozici byli i umývači oken pro lepší výhled. Projekt však vydržel jen dvě sezony. Vývoj pandemie ukáže, jestli se loňská renesance autokin bude opakovat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám