Přístup k vodíkovému pohonu je dvojí - buď palivové články vytvářejí elektrickou energii pohánějící elektromotory, nebo ten se kterým pracuje BMW Hydrogen 7. Do válců se zde pod tlakem vstřikuje zkapalnělý vodík. Na agregátu jsou potřeba sice úpravy (výhřevnosti a proces spalování jsou zcela jiné než u benzínu), ale v základu je vše stejné. Dokonce tak podobné, že BMW Hydrogen 7 dokáže pracovat s oběma palivy.

Základem je tedy vidlicový dvanáctiválec o objemu 6,0 l s výkonem 191 kW a točivým momentem 390 N.m při 4300 ot./min. Z techniky byl zachováno jak časování VALVETRONIC, tak i změna zdvihu ventilů VANOS. Maximální rychlost je omezena na 230 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne tento automobil za 9,5 s.

Tento automobil pracuje s nulovými emisemi jen v jednom z režimů. Nádrž na 8 litrů tekutého vodíku totiž vydrží jen na 200 km provozu, zbytek obstará benzín a jeho 74litrová nádrž na klasický benzín (dojezd asi 500 km). Řidič může tlačítkem na přístrojové desce zapnout preferenci vodíku.

Cenu vozu ani datum jeho uvedení na evropské trhy zatím neznáme. Proti rozšíření mluví velmi řídká síť čerpacích stanic s vodíkem.