Masová výroba vozů s označením Volha začala v roce 1970, první automobily stejného typu GAZ-24 byly vyrobeny už o tři roky dřív. Podle Pjotra Zolotarjova, ředitele firmy Russkije Mašiny, která patří právě Deripaskovi, se bude výroba volhy v příštích pěti letech postupně utlumovat. Místo nich by se měl závod zcela soustředit na výrobu užitkových vozů a dodávek, které pod značkou Gazel nabízí už 11 let. Firma chce v roce 2007 nabídnout své akcie na burze.

Volhy, které nyní stojí kolem 9000 dolarů, jdou v Rusku stále na odbyt. Letos jich chce GAZ vyrobit 56 000. Volha prošla několika modernizacemi, nyní se například vyrábí s motorem Daimler Chrysler, také její design je nový.

Přesto jsou s tímto autem spojovány především nostalgické myšlenky na "zlaté" roky Sovětského svazu v 70. letech. Volha tehdy sloužila jako výraz společenského postavení, jezdili s ní komunističtí byrokraté. Veteránský vůz z továrny GAZ vlastní i ruský prezident Vladimir Putin. Autem z roku 1956 dokonce svezl svého amerického kolegu George W. Bushe.

Ale ani prezidentská podpora volhám zřejmě nepomůže v souboji s kvalitnějšími a často i levnějšími vozy z Evropy a Japonska. Světové automobilky v Ruské federaci v poslední době otevírají své filiálky, jejichž produkce je určena přímo pro místní trh.

Ruské ministerstvo průmyslu a energetiky navíc oznámilo, že ruské automobily v nejbližší době zdraží asi o 500 dolarů, a budou se proto nejspíš prodávat daleko méně než dosud. Na vině je přechod automobilového průmyslu k evropskému standardu "Euro-2" a s ním spojené vyšší náklady na výrobu aut.

S automobily Volha to vypadalo špatně už v 90. letech po rozpadu SSSR a ztrátě východoevropských trhů. Tehdy ji zachránili ruští občané, pro které byl dříve nedostupný sen najedou dosažitelný. Zahraniční auta podobných rozměrů byla v té době až desetkrát dražší. Snaha závodu o výrobu ruského audi GAZ-3105 skončila neúspěchem, a tak se na trhu prosadila modernizovaná volha, která se prodává dosud.