Německu se zatím na rozdíl od ostatních sektorů vůbec nedaří snižovat emise CO2 v dopravě, které byly i loni prakticky na úrovni roku 1990, a hledá proto cesty, jak toho dosáhnout. Jednou z cest je zvažovaná daň z oxidu uhličitého, další pak inovativní technologie, jako je právě dobíjení aut za jízdy.

Možnosti takzvaných elektrických dálnic testuje už několik let společnost Siemens na bývalém vojenském letišti Gross Dölln, které leží asi 60 kilometrů severně od Berlína. Kamiony se tam za jízdy připojují pantografy k trolejím.

Německo začíná testovat křížence tramvaje a kamionu.

Německo začíná testovat křížence tramvaje a kamionu.

FOTO: Profimedia.cz

Prakticky identická technologie, nazvaná eHighway, se nyní ve spolupráci s několika spedičními firmami začala testovat ve skutečném provozu v obou směrech mezi hesenskými městy Weiterstadt a Mörfelden-Walldorf, tedy na úseku, kterým denně projede zhruba 121 tisíc osobních a 14 tisíc nákladních aut.

Ministerstvo životního prostředí do projektu, který využívá výhradně energii z obnovitelných zdrojů, investovalo 14,6 milionu eur (přes 375 milionů Kč). Náklaďáky jsou Scanie R 450 hybrid, kterých bylo dodáno patnáct. Firma Scania bude zajišťovat i údržbu a sběr dat.

Technologii dodal Siemens.

Technologii dodal Siemens.

FOTO: Profimedia.cz

Výhodou trolejového elektrického vedení je mimo jiné to, že ve spojení se zvláštními senzory umožňuje kamionům jednoduše držet jízdní pruh. Možná je také výměna energie skrze elektrické vedení mezi kamionem, který zrovna brzdí, a takovým, který právě zrychluje.

Za hlavní výhodu ale ministerstvo životního prostředí považuje dvojnásobnou efektivitu elektrického vedení ve srovnání se spalovacími motory, která vede k poloviční spotřebě energie a k nižšímu znečištění ovzduší. Nákladní auta s hmotností nad 3,5 tuny jsou v Německu zodpovědná za zhruba 26 procent emisí z dopravy.

Bývalá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD) plánovala, že by Spolková republika do 15 let mohla elektrickým vedením pokrýt zhruba 3000 kilometrů dálnic v obou směrech. Jestli se tak skutečně stane, záleží mimo jiné na výsledcích testů.

Další testovací trasy vznikají v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku a v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku. Německo ale v tomto nápadu není světově první, podobný systém, byť bez trolejí, funguje ve Švédsku.