„Bezpečná doprava budoucnosti přesahuje automobilovou oblast, znamená tedy i více bezpečnosti na železničních a tramvajových tratích,” říká Hans-Jürgen Duensing, člen představenstva firmy, který vede Iniciativu pro kolejovou dopravu.

„Velmi důsledně pracujeme na systematickém propojení našich znalostí v rámci společnosti do všech oborů dopravy a průmyslu. V oblasti tramvajové dopravy se věnujeme vzájemně propojeným aktivním a pasivním asistenčním systémům,” pokračuje Duensing.

Tramvaj bude hlídat, zda jí někdo nekříží dráhu

V tramvajích a městských vlacích by se tedy mohly brzy objevit radarové snímače a kamery, které jsou schopné např. zaregistrovat chodce, cyklistu či automobil křížící jízdní dráhu tramvaje. Stejně fungují tyto systémy v autech a dnes již jsou běžné i v těch nejmenších nových vozech.

Řidič tramvaje pak bude varován před hrozící srážkou prostřednictvím head-up displeje, stejně jako v autě, příp. může stroj začít brzdit. Brzdění ale nesmí být příliš prudké - zatímco v autě jsou všichni připoutaní, v tramvaji lidé i stojí a při prudkém brzdění mohou popadat a zranit se.

Vlaky jezdí zcela autonomně od roku 1983

Tyto technologie mohou tramvajím pomoci stejně, jako pomáhají autům, ovšem v kolejové dopravě není novinkou ani zcela autonomní řízení. Jen se používá nikoliv u tramvají, nýbrž u vlaků podzemní či nadzemní dráhy.

Prvním městem, které začalo používat autonomně řízené metro, je francouzské Lille. Stalo se tak v roce 1983. Od té doby jezdí bezpilotní nadzemka či metro ve zhruba čtyřech desítkách měst na celém světě, včetně nám blízkého Německa.