Už dlouhou dobu drží rekordy nejdražších aut světa stará dobrá Ferrari. To poslední, které má označení 250 GTO a výrobní číslo 4153GT, je z roku 1963. Cena 1,53 miliardy korun ukazuje, že historické vozy této značky se už přesunuly ze skupiny „veteránů“ přes „sběratelské kousky“ až do kategorie „investiční akce“. Experti z aukčních domů podotýkají, že strop u historických vozidel ještě nepadl, a očekávají, že se stále bude zvedat u prakticky všech vozidel značky, která dnes můžeme označit jako veterány.

Ten nejdražší

A co je to za nejdražší auto? Ferrari 250 GTO se vyrábělo v letech 1962–1964. Vzniklo jich pouhých 36 kusů, z čehož poslední tři měly označení Series II a více se podobaly Ferrari 250 LM. Mezi vozy pak můžeme ještě zařadit tři vozy 330 GTO, což byly vlastně verze 250 GTO, ale s větším motorem.

Ten náš vůz z první série pohání klasický třílitrový dvanáctiválec s výkonem 221 kW. Dokázal udělit vozu rychlost až 280 km/h. To je na silniční vůz dost. Jenže GTO vlastně není až tak úplně silniční auto. Ferrari jej postavilo především proto, aby mohlo s auty jezdit na závody a silničními stroji tak splnit podmínku homologace.

Tady se podívejte na automobil z přehlídky automobilové dokonalosti v Goodwoodu v roce 2017:

Náš vůz ve stříbrné barvě se zrodil v roce 1963 a na kapotu dostal podélnou trikolóru. Proč? Protože vlastníkem byl Pierre Dumay, který s ním v Le Mans dojel na druhém místě v kategorii třílitrů a čtvrtý absolutně. Do závodu ho nasadila belgická stáj Ecurie Francorchamps, která ho následně od Dumaye odkoupila a trikolóru odstranila. Zato přidala žlutý pruh přes přední kapotu.

Auto ještě mnohokrát závodilo. Ale v osmdesátých letech musí poděkovat Francouzovi Henrimu Chambonovi, že se z něj nestal vrak někde na motoristických kolbištích. Tento pán totiž auto začal hýčkat jako veterána, dokonce jej nechal v pozdější době zrenovovat. Pak putovalo do Švýcarska, do Německa a zase zpátky do Švýcarska.

Na autě je ale nejdůležitější to, že je držitelem certifikátu Ferrari Classiche, což je něco jako punc na zlatě, jenže v automobilové branži označuje původní automobil Ferrari bez úprav. A aby bylo auto opravdu původní, před třemi lety dostal vůz opět trikolóru.

Prodej nebyl přes aukci – od Christana Glaesela jej přímo koupil americký sběratel vozů Ferrari David MacNeil.